Datura

Procitáte v jedoucí sanitě, ležíte na nosítkách pod dohledem zdravotní sestry. Nic si nepamatujete a vlastně ani nevíte, zda bdíte, nebo stále ještě sníte. Stačí se odpojit od přístrojů, vstát a vkročit do melancholického podzimního lesoparku plného alegorických symbolů, jež vám pomohou rozvzpomenout se na útržky z vašeho života. Jeho smysl asi nepochopíte, zato ale vyjde najevo, že nejste žádný chlapec z nedělní školy a vaše dosavadní existence byla docela slušný „punk“... Dovolí vám záhadné a zdánlivě nikam vedoucí dveře někdy opustit tento sugestivní očistec, nebo tu budete bloudit navěky?

Tajemné místo objevujete z vlastní perspektivy při našlapování zlatavým listím a manipulaci s objekty během zastávek v místech, jako je fontána, socha, střelnice, zahradní bludiště, či třeba zvonice. Vždy je nutné přijít na to, co a jak kde učinit, protože úkony vedou k odemčení cesty dál, což vám zároveň přinese šest velmi živoucích vzpomínek na předešlý život, po nichž vás hra pokaždé odmění rojem motýlů za dobré a hejnem much za špatné rozhodnutí. Chce vám na volno vypuštěný vepřík něco sdělit? Co proti vám má holohlavý muž v červeném svetru a jeho pes? A proč všude možně kvete durman?

Otázek Datura nabízí víc, než skýtá odpovědí a abyste objasnili alespoň nějaké, musíte s okolím ručně interagovat. Určité věci uložíte na později do malého inventáře, ty sloužící coby nástroje lze i uchopit a zacházet s nimi pomocí tlačítek, páček a gyroskopu standardního ovladače Sixaxis/Dualshock 3, popřípadě ovladače Move. Předměty berete pravou rukou vznášející se vám při interakcích před očima odděleně od těla. Některé aktivity dávají prostor k mírné improvizaci. Zpustlý park můžete mapovat zákresy o kmeny devíti bříz, jejichž kůru si před přiložením papírového bloku důkladně ohmatáte.

Další avantgardně artovou hrou od polských „plastiků“ se stal baletním tancem inspirovaný a PS4 exkluzivní Bound (2016).