Whilst I’ll take any risk that I must, I’ll take none that I needn’t.
Captain Blood
Dobrodružné povídky a románová trilogie od Rafaela Sabatiniho (*1875- †1950) o čestném a statečném kapitánovi pirátské flotily od svého vzniku ve 20. letech 20. století dosáhla mimořádné popularity u čtenářů v SSSR a neztratila na ni ani v samostatném Rusku 90. let, kde se tamější literáti postarali o neoficiální pokračování. Vzhledem k trvalé oblibě pirátských simulátorů domácí provenience známé v postsovětských zemích jako Korsary a ve světě vydávané pod značkami Sea Dogs/Age of Pirates se videoherní adaptace na motivy Sabatiniho tvorby jevila zkraje nového tisíciletí být jen otázkou času. Její oznámení v roce 2003 moskevským studiem Akella, původcem výše zmíněné korzárské série, tedy nebylo až takovým překvapením. Asi málokdo nicméně čekal vývojářské peklo, do něhož Captain Blood během následující dekády upadl.
Za problematickým vývojem mohly být nejméně dva faktory - přílišný perfekcionismus a časté personální změny ve studiu. Krátce po oznámení hry opustili firmu vlastní zakladatelé, Dimitrij Demjanovský and Andrej Ivančenko a také řada vývojářů, které nahradili nováčci učící se vše za pochodu. Během roku 2004 byly uvolněny detaily ohledně koncepce hratelnosti. Měla se dělit na pozemní (šermování, platforming) a námořní sekci ála Sea Dogs (2000), přičemž proprietární engine Storm oceňovaný tehdy pro svou věrnou simulaci vzhledu i chování moře byl povýšen na verzi 3.0. Akce s kapitánem na souši se hratelností nijak zásadně nelišila od akční adventury Pirates of the Caribbean (2003) rovněž od Akelly a optimistickou estetikou titul připomínal Sid Meier's Pirates! (2004). Prezentace na herní výstavě E3 2004 stanovila vydání už na rok 2005.
Hra však byla odložena a v následujících dvou letech prodělal umělecký styl posun komiksovým směrem srovnatelným s rubačkou Black Buccaneer (2006). Postavy nabyly archetypálních pirátských charakteristik, co se vzhledu týče, zatímco orchestrální hudba v duchu romantismu získala rockový nádech. Kapitán Blood samotný pak nabral svalovou hmotu a to, jak se oháněl zbraněmi spolu s frmolem při suchozemských řežbách velmi připomínalo bitvy v Dynasty Warriors. Během let 2008-2009 došlo k opakovaným odkladům vydání stanoveného posléze na rok 2010 a k prohloubení komiksového vzezření odkazujícího k něčemu mezi PoP trilogií (2003, 2004, 2005) a úvodními dvěma díly God of War (2005, 2007) série. Produkce rockově podbarveného soundtracku byla svěřena Trihorn Productions a dabingu studiu Gaijin Entertainment.
V srpnu 2010 vyhlásil bankrot nizozemský vydavatel Playlogic Entertainment, jenž se s Akellou od roku 2007 soudil o práva na vyvíjené značky včetně Kapitána Blooda. Vzápětí se ovšem restrukturalizoval jako N.V. (obdoba s.r.o.) a pokračoval ve sporu přímo s 1C, vydavatelem pro východní Evropu, který Akellu vnitřně rozdělenou na SeaDogs (Age of Pirates: Caribbean Tales & rozšíření) a SeaWolves (Captain Blood) týmy 3 roky předtím koupil. K vydání ve světě se posléze uvolilo americké THQ, jež ale zbankrotovalo v roce 2012. Týž rok to vzala zkrátka i Akella čítající zhruba 300 zaměstnanců, z nichž na projektu průběžně pracovalo zhruba něco mezi dvěma až třemi desítkami vývojářů. K oficiálnímu zrušení již nestačilo dojít.
29. listopadu 2022 byl na serveru Github uvolněn úplný zdrojový kód hry na Storm 2.9 enginu.
Captain Blood
Dobrodružné povídky a románová trilogie od Rafaela Sabatiniho (*1875- †1950) o čestném a statečném kapitánovi pirátské flotily od svého vzniku ve 20. letech 20. století dosáhla mimořádné popularity u čtenářů v SSSR a neztratila na ni ani v samostatném Rusku 90. let, kde se tamější literáti postarali o neoficiální pokračování. Vzhledem k trvalé oblibě pirátských simulátorů domácí provenience známé v postsovětských zemích jako Korsary a ve světě vydávané pod značkami Sea Dogs/Age of Pirates se videoherní adaptace na motivy Sabatiniho tvorby jevila zkraje nového tisíciletí být jen otázkou času. Její oznámení v roce 2003 moskevským studiem Akella, původcem výše zmíněné korzárské série, tedy nebylo až takovým překvapením. Asi málokdo nicméně čekal vývojářské peklo, do něhož Captain Blood během následující dekády upadl.
Za problematickým vývojem mohly být nejméně dva faktory - přílišný perfekcionismus a časté personální změny ve studiu. Krátce po oznámení hry opustili firmu vlastní zakladatelé, Dimitrij Demjanovský and Andrej Ivančenko a také řada vývojářů, které nahradili nováčci učící se vše za pochodu. Během roku 2004 byly uvolněny detaily ohledně koncepce hratelnosti. Měla se dělit na pozemní (šermování, platforming) a námořní sekci ála Sea Dogs (2000), přičemž proprietární engine Storm oceňovaný tehdy pro svou věrnou simulaci vzhledu i chování moře byl povýšen na verzi 3.0. Akce s kapitánem na souši se hratelností nijak zásadně nelišila od akční adventury Pirates of the Caribbean (2003) rovněž od Akelly a optimistickou estetikou titul připomínal Sid Meier's Pirates! (2004). Prezentace na herní výstavě E3 2004 stanovila vydání už na rok 2005.
Hra však byla odložena a v následujících dvou letech prodělal umělecký styl posun komiksovým směrem srovnatelným s rubačkou Black Buccaneer (2006). Postavy nabyly archetypálních pirátských charakteristik, co se vzhledu týče, zatímco orchestrální hudba v duchu romantismu získala rockový nádech. Kapitán Blood samotný pak nabral svalovou hmotu a to, jak se oháněl zbraněmi spolu s frmolem při suchozemských řežbách velmi připomínalo bitvy v Dynasty Warriors. Během let 2008-2009 došlo k opakovaným odkladům vydání stanoveného posléze na rok 2010 a k prohloubení komiksového vzezření odkazujícího k něčemu mezi PoP trilogií (2003, 2004, 2005) a úvodními dvěma díly God of War (2005, 2007) série. Produkce rockově podbarveného soundtracku byla svěřena Trihorn Productions a dabingu studiu Gaijin Entertainment.
V srpnu 2010 vyhlásil bankrot nizozemský vydavatel Playlogic Entertainment, jenž se s Akellou od roku 2007 soudil o práva na vyvíjené značky včetně Kapitána Blooda. Vzápětí se ovšem restrukturalizoval jako N.V. (obdoba s.r.o.) a pokračoval ve sporu přímo s 1C, vydavatelem pro východní Evropu, který Akellu vnitřně rozdělenou na SeaDogs (Age of Pirates: Caribbean Tales & rozšíření) a SeaWolves (Captain Blood) týmy 3 roky předtím koupil. K vydání ve světě se posléze uvolilo americké THQ, jež ale zbankrotovalo v roce 2012. Týž rok to vzala zkrátka i Akella čítající zhruba 300 zaměstnanců, z nichž na projektu průběžně pracovalo zhruba něco mezi dvěma až třemi desítkami vývojářů. K oficiálnímu zrušení již nestačilo dojít.
29. listopadu 2022 byl na serveru Github uvolněn úplný zdrojový kód hry na Storm 2.9 enginu.
Whilst I’ll take any risk that I must, I’ll take none that I needn’t.
Captain Blood
Dobrodružné povídky a románová trilogie od Rafaela Sabatiniho (*1875- †1950) o čestném a statečném kapitánovi pirátské flotily od svého vzniku ve 20. letech 20. století dosáhla mimořádné popularity u čtenářů v SSSR a neztratila na ni ani v samostatném Rusku 90. let, kde se tamější literáti postarali o neoficiální pokračování. Vzhledem k trvalé oblibě pirátských simulátorů domácí provenience známé v postsovětských zemích jako Korsary a ve světě vydávané pod značkami Sea Dogs/Age of Pirates se videoherní adaptace na motivy Sabatiniho tvorby jevila zkraje nového tisíciletí být jen otázkou času. Její oznámení v roce 2003 moskevským studiem Akella, původcem výše zmíněné korzárské série, tedy nebylo až takovým překvapením. Asi málokdo nicméně čekal vývojářské peklo, do něhož Captain Blood během následující dekády upadl.
Za problematickým vývojem mohly být nejméně dva faktory - přílišný perfekcionismus a časté personální změny ve studiu. Krátce po oznámení hry opustili firmu vlastní zakladatelé, Dimitrij Demjanovský a Andrej Ivančenko a také řada vývojářů, které nahradili nováčci učící se vše za pochodu. Během roku 2004 byly uvolněny detaily ohledně koncepce hratelnosti. Měla se dělit na pozemní (šermování, platforming) a námořní sekci ála Sea Dogs (2000), přičemž proprietární engine Storm oceňovaný tehdy pro svou věrnou simulaci vzhledu i chování moře byl povýšen na verzi 3.0. Akce s kapitánem na souši se hratelností nijak zásadně nelišila od akční adventury Pirates of the Caribbean (2003) rovněž od Akelly a optimistickou estetikou titul připomínal Sid Meier's Pirates! (2004). Prezentace na herní výstavě E3 2004 stanovila vydání už na rok 2005.
Hra však byla odložena a v následujících dvou letech prodělal umělecký styl posun komiksovým směrem srovnatelným s rubačkou Black Buccaneer (2006). Postavy nabyly archetypálních pirátských charakteristik, co se vzhledu týče, zatímco orchestrální hudba v duchu romantismu získala rockový nádech. Kapitán Blood samotný pak nabral svalovou hmotu a to, jak se oháněl zbraněmi spolu s frmolem při suchozemských řežbách velmi připomínalo bitvy v Dynasty Warriors. Během let 2008-2009 došlo k opakovaným odkladům vydání stanoveného posléze na rok 2010 a k prohloubení komiksového vzezření odkazujícího k něčemu mezi PoP trilogií (2003, 2004, 2005) a úvodními dvěma díly God of War (2005, 2007) série. Produkce rockově podbarveného soundtracku byla svěřena Trihorn Productions a dabing studiu Gaijin Entertainment.
V srpnu 2010 vyhlásil bankrot nizozemský vydavatel Playlogic Entertainment, jenž se s Akellou od roku 2007 soudil o práva na vyvíjené značky včetně Kapitána Blooda. Vzápětí se ovšem restrukturalizoval jako N.V. (obdoba s.r.o.) a pokračoval ve sporu přímo s 1C, vydavatelem pro východní Evropu, který Akellu vnitřně rozdělenou na SeaDogs (Age of Pirates: Caribbean Tales & rozšíření) a SeaWolves (Captain Blood) týmy 3 roky předtím koupil. K vydání ve světě se posléze uvolilo americké THQ, jež ale zbankrotovalo v roce 2012. Týž rok to vzala zkrátka i Akella čítající zhruba 300 zaměstnanců, z nichž na projektu průběžně pracovalo zhruba něco mezi dvěma až třemi desítkami vývojářů. K oficiálnímu zrušení již nestačilo dojít.
29. listopadu 2022 byl na serveru Github uvolněn úplný zdrojový kód hry na Storm 2.9 enginu.
Captain Blood
Dobrodružné povídky a románová trilogie od Rafaela Sabatiniho (*1875- †1950) o čestném a statečném kapitánovi pirátské flotily od svého vzniku ve 20. letech 20. století dosáhla mimořádné popularity u čtenářů v SSSR a neztratila na ni ani v samostatném Rusku 90. let, kde se tamější literáti postarali o neoficiální pokračování. Vzhledem k trvalé oblibě pirátských simulátorů domácí provenience známé v postsovětských zemích jako Korsary a ve světě vydávané pod značkami Sea Dogs/Age of Pirates se videoherní adaptace na motivy Sabatiniho tvorby jevila zkraje nového tisíciletí být jen otázkou času. Její oznámení v roce 2003 moskevským studiem Akella, původcem výše zmíněné korzárské série, tedy nebylo až takovým překvapením. Asi málokdo nicméně čekal vývojářské peklo, do něhož Captain Blood během následující dekády upadl.
Za problematickým vývojem mohly být nejméně dva faktory - přílišný perfekcionismus a časté personální změny ve studiu. Krátce po oznámení hry opustili firmu vlastní zakladatelé, Dimitrij Demjanovský a Andrej Ivančenko a také řada vývojářů, které nahradili nováčci učící se vše za pochodu. Během roku 2004 byly uvolněny detaily ohledně koncepce hratelnosti. Měla se dělit na pozemní (šermování, platforming) a námořní sekci ála Sea Dogs (2000), přičemž proprietární engine Storm oceňovaný tehdy pro svou věrnou simulaci vzhledu i chování moře byl povýšen na verzi 3.0. Akce s kapitánem na souši se hratelností nijak zásadně nelišila od akční adventury Pirates of the Caribbean (2003) rovněž od Akelly a optimistickou estetikou titul připomínal Sid Meier's Pirates! (2004). Prezentace na herní výstavě E3 2004 stanovila vydání už na rok 2005.
Hra však byla odložena a v následujících dvou letech prodělal umělecký styl posun komiksovým směrem srovnatelným s rubačkou Black Buccaneer (2006). Postavy nabyly archetypálních pirátských charakteristik, co se vzhledu týče, zatímco orchestrální hudba v duchu romantismu získala rockový nádech. Kapitán Blood samotný pak nabral svalovou hmotu a to, jak se oháněl zbraněmi spolu s frmolem při suchozemských řežbách velmi připomínalo bitvy v Dynasty Warriors. Během let 2008-2009 došlo k opakovaným odkladům vydání stanoveného posléze na rok 2010 a k prohloubení komiksového vzezření odkazujícího k něčemu mezi PoP trilogií (2003, 2004, 2005) a úvodními dvěma díly God of War (2005, 2007) série. Produkce rockově podbarveného soundtracku byla svěřena Trihorn Productions a dabing studiu Gaijin Entertainment.
V srpnu 2010 vyhlásil bankrot nizozemský vydavatel Playlogic Entertainment, jenž se s Akellou od roku 2007 soudil o práva na vyvíjené značky včetně Kapitána Blooda. Vzápětí se ovšem restrukturalizoval jako N.V. (obdoba s.r.o.) a pokračoval ve sporu přímo s 1C, vydavatelem pro východní Evropu, který Akellu vnitřně rozdělenou na SeaDogs (Age of Pirates: Caribbean Tales & rozšíření) a SeaWolves (Captain Blood) týmy 3 roky předtím koupil. K vydání ve světě se posléze uvolilo americké THQ, jež ale zbankrotovalo v roce 2012. Týž rok to vzala zkrátka i Akella čítající zhruba 300 zaměstnanců, z nichž na projektu průběžně pracovalo zhruba něco mezi dvěma až třemi desítkami vývojářů. K oficiálnímu zrušení již nestačilo dojít.
29. listopadu 2022 byl na serveru Github uvolněn úplný zdrojový kód hry na Storm 2.9 enginu.
Whilst I’ll take any risk that I must, I’ll take none that I needn’t.
Captain Blood
Azurové vody Karibiku 2. poloviny 80. let 17. století jsou rejdištěm mořských vlků, jenž si provozováním pirátství snaží urvat co největší kořist, jíž jsou plavidla brázdící vlny v této části Nového Světa plné. I tento chaos ovšem má svá pravidla a každý kapitán, který na Antilách a Bahamách něco znamená, přepadá buďto s laskavým povolením koruny Španělska či Anglie, mocností vedoucích spolu více jak 25 let po uzavření míru nevyhlášenou válku pomocí prostředníků plavících se pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Angličan Peter Blood, vyhnanec proti své vůli, patří k nejúspěšnějším velitelům takovýchto vyvrhelů. Původně lékař uprchnuvší z vlasti kvůli ošetření rebela během povstání (1685) proti nepopulárnímu králi v sobě zosobňuje protiklad hrdiny se silným morálním kompasem a hrdlořeza s nespočtem mrtvých za zády...
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou rež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useklé končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění, nábřežích a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás hra totiž umístí do bot Bloodova slabšího, ale rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack 'n' slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Hratelnost si potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Při užití ovladače vidíte UI Xbox 360 gamepadu, přičemž právě s ovladačem se titul kontroluje lépe než myší a klávesnicí. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka s býčými šíjemi a pažemi zvícími stehen dají vzpomenout na soudobé díly Gears of War (2006, 2008, 2011). Že je hra produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století dokládá i důraz na kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Skrze tyto časované sekvence kupříkladu vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.
Uniklý build je dostupný pouze v ruském jazyce.
Captain Blood
Azurové vody Karibiku 2. poloviny 80. let 17. století jsou rejdištěm mořských vlků, jenž si provozováním pirátství snaží urvat co největší kořist, jíž jsou plavidla brázdící vlny v této části Nového Světa plné. I tento chaos ovšem má svá pravidla a každý kapitán, který na Antilách a Bahamách něco znamená, přepadá buďto s laskavým povolením koruny Španělska či Anglie, mocností vedoucích spolu více jak 25 let po uzavření míru nevyhlášenou válku pomocí prostředníků plavících se pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Angličan Peter Blood, vyhnanec proti své vůli, patří k nejúspěšnějším velitelům takovýchto vyvrhelů. Původně lékař uprchnuvší z vlasti kvůli ošetření rebela během povstání (1685) proti nepopulárnímu králi v sobě zosobňuje protiklad hrdiny se silným morálním kompasem a hrdlořeza s nespočtem mrtvých za zády...
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou rež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useklé končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění, nábřežích a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás hra totiž umístí do bot Bloodova slabšího, ale rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack 'n' slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Hratelnost si potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Při užití ovladače vidíte UI Xbox 360 gamepadu, přičemž právě s ovladačem se titul kontroluje lépe než myší a klávesnicí. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka s býčými šíjemi a pažemi zvícími stehen dají vzpomenout na soudobé díly Gears of War (2006, 2008, 2011). Že je hra produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století dokládá i důraz na kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Skrze tyto časované sekvence kupříkladu vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.
Uniklý build je dostupný pouze v ruském jazyce.
Azurové vody Karibiku 2. poloviny 80. let 17. století jsou rejdištěm mořských vlků, jenž si provozováním pirátství snaží urvat co největší kořist, jíž jsou plavidla brázdící vlny v této části Nového Světa plná. I tento chaos ovšem má svá pravidla a každý kapitán, který na Antilách a Bahamách něco znamená, přepadá buďto s laskavým povolením koruny Španělska či Anglie, mocností vedoucích spolu více jak 25 let po uzavření míru nevyhlášenou válku pomocí prostředníků plavících se pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Angličan Peter Blood, vyhnanec proti své vůli, patří k nejúspěšnějším velitelům takovýchto vyvrhelů. Původně lékař uprchnuvší z vlasti kvůli ošetření rebela během povstání (1685) proti nepopulárnímu králi v sobě zosobňuje protiklad hrdiny se silným morálním kompasem a hrdlořeza s nespočtem mrtvých za zády...
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou řež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useknuté končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, zatímco uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás děj umístí do bot Bloodova slabšího, ale o to rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack'n'slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Kapitán Blood si ve víru boje potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka býčími šíjemi a přehnaně svalnatými pažemi dají vzpomenout na Gears of War (2006, 2008, 2011). Hratelnost i vzhled hry se totiž zakládá na buildu z roku 2012, jehož vydání se po deseti letech chopila nová společnost. Že je titul produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století, dokládají kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Za těchto časovaných sekvencí vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či například přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou řež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useknuté končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, zatímco uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás děj umístí do bot Bloodova slabšího, ale o to rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack'n'slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Kapitán Blood si ve víru boje potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka býčími šíjemi a přehnaně svalnatými pažemi dají vzpomenout na Gears of War (2006, 2008, 2011). Hratelnost i vzhled hry se totiž zakládá na buildu z roku 2012, jehož vydání se po deseti letech chopila nová společnost. Že je titul produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století, dokládají kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Za těchto časovaných sekvencí vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či například přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.
Azurové vody Karibiku 2. poloviny 80. let 17. století jsou rejdištěm mořských vlků, jenž si provozováním pirátství snaží urvat co největší kořist, jíž jsou plavidla brázdící vlny v této části Nového Světa plná. I tento chaos ovšem má svá pravidla a každý kapitán, který na Antilách a Bahamách něco znamená, přepadá buďto s laskavým povolením koruny Španělska či Anglie, mocností vedoucích spolu více jak 25 let po uzavření míru nevyhlášenou válku pomocí prostředníků plavících se pod černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty. Angličan Peter Blood, vyhnanec proti své vůli, patří k nejúspěšnějším velitelům takovýchto vyvrhelů. Původně lékař uprchnuvší z vlasti kvůli ošetření rebela během povstání (1685) proti nepopulárnímu králi v sobě zosobňuje protiklad hrdiny se silným morálním kompasem a hrdlořeza s nespočtem mrtvých za zády...
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou řež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useknuté končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, zatímco uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás děj umístí do bot Bloodova slabšího, ale o to rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack'n'slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Kapitán Blood si ve víru boje potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka býčími šíjemi a přehnaně svalnatými pažemi dají vzpomenout na Gears of War (2006, 2008, 2011). Hratelnost i vzhled hry se totiž zakládá na buildu z roku 2012, jehož vydání se po deseti letech chopila nová společnost. Že je titul produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století, dokládají kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Za těchto časovaných sekvencí vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či například přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.
Vše začne útokem Španělů na Port Royal, což rozpoutá sotva přerušovanou řež v duchu PoP (2003, 2004, 2005) rebootu a úvodních dvou dílů God of War (2005, 2007). Useknuté končetiny, při výbuších i těla, létají vzduchem, zatímco uťaté hlavy se kutálejí ze schodišť, po dláždění a molech. Až tak zručně v šarvátkách protivníky porcují hlavní i vedlejší protagonista. Občas vás děj umístí do bot Bloodova slabšího, ale o to rychlejšího parťáka. Příznivce Age of Pirates může překvapit, že jde o jediný počin v rámci této volné série, kde oceánem nenavigujete žádnou loď. Místo toho jde o čistokrevný a zcela lineární hack'n'slash s fixní kamerou a řetězením útoků do komb. Tím vším Captain Blood připomíná třeba i rubačku Conan (2007), nicméně zde místo barevných orb sbíráte zlaťáky, mimo jiné na nákupy nových nebo vylepšení již odemčených komb.
Kapitán Blood si ve víru boje potrpí na absurdně brutální finiše lišící se zpravidla podle druhu nepřítele, kdy jinak popravíte vojáka s kordem a jinak mušketýra. Cartoonové proporce postav zúčastněných s nezřídka býčími šíjemi a přehnaně svalnatými pažemi dají vzpomenout na Gears of War (2006, 2008, 2011). Hratelnost i vzhled hry se totiž zakládá na buildu z roku 2012, jehož vydání se po deseti letech chopila nová společnost. Že je titul produktem své doby, tedy sklonku první a počátku druhé dekády 21. století, dokládají kontextuální akce ve formě mačkání kláves/tlačítek v daném sledu, tak, jak se vám ukazují na obrazovce. Za těchto časovaných sekvencí vyrazíte dveře, dorazíte hřmotné minibosse či například přežijete interaktivní cutscénu s padajícím mostem. Veškeré dění podbarvuje orchestrální hudba ve stylu dobrodružné epiky.