Death Come True

Začátek roku jsem si osladil relaxačním filmovým zážitkem, jenž se tváří jako hra s předtočenými filmovými scénami a živými herci. Z původního očekávání klasického japonského krimi thrilleru o muži na útěku před spravedlností s cílem ospravedlnit se - na mě ovšem vybaflo spíše mysteriózní akční krimi s letmými prvky sci-fi.

Což mě zprvu trochu překvapilo, ale faktem je, že jsem se bavil od začátku do konce a navíc se mi tato krátká filmová hra pěkně hodí do letošní výzvy 2024. A zmínil jsem sice slovo "hra," ale i k té to má možná poměrně daleko, neboť jedinou potřebnou hráčovou interakcí je občasná volba ve výběru dvou scén, aby film některým směrem pokračoval dál. Jelikož jsem ale fanda asijských filmů a výzvu se stejně snažím podřizovat Japonsku, byla tato hra jasnou volbou (současné konkurenční čínské filmové hry se zřejmě ubírají směrem k dating simulátoru a předpokládám jejich brzký raketový úspěch díky ryze pudovému svrbění u mužské části publika).
Nicméně o něco lepší (propracovanější) zážitek jsem již dříve dostal ve skvělé filmové detektivní hře Centennial Case: A Shijima Story, která mi však žánrově sedla více.  

O příběhu toho pochopitelně nemohu nic moc napsat, protože jeho postupné odkrývání je pro zdárný průběh hrou klíčový. Jako hráči diváci sledujeme mladého Makota, jenž se probouzí v posteli hotelového pokoje a hned záhy poznáme, že je něco opravdu špatně. Makoto si vůbec nic nepamatuje, ale v TV o něm říkají, že je sériový vrah. Za chvíli v koupelně objevuje neznámou svázanou dívku a do toho mu někdo začne zuřivě klepat na dveře… Na problémy je tedy hned v začátku zaděláno.  

Takže jak z toho ven? Makoto se snaží přijít celé věci na kloub, ale v jeho novém prostředí nefunguje vše podle zajetých pravidel. Sledujeme jeho zoufalé počínání, myšlenkové pochody a v různých momentech se film zastaví, načež my rozhodujeme o jeho dalším postupu, jenž je reflektován volbou z nabízených scén. Tady mě to podvědomě nutí více rozepsat o prvcích více ovlivňujících děj, ale ne, nesmím; schválně si vše nechám pro sebe a raději už neceknu.  

Celý film je relativně krátký. Nejspíš i kratší než opravdový hraný film, ale dost pravděpodobně se k němu po jeho skončení budete chtít vrátit a projet odbočky a scény předtím neviděné (svou roli v tom "hrají" i achievementy). Po sesbírání všech „medailí“ se totiž odemknou další bonusy ve formě bonusových nahrávek a Behind the scenes. Nevím, zdali si je normální člověk užije, ale já byl na extra obsah zvědavý.  

Potěšilo mě, že ve hře hrál i herec Yuuki Kaji ze zmiňovaného Centennial Case a mraků dalších (dabovaných) her, seriálů, filmů a podobně. Jeho role v Death Come True je ale o poznání skromnější.  

Protože je hra dost krátká a děj docela slušně odsýpá, herci pro své role nemají moc prostoru, takže si k nim hráč divák neutvoří příliš silný vztah, což je z mého hlediska největší bolístka hry. Na druhou stranu tu nejspíš nejsou žádné zbytečné scény navíc (možná na jednu výjimku). Závěr hry má však dva zcela odlišné konce a při každém průchodu se dá zvolit pouze jeden z nich, takže važte dobře (ale stejně jsem si to musel dát ještě jednou i pro druhý konec – při druhém hraní už se dá přetáčet děj dopředu). Nicméně Makotovi jsem až do konce fandil.  

Na závěr snad mohu hru doporučit filmovým fandům – teď v lednové slevě je to levnější než lístek do kina.  

Herní výzva 2024 - 4. Dohraj hru, ve které vystupují živí herci (Hardcore) 

Poznámky k mým osobním achievementům:
Herní doba: 3 hodiny komplet
Všechny medaile
Všechna bonusová videa
Všechny achievementy na Steamu