Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

FIFA 20

27.09.2019
kompatibilní
71
20 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

FIFA 20 je dalším dílem populární fotbalové série. Nejzásadnější novinkou tohoto ročníku je režim VOLTA Football, který dává vzpomenout na ve své době oblíbenou sérii FIFA Street.

VOLTA Football se zaměřuje na pouliční fotbal a malou kopanou. Lze si vybrat si mezi hrou 3 na 3 bez brankáře, 4 na 4, 4 na 4 bez brankáře, 5 na 5 a profesionálním futsalem. Také je možnost vytvořit si vlastního fotbalistu, určit si jeho pohlaví, vybrat oblečení či tetování. Oproti klasickému velkému fotbalu je VOLTA více zaměřená na různé technické parádičky a triky, lze také využívat chytrých odrazů o mantinel.

VOLTA Football nabízí několik režimů. Tím základním je klasický Výkop, čili odehrání jednoho zápasu podle vlastního nastavení. Dalším je VOLTA League, online režim s klasickými postupy a sestupy. Pro singleplayer hráče je tu režim Turné VOLTA, kde hrajeme proti komunitou vytvořeným týmům s možností rekrutování hráčů. Příběh VOLTA pak nahrazuje režim Cesta z minulých ročníků. Zde se se svou vytvořenou postavou snažíme prosadit ve světě pouličního fotbalu a dovést svůj tým na největší turnaj v Buenos Aires.

Novinky obsahuje v letošním ročníku i režim Kariéra manažera. Těmi největšími jsou interaktivní tiskové konference a rozhovory s hráči. Každá odpověď může zvýšit či naopak snížit morálku hráče či mužstva, což má za následek i to, v jaké formě mužstvo či jednotlivý hráč bude. Je tedy možnost si své hráče i znepřátelit, pokud jim hráč v roli manažera nebude dostatečně naslouchat.

Režim Výkop nabízí dva nové herní módy - King of the Hill a Mystery Ball. V King of the Hill se na hřišti náhodně generují zóny, které zvyšují počet bodů za gól (například x3 znamená, že gól bude mít trojnásobnou hodnotu). V Mystery Ball pak míč po každém přerušení náhodně zvýší bonus k nějaké vlastnosti (přihrávku, rychlost, střelbu či vše naráz).

Změny obsahuje i populární FIFA Ultimate Team. V první řadě zmizely Sezóny jednoho hráče a nahrazují jej Přáteláky FUT, které obsahují prakticky veškeré mody z režimu Výkop. Lze je hrát jak v singleplayeru, tak proti přátelům či online. Přáteláky nemají vliv na únavu týmu a nezapočítávají se ani statistiky hráčů.

Největší změnou ve FUT prošly denní/týdenní úkoly. Nahrazují je Sezony FUT, kde za plnění denních či týdenních úkolů nebo milníků dostáváte zkušenostní body, stoupáte po levelech a získáváte odměny v podobě hráčů, balíčků, balonů či nově i chorea či témat stadionu.

Co se týče samotné hratelnosti, upraveny byly standardní situace, s lepší kontrolou nastavení rotace či místa, kam má střela mířit. Tvůrci také zapracovali na větší reálnosti hry, i vyhraný obranný zákrok neznamená automaticky zisk míče, vylepšen byl driblink a zakončení jeden na jednoho. Novou fyziku dostal i míč, který má teď realističtější odskoky a rotaci a nové trajektorie střel.

Českou ligu FIFA 20 opět neobsahuje, těšit se ale můžeme opět na tři kluby - Spartu, Slavii a Viktorii Plzeň. Jedinou novou soutěží je tak Rumunská liga.


Poslední diskuzní příspěvek

Měl bych dotaz. Rád bych si zahrál zase nějakou Fifu, a konečně vyhrál s Oxfordem ligu mistrů, ale dvě věci mě na tom vytáčí. Jakmile se dostanu do druhé, třetí sezóny začíná to pro mě být nehratelné ze dvou důvodů. Jednak hráči stárnou a ukončují kariéry, druhak už to po chvíli nemá vůbec nic společného s reálnými soupiskami a hrají bezejmenní fiktivní hráči. Dá se nějak v nějaké Fifě nastavit, že sice čas poběží dál, ale hráči nebudou stárnout, případně, že jediné soupisky, které se budou měnit, budou ty z mé iniciativy?

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS4 90
Ve chvíli, kdy mi doma po dlouhém odkládání přistála FIFA 21, můžu konečně uzavřít kapitolu jménem FIFA 20. Ne že bych se nového dílu bál z hlediska kvality nebo ceny, to mi jen dvacítka tak moc sedla do nálady a nemohl jsem se od ní skoro rok a půl odtrhnout. Z důvodů nejprve zdravotních (dávno před covidem), poté karanténních (to už při covidu) jsem měl právě tento ročník dokonce dva kalendářní roky po sobě ve statistice Play Station Network jako nejhranější hru roku a v součtu jsem u ní proseděl téměř 900 hodin. To už je láska. Nebo nemoc. Nebo něco mezi tím. 

Často se píše, že fotbalová značka od EA je každý rok stejná. Není to přesné. Posledních pár let totiž sleduji jistý vzorec. Na podzim vyjde nová FIFA, objeví se výtky na to, že je moc stejná, případně moc jiná. V případě dvacítky jsem pozoroval nemotorné obránce, občasně dřevěné brankáře, kteří odmítají vyběhnout. S prvními vyšlými opravami se rozdíly pomalu začnou mazat a do Vánoc je tu téměř úplně jiná hra, paradoxně ale najednou velice podobná minulému ročníku. Právě tady to platilo víc než kdy dříve, ale hned po prvních několika zápasech jsem se nemohl zbavit pocitu, že právě tady je poměr fotbalovosti / arkádovosti a (velmi) přiměřené realističnosti vyrovnaný právě tak akorát, abych se náramně pobavil. 

Protože online hraní příliš neholduji, drtivá většina zážitku se u mě odehrávala v trenérské kariéře. Rozehrál jsem si ji za milovaný Liverpool a zatímco pro většinu hráčské FIFA komunity je onou závislostí online složka FUT, pro mě byla drogou právě kariéra. Od první tiskové konference trenéra s mojí přibližnou podobou jsem si nemohl pomoct a právě zmiňovaný rok a půl jsem jen výjimečně neodehrál po příchodu z práce jeden dva mače. Právě kariéra s možností přibrat si ke klubu i reprezentaci přináší spoustu zábavy, taktických prvků v nákupu mladých hráčů a jejich intenzivního tréninku nebo zvedání sebevědomí hráčů po prohře nebo slibných mladíků na lavičce, kteří se ne a ne dostat do základu a jejich frustrace přirozeně roste. Tahle volba mi nakonec vydržela patnáct sezón, na jejímž konci mi vedení klubu trochu nedůstojně oznámilo, že je nadšeno z mé práce - a že mi blahopřeje k zaslouženému důchodu. Následoval alespoň výčet mých úspěchů, ale na závěr takového fláku a stovek hodin hraní bych čekal třeba trofej nebo širší statistiky - zkrátka něco, k čemu nemám přístup v libovolné chvíli.

V závěru kariéry jsem měl v liverpoolském útoku trojici hráčů se souhrnným hodnocením 97-98-98, což je síla takřka nezastavitelná. V posledních sezónách jsem zejména díky této útočné trojpalici porážel kohokoli leckdy i rozdílem třídy, ale i tak si občas umělá inteligence postaví hlavu a nejde to. Nejednou se mi stalo, že jsem silného soupeře typu londýnské Chelsea rozdrtil hokejovým výsledkem 8:0, abych hned v následujícím klání v totožné sestavě sotva dokázal vytvořit dvě tři přihrávky po sobě a bez nároku na solidní výsledek podlehl průměrnému West Hamu 0:3. Právě s umělou inteligencí souvisí i tradiční výtka všech hráčů, kteří si proti CPU zahráli větší množství zápasů. Dříve nebo později totiž přijde chvíle, kdy víte, kudy na soupeře. Takže pokud máte na křídle jen trochu rychlého a slušně driblujícího hráče, vydáte se s ním dopředu, uděláte kličku nejbližšímu obránci a než k vám seběhne druhý, napálíte míč k bližší tyči nebo nahrajete ve vápně volnému hráči. Nefunguje to vždy, ale když jde do tuhého, tak to většinou zafunguje jako taková záchranná brzda před prohrou. 

I když tedy mám spoustu připomínek, jedná se v celkovém náhledu spíš o drobnosti, než o výtky a za jedinou chybu bych tak označil absenci silného příběhu v single playeru. Trilogie Alexe Huntera byla totiž tak návyková, že její náhrada v podobě světového turné Volta zkrátka nemůže stačit, byť jsem rád za to, že se tvůrci pokusili alespoň o nějakou náhradu. Herně ale beru FIFA 20 jako jeden z nejlepších a nejvyváženějších ročníků.

Pro: Možnosti kariéry, spád hry

Proti: Absence většího příběhu

+14