Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Rozšíření Hellfire přidává do hry dvě nové oblasti, jednu hratelnou postavu, pár věcí a kouzel. Obě nové oblasti jsou umístěny zcela mimo původní hru, díky čemuž se nijak nenarušuje klasický flow. Na druhou stranu je škoda, že plnění nových oblastí není nějak vynucené. Například přístup k finálnímu patru s Diablem v pekle by mohlo chránit nějaké kouzlo, které jde zlomit jen zabitím Na-Krula. Ve výsledku to zase tak moc nevadí.

Asi nejvíce mě svým designem potěšila oblast hnízda, která působí organickým dojmem, včetně těch broukoidních potvor. Krypta mi pak připadala spíše jako temnější varianta původní katedrály, kde jde ale obtížnost o něco nahoru. A zde jsem doslova nesnášel liche. Ne že by mi nějak významně zatápěli, ale hlavně proto, že obvykle zdrhají, když se k nim přiblížím. A protože mají stejnou rychlost jako moje postava, změnilo se jejich následné zabíjení v logickou hru, protože jsem je musel nahnat někam do rohu a tam teprve dorazit. Co ale zamrzí, je absence dalších mini questů tak, jak je tomu v původních úrovních.

Nová postava v podobě Monka se specializací na tyče mě moc nezaujala, ani jsem to za něj nikdy nedohrál. Ale zkoušel jsem hrát za skrytou postavu Barda, který umožňuje mít dvě jednoruční zbraně najednou, to bylo fajn.

Z nových předmětů a kouzel mě zaujalo především kouzlo Search, které umožňuje vidět ležící předměty. Z ostatních kouzel byl pro mě zajímavý asi jen Berserk, pomocí kterého jsem nechal monstra bojovat proti ostatním. Smysl pastí jsem buď vůbec nepochopil a nebo jsem nenašel žádné vhodné užití, takže jediné smysluplné nové předměty byly oleje zvyšující damage zbraní. U nich jsem se pak často rozhodoval, jestli je aplikovat na aktuální zbraň a nebo raději počkat a použít je až získám něco lepšího.

Hellfire mám zaškatulkované jako rozšíření typu: "Aby se neřeklo". Kdo chce, může si jím hraní zpestřit, ale nenabízí nic, z čeho bych spadl ze židle nebo něco, bez čeho by hraní původní samostatné hry ztrácelo na kráse.
+16
  • PC 90
Paradoxně mi právě "The Nest" ,všemi zatracovaná lokace, přišla jako to nejlepší z celého prvního Diabla. Je pravdou, že v prvním díle trochu vyčnívala, v sérii už však nikoliv. Krypta se pak nese v klasickém Diablo 1 duchu, včetně vhodně umístěných knih vyprávějící příběh místo o Diablovi tentokrát o Na-Krulovi a působí už trochu okoukaně. Nové potvory jsou celkem fajn, finální boss po oslabení zaříkadlem děsná lemra, oleje zvyšující statistiky předmětů jsou hodně užitečné, runy jsem příliš nepoužíval, jakkoliv přidávají do hry alespoň další možnosti jak zlikvidovat nepřítele, takže bych je rozhodně nezatracoval.
Neopravené bugy ani nestojí za řeč a zpravidla se jedná pouze o všelijaké bizardnosti, které nastanou pouze při velmi nepravděpodobných shodách okolností (viz. pád hry při použití shrine, pokud jste vybaveni pouze nezničitelnými předměty), vesměs většina opravených chybek v pozdějších verzích se týkala Battlenetu a multiplayeru, který bohužel v Hellfire chybí, což je asi jeho největší nedostatek. Jakožto single-playerovému hráči mi to však může být putna a vše ostatní a důležité zůstalo při starém.
Samotný nový obsah Hellfire dohromady není vyloženě nic extra, ale za původní hrou ani nikterak výrazně nezaostává (snad jen ty vedlejší questy mi v jednotlivých patrech chyběly) a rozhodně si nyní už nedovedu představit jí hrát bez Hellfire, anžto musí působit až příliš "osekaným" a uspěchaným dojmem (těch 16 pater se dá proběhnout hrozně rychle a Hellfire hratelnost alespoň dostatečně prodlužuje a dává tak hráči možnost si svého hrdinu vypiplat ještě o trochu více).
+17
  • PC 80
Po 19 letech jsem si zas rozehrál první Diablo. Jen a pouze díky nedávnému vydání na GOGu, kam posléze přidali i Hellfire. Protože na Hellfire jsem četl recenzi ve Score a vždy to chtěl zkusit, ale nikdy jsem se k tomuto datadisku nedostal. Diablo s Hellfire je docela slušnej macek - celkem 24 pater vybíjení monster. Samotná původní hra stále šlape - gameplay je hardcore clickfest (nestačí držet tlačítko) až mě občas zdřevěněla ruka, geniální sound design dělá každý mlasknutí mrtvýho zombíka úžasně uspokojující záležitostí a ultra-atmosférická muzika Matta Uelmena taky nikdy nezestárne.
Na jedničce se mi líbí jak dokonale všechno ladí k sobě - art style, hudba, dabing, writing ("I can see what you see not.."), i taková prkotina jako font všeho textu ve hře. Měli konzistentní vizi a tu zrealizovali.

No a jak do téhle vize zapadl Hellfire, Blizzardem nechtěný datadisk vytvořený externím týmem Synergistic?

Hellfire začíná pokecem s novou postavou v Tristramu, farmářem Lesterem. Ten si stěžuje, že mu nějaké výrostky ze země ničí úrodu. Ale aby vám dal možnost mu pomoci, je nejdřív potřeba dosáhnout 15 levelu postavy. Poté je možné vstoupit do hnízda (Festering Nest). A ono hnízdo...s Diablem moc neladí a nedivím se, když to lidé hejtí. V podstatě je to prostředí jak z Vetřelců, všude sliz, spousta pavouků a na konci souboj s něčím co vypadá jak vetřelčí královna. Navíc jsou zde nepřátelé pro warriora docela otravní, s tendencí neustále utíkat.
Každopádně po její smrti z ní vypadne mapa, která ukáže kde v Tristramu je vchod do druhé částí Hellfire - krypty.
Ta už je jiné kafe a k Diablu sedí atmosférou perfektně - zabíjíte zde lichy, obří kostlivce, démony a všemožné další zplozence pekla. Navíc je zde i hezkej nápad s jedním minipuzzlem a na konci tvrďák Na-Krul, kterýho se bál i samotnej Diablo. Díky tomu puzzlu je ale možné ho oslabit, takže ve výsledku nebyl až tak tuhej. Celkově je ale obtížností tahle krypta o level výš než hnízdo.

Kromě těchto dvou nových prostředí pak Hellfire přidává pár dalších prvků, např. možnost dávat si olej na zbraně, používat runy jako pasti, ale tohle jsem využíval minimálně.
Na konci jsem po sejmutí Diabla dosáhl akorát level 27 a skoro (ale jen skoro) mám chuť to sjet i na nightmare, abych si zahrál questy, co se mi při tomhle hraní nevygenerovaly (např. Butcher a Leoric).
+33
  • PC 50
Hellfire působí, jako vítané rozšíření základní hry. Přinese nové herní charaktery, npc , questy, zbraně a monstra. Z tohoto pohledu musí zaplesat srdce každého Diablomaniaka. Ale jaké je toto rozšíření, jak si sedí s původní hrou?

Nesedí.

Sice jsou tu zajímavé lokace, plné nechutně variabilních monster ale postrádájí tu jedinečnou atmosféru Diabla. Vše z novinek, krom nové hratelné postavy a výzbroje, působí jako pěst na oko.

Po vyčištění datadiskových lokací, návrat k původním patrům Diabla je už jen formalitou. Přitom by stálo za to zvednout obtížnost.

Pro jedno hraní, je to docela zajímavé zpestření, jinak ale sráží kvalitu původní hry.

Pro: Zajímavé zpestření.

Proti: Nesoulad s původní hrou, nevyužitý potenciál.

+13
  • PC 75
Datadisk Hellfire přináší několik nových změn a vylepšení – nové itemy, 8 nových levelů, nastavení obtížnosti, rychlejší chůze ve městě atd.

Zásadní změnou bylo už zmíněné přidání osmi nových map, díky čemuž hráč získal další zkušenosti navíc. Jejich level design byl solidní. První 4 mapy se odehrávaly ve hnízdu jakýchsi brouků. Další 4 mapy zase v tajemné kryptě, která vás pohltila svou temnou atmsoférou.

Další zásadní změnou bylo přidání nových předmětů. Já jsem nejvíc využíval olejíčků na vylepšení dmg zbraně. Trochu zbytečné mi přišly runy. Občas jsem je využíval, ale já osobně bych se bez nich obešel.

Výše zmíněné novinky považuji za velký bonus. Co se mi ale brutálně nelíbilo byl nový quest „Cornerstone of The World“. Zpočátku jsem si myslel, že slouží pouze pro přesouvání předmětů z jedné postavy na druhou, ale zjistil jsem, že tento quest je v podstatě cheat. Předměty se pomocí tohoto questu totiž duplikují a aby toho nebylo málo, tak jdou tímto způsobem duplikovat pořád dokola. Takže by nebyl problém si zduplikovat třeba 100x elixír na obratnost nebo olejíček na zvýšení max dmg zbraně.

Další věc, která mě trochu zklamala, byla nevyváženost obtížnosti nového datadisku s obtížností Diabla jako celku. Nejtěžší část mi paradoxně přišla část v kryptě, kde mě příšery typu „Arch lich“ dávali obrovskou sadu. Přitom samotný souboj s Diablem mi přišel velice jednoduchý, protože jsem ho dokázal umlátit k smrti aniž by mi udělil 1 DMG (ok, možná mě trochu polechal a můj manový štít nějký malý dmg absorboval, ale celkově jsem z toho souboje vyšel se 100% zdraví).

Můj celkový názor na datadisk Hellfire je nejednoznačný. Na jednu stranu se mi líbí výhody, které přináší, na druhou stranu přináší výše zmíněné negativa, které v konečném důsledku ubírají na celkovém dojmu ze hry.
+9
  • PC 60
Na datadisk je to super. Jenže nechápu dvě věci; proč je Hellfire asi tak dvojnásobně těžší, než celý zbytek hry? A proč jsem naopak závěrečného Na-Krula smetl třemi ránami fireballem? Tato nevyváženost je mi záhadou. Co se týče změn - runy jsem nevyužil vůbec, nějak nechápu jejich smysl. Olejíčky jsou fajn, ale nevím, proč se nedají nakupovat (asi proto, aby pak někdo neměl moc ultimátní zbraň). Nová postava je takový paskvil. Čekal bych, že Monk bude něco mezi kouzelníkem a jakýmsi tichým bojovníkem, ve skutečnosti je to kombinace Warriora a Rogue. Jinak je to lautr to samé, co klasické Diablo, s tím, že design dungeonů je horší a méně přehledný. Je fajn, že ve městě je víc dungeonů než ten jeden a hlavně jsou tu protivníci Bone Demon, kteří se vyskytují ve třetím levelu v kryptě a zabití každého z nich (alespoň pro mě jako mága) bylo co do obtížnosti skoro srovnatelné se samotným Diablem - imunita na oheň i blesky a těžká resistence na magii. Řešil to akorát berserker a pak se vypořádat s tím posledním, co zbyl.
+12
  • PC 85
Dlouhou dobu po dohrání původního Diabla (asi někdy v roce 2006), jsem se dozvěděl o existenci jeho datadisku od Sierry, a jako milovník této hry jsem se na něj ihned vrhl.
Hellfire na mě zapůsobil různorodě a vcelku mě bavil, i když jsou na něm zřejmé známky působení jiných vývojářů.

Datadisk je z těch datadisků, které jsou do hry vloženy (není novým aktem, či kapitolou), s tím přináší velké množství předmětů, kouzel, dvě nové npc, pár questů a nový charakter (po editaci text. souboru další dva).

Hellfire působí spíše jako soubor kosmetických změn, dokud se člověk nedostane do první nové lokace (království slizu). První co mě překvapilo, byli různorodí a velice nebezpeční nepřátele. Na monstra vyskytující se v nových lokacích (krypta a království slizu), nestačí vždy stejná věc. Za mága zkrátka musíte přepínat mezi ohnivými a bleskovými kouzly, za charakter typu Rogue zase musíte neustále unikat. A u válečných charakterů je nutná vysoká defense a rezistence.

Projítí těchto levelů je tudíž určitou výzvou a hlavně solidně pozvedne úroveň Vaší postavy, což je tak trochu chyba, protože po návratu na hlavní linii hry (například do pekla) už nemáte důstojného nepřítele.

Design nových lokací je docela povedený. Království slizu mi sice do Diabla moc nesedělo ale krypta je pastvou pro oči.
Výhodou datadisku je také to, že pohyb vaší postavy po městě, je zrychlen. Člověk si nyní může v každé nové hře zvolit obtížnost. Další projítí za starou postavu se tudíž nestává stereotypem, kdy si musíte dávat pozor až nakonci hry, nýbrž po celou dobu vás ohrožují adekvátní nepřátelé.

Nevýhodou je zase fakt, že hra updatetovaná o Hellfire nepodporuje Battle net.
A datadisk i když je do hry vložen konzistentně, působí na hráče, kteří byli zvyklý na původní hru, až příliš uměle, či nalepovaně.

Většinou hraju spíše hru s tímto datadiskem, protože prodlužuje celou herní dobu, přináší nové věci a hra je náročnější. Avšak absence původních vyvojářů na tomto datadisku je znát až moc. I tak je to ale pěkné zpestření pro milovníky této hry a aspoň máte šanci bojovat s dalším silným démonem. 85%

Pro: Zpestření, prodloužení hry, novinky.

Proti: Absence původního vývojářského týmu, trochu extravagantnější

+11
  • PC 55
Nevyvážené, nepropracované, nedodělané - nic takovýho by Blizzard nikdy nevydal: Proto mě omluvte za těch 55%...
-5 +4 −9