Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
V Call of Duty 4 jsem nejprve zkusil multiplayer a vzhledem k tomu, že jsem spíše sólista, tak volba padla na Free For All. A u toho jsem zůstal až nezdravě dlouho. Frenetická nekončící akce mě absolutně dostala. Sbírání zkušeností a s tím spojené získávání nových zbraní a schopností mě nutilo do dalšího hraní, až jsem se dopracoval na 43 level. A to pouze prostřednictvím FFA. Vzhledem k tomu, že už jsem otevřel téměř všechny schopnosti a ztratil tak další motivaci k hraní, jsem multiplayer odložil a s ním i celé Modern Warfare.
Po půl roce jsem se k Call of Duty 4: Modern Warfare vrátil a začal hrát singleplayer. Úvodní mise na potápějící se lodi spolu s intrem je originální a naplno tak ukazuje nový směr, kterým se čtvrtý díl Call of Duty vydává.
Bohužel následující mise mne už tak moc nebavily, přišly mi docela jednotvárné a musel jsem se k jejich hraní docela přemáhat. Jednotvárnost rozbil až bojový letoun, ze kterého jsem ostřeloval nepřátelské jednotky.
A pak to přišlo. Vybuchla atomová bomba, která vyčlenila Modern Warfare z houfu ostatních stříleček, a to začalo hrát svou vlastní ligu. Projevilo se to hned po výbuchu, kdy se v stěží zvednu, ujdu pár kroků a pak, v atmosféře plné beznaděje a zmaru, umírám. Třešničkou na dortu je působivá stealth akce odehrávající se v okolí města Pripjať. Plížení skrze nepřátelské jednotky, které jsem měl na dosah ruky bylo opravdu nervy drásající. Samotné město Pripjať je pro mne vrcholem hry. Ta atmosféra prázdnoty a opuštěnosti je naprosto uchvacující. Další mise po Pripjati už bohužel nejsou tak atmosférické, ale i tak předbíhají své ostatní herní kolegy o pár koňských délek.
Modern Warfare je nová vroucí krev, která se vlila do žil série Call of Duty. Ta po nemastném neslaném druhém díle, který více méně opakoval díl první, přešlapovala na místě. Naštěstí si vývojáři z Infinity Ward včas uvědomili, že tudy cesta dál nevede a provedli změnu prostředí tak výraznou, že už to snad ani lépe nešlo. Vůbec mi nevadilo, že hra je lineární a není možné z předem dané cesty odbočit, neměl jsem na to totiž vůbec čas. Filmová atmosféra, zejména druhé poloviny hry, mne chytila do svých spárů a pustila až se závěrečnými titulky.

Pro: Intenzivní single i multiplayer, atmosféra některých misí

Proti: Některé mise jsou lehce jednotvárné

+42
  • PC 95
Modern Warfare je pro mě výběrem toho nejlepšího ze série Call of Duty. Hra běží na vylepšeném enginu ze dvojky, takže je grafický pěkná, ale hlavně velmi nenáročná, což je klíčový prvek pro multiplayer.

SP část dostala nějaký ten příběh, který graduje až do výborného závěru. Přestřelky jsou velmi dobré, rozhodně lepší než v v druhém díle, kdy se nepřítel klidně i několikrát zvedl ze země. Uvodní animace před začátkem každé mise navnadí. Atmosféra boje je naprosto špičková a neotřelá díky zasazení do moderního konfliktu. Na řadu přijdou modernější zbraně a vcelku originální mise (jak to tedy v tomto žánru ještě jde). Jako naprostý vrchol hry považuju misi v okolí města Pripjať. Atmosféra je tu vypíchnuta dokonale.

MP považuju za špičku žánru a strávil jsem v něm mnoho hodin. Do hry je přidán systém zkušeností a tzv. levelování, které konkurence začala ve velkém kopírovat.

Zvuková stránka je také skvělá. Jak dabing, tak zvuky. Modern Warfare jsem dohrál asi 5x, a určitě si ho někdy v budoucnu zopakuju. Nejlepší hra? ASI NE. Nejlepší naskriptovaná střílečka? PRO MĚ ANO! 95%

Pro: vše,co není v záporech - atmosféra, hratelnost, kampaň i MP, zbraně, design levelů,...

Proti: SP je kratší a až moc lineární

+31 +32 −1
  • PC 90
Velice intenzivní hra. Skvělá atmosféra války, která chytne a nepustí do závěrečných titulků. Atmosféře napomáhá pěkná grafika a výborná hudba a ozvučení vůbec. Prostě takto má vypadat naskriptovaná střílečka.

Samozřejmě nesmím zapomenout na multiplayer, který se na mém pomyslném žebříčku ihned vyšplhal na druhé místo (hned po Battlefield 2).

Pro: atmosféra, hudba, multiplayer

Proti: nic

+29 +31 −2
  • PC 80
Původně jsem neměl komentář v plánu, ale teď když si olizuju prsty po téhle mňamce, tak sem jen plácnout procenta nepřipadá v úvahu. Poněvadž akce tu není jen slovo za kolonkou žánr, je to hlavní argument, proč si Modern Warfare zahrát. Parádní svižné přestřelky v ještě lepší "potápěčské" atmosféře než u předchozích dílů, kdy se spuštěním nové mise přestanete vnímat realitu a ponoříte se do úžasného světa války po amícku. Na designérsky vyvedených bojištích, ve sprškách kulek, za hřmění granátů a řevu vojáků (často posledního), vám hra nedá vydechnout, dokud zdárně nedokončíte své poslání. A než se rozkoukáte, už plynule přecházíte do další mise a za chvíli konec.

Co mi nesedlo aneb vařím z H2O. Zaprvé, krátkost hry, ovšem to jen minimálně, neboť se mi zdá, že by hra ztratila s dalšími kapitolami na intenzitě. Zadruhé, odevšad čouhající skripty, na druhou stranu jsem si u nich nevšiml žádných výraznějších chyb, to bude pravděpodobně tím, že jsem všude poslušně běhal za týmem jak psisko a nezkoušel přelejzat kdejakej plot (což mám normálně ve zvyku). A nakonec mi zbývá zmínit jediný skutečný zápor, a to že CoD 4 není tak jednoduchý, abych ho mohl hrát jen jednou rukou a tou druhou do sebe ládovat popkorn - neb některé filmové okamžiky bez kukuřice prostě nejsou ono (nechat kolem sebe štrádovat celou nepřátelskou četu nebo si, z vrtulníku na vycházce, vychutnat hříbka satanáše).
+27
  • PC 85
Občas přijde taková ta chvíle, kdy se člověk chce vybodnout na všechny ty RPG, adventury, atd., a prostě si chce jen pořádně zastřílet. A jelikož jsem toho o sérii Modern Warfare slyšel mnoho, řekl jsem si, že možná už konečně přišel čas to vyzkoušet. Však nesmím zůstat pozadu, že?

V první řadě musím velice vyzdvihnout vyváženou obtížnost. Hru jsem hrál na druhou nejtěžší, přičemž jsem si myslel, že když tam je ten auto-heal, který běžně ve střílečkách nesnáším, protože vždy hru ulehčí tak o 80%, měla by to být i tak docela pohodička. Dostal jsem ale pěknou ránu přes nos. Možná je to i tím, že ve 1th person střílečkách nejsem žádným vostříleným dragounem, ale loadoval jsem docela dost. Granáty byly smrtící, nepřátelé reagovali téměř nadlidskou rychlostí, plus žádné manuální ukládání, pouze checkpointy. Znalec žánru moc nejsem, ale Modern Warfare je snad první taková hra, kde auto-heal s obecnou obtížností příliš nehýbe. Za to velký palec nahoru.

Válečná vřava a vizuální pastva pro oči jsou zde vyobrazeny skvěle, samo sebou jsem to hrál se sluchátky, abych měl ten zážitek co nejautentičtější, a jelikož mám kossy, se kterými fakt nedoporučuji lézt do MHDček pokud nechcete, aby na vás všichni čuměli, byl to opravdu hukot. Sniperská mise v Pripjať za mladšího Johna Price mi utkvěla v paměti snad nejvíc. Obzvlášť svou napínavostí, originalitou a celkovou atmosférou. A taky onou útěkovou částí, kdy jsem v jednu chvíli kvůli těm debilním čoklům musel loadovat asi 6745645x, než jsem začal svého raněného sniperského mentora používat jako přenosný turret, což pak odvedlo svou práci. A ta závěrečná "hold the line" pasáž mi dala zabrat snad nejvíc. Osobně bych uvítal více misí za Američany, ve kterých si hráč mohl vychutnat pravou válku v ulicích téměř na vlastní kůži, ale na druhou stranu, za Brity člověk bojuje proti ruským ultranacionalistům, takže se ta míra spokojenosti vlastně hezky vyrovnává. I přestože oceňuji implementaci nějakého výraznějšího příběhu, nemůžu říct, že by mě vyloženě chytnul. Ale chápu, že v takových hrách na něj není kladen takový důraz.

Docela dost mi ale vadil respawn nepřátel. Nejdřív jsem si nebyl jistý, zda tam vůbec je, ale pak se mi to potvrdilo. Samozřejmě chápu, že to dodává na všeobecné obtížností a nutí to hráče, aby zvedl tu svoji línou prdel a šel to odvážně vymydlit, ale strašně to sráží onu autentičnost. Zabití nepřítele pak častokrát vlastně nepřináší pocit spokojenosti a relevance. Spojenci většinou jen slepě střílej a čekají, až se "někdo statečný" vrhne za nepřátelské linie, aby ho mohli následovat. Mimo jiné mi AI nepřátel nepřišla kdovíjak úchvatná, často mi nabíhali na ránu sami, jako kdyby žadonili o to, aby je někdo zlikvidoval. Plus i když jsem se kvůli tvrdé obtížnosti častokrát zasekával, stejně mi to přišlo relativně krátký. Ještě aspoň pět delších misí by to chtělo.

Celkově ale velice slušný FPS zážitek. Nebyl jsem tím vyloženě posazen na zadek, ale bavilo mě to velmi. Střílení mělo správný říz, některé pasáže byly vizuální pochoutkou, stereotyp se příliš nedostavoval,... je to prostě kvalitné záležitost.

Rozhodně s tou sérií ještě nekončím.

Pro: Obtížnost, zábavná hratelnost, vizuální lahoda, hudba, rozmanitost misí

Proti: Respawn, AI, poněkud krátké

+27
  • PC 95
Pokračování slavné válečné série tímto dílem změnilo směr. Pryč je hrdinství jednotlivce z druhé světové, nyní nastupuje součastnost, moderní zbraně.
Grafická stránka hry se mě velice líbila, animace a celkové ztvárnění postav je prostě dokonalé. Spolu s celkovým nasvícením hry, různé efekty apod. vás do hry úplně vtrhnou a je to nesmírný zážitek pro vaše kukadla.
Zvuková stránka hry je rovněž na velmi vysoké úrovni. Požitek, kdy furt něco kolem lítá a tam někdo střílí a tu zase něco vybouchne, je úžasný.
Call of Duty je známá svými přesně definovanými skripty ve hře, já osobně si myslím, že jsou tak precizně udělány, že to vůbec jako negativum nemohu brát. Hra má spád od začátku do konce a člověka to nedonutí si ani na chvíli oddychnout.
Po dohrání tohoto dílu Call of Duty mohu za sebe konstatovat, že je to nejpovedenější díl série. Mě osobně změna dobového zařazení sedla. Navíc hra je úžasně návyková, vtáhne Vás a nepustí, dokud ji nedohrajete do konce. Pak jen vidíte závěrečné titulky a ještě 15 minut budete mít otevřenou pusu a nebudete chápat, jak něco tak intenzivního mohlo vzniknout. BRAVO !

Grafika: 9/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 10/10

Pro: grafika, zvuky, akčnost, animace, ztvárnění postav, změna dobového zařazení hry

Proti: nic závažnějšího mě nenapadá, možná délka hry

+25 +26 −1
  • PC 90
Strastiplná cesta vedla k téhle hře. Vyhlídl jsem si jí v JRC. Kde mě od ní odrazoval prodavač. Prý, co mám za systém. Že to na nových systémech nemusí fungovat a reklamace neberou. Že prý musím být kreativní, když to nepůjde. Z češtinou to opravdu nešlo. Dlouho jsem si nechtěl připustit, že by to bylo tím. Bez ní to ale šlapalo naprosto bezproblémově.

Další problém byl z mou dosluhující DVD mechanikou. Hra nejede bez DVD v mechanice. Výsledkem tedy bylo, že vždycky po zapnutí počítače mi trvalo asi půl hodiny, než se to povedlo načíst. Úkonem vysouvání a zasouvání DVD stále dokola. Ještě, že ta hra není tak dlouhá a je tak pekelně zábavná. Dohrál jsem jí na pár zátahů.

Hned v tutoriálu mi nabídli obtížnost regular. Pche, nejsem žádný máslo. Jestli to nedám alespoň na hardened, nejsem správný akční hráč. Říkal jsem si. A pak to jelo. První, druhý, třetí, čtvrtý chcípnutí za sebou. Sebemenší zdržení na místě a hned letěl granát. Vystrčím kebuli a hned mi jí někdo ustřelí. Za celý průchod hrou jsem chcípl alespoň tisíckrát. Docela mi to prodloužilo herní dobu. Často jsem přešlapoval dlouho na místě. Strach o život mi nedovolil jít dál.

Třeba konec sniperské mise v Černobylu. To klávesnice málem nepřežila. Špičkové technické zpracování. Filmové momenty někdy brali dech. Skvěle zpracované a ozvučené zbraně. Pocit ze střelby. Vždy malý zásobník někdy doháněl k nepříčetnosti. Hratelnost se od minule moc nezměnila. Probíjení se záchytnýma body přes dokola se respawnující nepřátelé. Náplň misí je ale docela pestrá a nejednotvárná.

Vše zabaleno do současného moderního hávu. Tentokrát i s příběhem, který dokonce nebyl úplně blbý. Jen těch misí tedy mohlo být opravdu víc. Na druhou stranu mě to ani chvíli nenudilo. Hodně slušný herní adrenalin.

Pro: super akce, zbraně, prostředí, ozvučení, filmové momenty, technické zpracování

Proti: málo misí, někdy moc respawnu

+25 +26 −1
  • PC 80
Call of duty 4: Modern Warfare NENÍ nejlepší, nejchytřejší ani nejzajímavější hrou roku 2007 (ano, BioShock zanechal příliš silné citové pouto), pokud bych ale měl ukázat na akcí nejvrchovatější FPSku (čtěte řežbu) celého mého malého života, Call of duty 4 zaujme suveréně první příčku. Hrací doba možná není silnou stránkou hry, na rozdíl od prvního a druhého dílu je singelplayerová kampaň o půlku kratší, ale zároveň je o půlku zábavnější a o pět půlek nadupanější.

K čertu s II. světovou, zbytečně svazovala scénáristům a programátorům ruce. Konec monotónnímu prostředí, konec povinným vítězstvím spojenců a oslavě americké vlajky. Na programu jsou tentokrát supermoderní technologie a zbraně hromadného ničení. To se nemusí zdát jako nejšťastnější krok (vzhledem k tomu jak moc toto téma aktuální je), ale žádný strach, Call of duty 4 neobsahuje ani špetku politické korektnosti a nesnaží se to zamluvit, i když se to tvůrcům díky skvělé hratelnosti a neutuchající akci bezstarostně daří.

Technická stránka hry je nade všechna očekávání, HW nároky jsou průměrné a přece ve výsledku je forma ohromující. Nejlépe to jde asi vidět v misi v Černobylu, kde je hráč donucen dýchat s prostředím a uvědomuje si, že důležité je každé stéblo trávy. A při zkoumání si uvědomí, jak moc hezký je pohled na radioaktivní svět skrz barevný filtr a poletující prach. Účelové, přesto nádherné. A tak je to se vším. Pro AI je Call of duty 4 velkým skokem, nepřátelé se kryjí jako o život, střílí za roh, spolubojovníci naopak chytře luští problémy s valícími se hordami nepřátel, házejí granáty atd. Skript je skript, tady ale neruší a pomáhá udržet atmosféru. Automatické ukládání potěšilo, až na jeden moment. Ano, věřím, že jste to také zpozorovali, na konci mise v Černobylu jste asi tři minuty pod silnou nepřátelskou palbou, na nějaký save ale zapomeňte. Pokud ty tři minuty přežijete, se zbytkem sil musíte ještě absolvovat běh s parťákem, kterého musíte nést, k vrtulníku. A to se samozřejmě nevydaří. Na 20. Pokus vyhráno. 20x3 = 60 minut otravného střílení na jednom místě. Horor.

Co si zase zaslouží facku, je konec hry. Nevím, co je to za syndrom zkaženého závěru, kterým trpí většina mnou posledně dohraných titulů. Relativně je ještě Call of duty 4 to lepší, v porovnání s jedním starším nejmenovaným FPSkem jsem se ale musel zasmát. Honička na silnicích a mostu je dobře dravá, jakmile mají ale přijít vysvětlovačky a utnutí dějové nitě, jde to do kytek. O tom to ale není. Bavil jsem se výborně. Proto nakonec Call of duty 4 dostává 80% s příklonem k nižšímu stupni hodnocení, čím víc se vám předchozí díly série líbily.
+22 +24 −2
  • PC 85
Abych řekl pravdu, tak jsem od této hry čekal trošičku víc. Je pravda, že hratelnost, špičková atmosféra, grafika i zvuk a především skoro filmový zážitek byl naprosto perfektní atomovka, ale než jsem si to stačil užít byl konec a tak nějak jsem si to kvalitní v této hře nevychutnal plnými doušky, protože jsem se snažil nedostat kulku a dostat všechny kolem. Nějak mě tam chyběly trochu klidnější místa a ne jen valící se naskriptovaní, až někdy tupý nepřátelé a taky to, že jsem se nemohl víc sžít s osobou, za kterou jsem hrál většinou zemřea to mě vadilo. Jediné co si z této hry odnáším je atmosféra, pár misí, které se mě vryli do paměti "černobyl"

Pro: filmový zážitek, atmosféra,grafika, design několika misí

Proti: příběh, nepřátelé, délka

+20 +23 −3
  • PC 95
Vývojáři z Infinity Ward určitě vědí, jak nalákat hráče
Z názvu Modern Warfare lze jasně vyčíst, v jaké době se hra odehrává – druhá světová válka je hold vyždímána do sucha, a proto se kruté boje přesouvají do současné doby. Vývojáři do hry zakomponovali pouze dva hlavní hrdiny (nelze mezi nimi libovolně přepínat) – Paula Jacksona (americká jednotka USMC) a "Soapa" MacTavishe (britská jednotka SAS).

Systém zůstal naprosto při starém – postupovat kupředu, postřílet všechny teroristy, které potkáme (a že jich není zrovna málo) a nehledět přitom na to, kolik vojáků vám zemřelo… V některých chvílích vás to nebude bavit, ale nic jiného vám prostě nezbývá. Občas se sice vyskytnou úkoly typu ubraňte budovu, zničte nepřátelskou techniku, a jednou se dokonce dostanete do letadla, ale tyto úkoly se ve hře objevovaly jen zřídka.

Začáteční mise mě naprosto uchvátila. Na začátku letíte v helikoptéře společně se svými spolubojovníky nad rozbouřeným mořem k obrovské lodi, kde provedete výsadek a postřílíte posádku. Loď se na mořských vlnách realisticky pohupuje. Po splnění veškerých úkolů dojde k výbuchu a loď se začne potápět. Kapitán zavelí dostat se zpět k helikoptéře. Při běhu kolem vás bude stříkat voda a loď se bude pomalu, ale jistě rozpadat. Jakmile se dostanete z podpalubí, přiletí pro vás helikoptéra a pak následuje velice povedený skript.

Jediné, co hru kazí, je délka. Jestliže ji budete hrát na nejlehčí obtížnost, dohrajete ji za pouhých pět hodin. Poté si ale můžete zahrát multiplayer, který nabízí více možností, než je tomu u druhého dílu. Když to vše sečteme, tak nám z toho vyjde vskutku skvělý titul, který láká svojí atmosférou, hratelností a grafikou. Vřele doporučuji.

Pro: hutnost a atmsoféra singleplayeru, perfektní akce, nezapomenutelné pasáže, zbraňový arzenál, mezi otřepanou klasikou i dost nápaditých, i když ne revolučních věcí, bezkonkurenční multiplayer, hardwarově nenáročné a hezky vypadající

Proti: bezpochyby všudypřítomné skripty, rozdíly v interakci s prostředím (na jednom místě všude lítají střepy, hned vedle nejde hnout se sudem), singl je hrozně krátký

+20
  • PC 90
To jsem takhle jednou po dohrání posledního CODka koukal do monitoru a náhle jsem se zamyslel, říkám si "Sakra, to není možný, aby ta hra byla ta hra byla tak blbá. Možná jsem na tyto kravinky už starej, nebo jsem se toho prostě přejedl?"
Abych si to potvrdil musel jsem zavítat zpět k zárodku, zpět do minulosti. Ke COD4.
V podvědomí jsem měl vzpomínku toho, jak jsem byl tehdy z Cod 4 paf, jenže nostalgie to je dáma, jenž klame tělem, proto jsem k tomu přistupoval skepticky.
Něco vám teda řeknu: Call of Duty 4 je pořád a stále parádní záležitostí.

Jenže co ji od nových, nedomrlých "post infinity ward" her v sérii odlišuje? V základě jsou ty hry stejné. Střílíte spawnující se panáky, spouštějí se skripty na lineární cestě a něco se kolem vás děje.
COD4 má pravděpodobně nejlěpší zahajovací misi v dějinách FPS. Tato mise je překrm, který reprezentuje takřka celou hru. Detaily, načasování, elegantní změny tempa, vhodně zvolená hudba parádně zasazena do akce, která je podpořena špičkovými animacemi a kvalitním ozvučením, a díky tomu mě chytla za koule a nepustila. Respawn je chytře maskován a autoheal tu na rozdíl od Call of Duty 2 nepůsobí násilně. Stejně jako většině z vás mi absolutně nevadila lineárnost map (stále jsou více otevřené než v nových cod). Dokázat navodit pocit filmovosti a atmosféru, která vás oprostí od nedostatků a omezení. To je jednoduše umění.

Kdyby Call of Duty byla filmová série. První dva modern warfare by režíroval Steven Spielberg a zbytek Michael Bay. Call of Duty 4 je podle mě nejlepší díl série a průkopník žánru, který není jednoduché udělat dobře, ale když se dobře udělá, je to kulervoucí záležitost.

Pro: Singleplayer je po všech stránkách kvalitně odvedená práce, graficky to nevypadá o nic hůř než Black Ops 3 a rozběháte to i na vařený bramboře, multiplayer byl a je nebezpečně návyková záležitost.

Proti: Krátká kampan......

+20 +22 −2
  • PC 80
Do detailu vypilovaná řež ruku v ruce jdoucí s perfektní optimalizací a technickým zpracováním. Několik momentů si budu pamatovat ještě dlouho. Hlavně pak smrt po atomovém výbuchu v člověku zanechá nepříjemný pocit. Zamrzí jen respawn v některých částech a místy přehnaná hektičnost.
+18 +19 −1
  • PC 75
Naposledy jsem hrál první Call of Duty v dobách jeho vydání. Na MW jsem se proto těšil, hlavně kvůli všem těm pochvalám, které jsem na něj slyšel. Ovšem prakticky celou hru jsem se nestačil divit tomu, že od prvního dílu se toho moc nezměnilo.

Prolog mě potěšil. Mám prology rád, tenhle byl navíc ve stylu "čum a uč se". Bohužel jsem před tím musel absolvovat "v každé střílečce je to stejné" trénink, ale co se dá dělat. Samotná náplň mě nijak nedostala, ale začátek to byl svižný.

Střed hry se mi zdál docela o ničem. Nevím, ale u většiny momentů jsem se nudil. Po technické stránce je hra na stejném bodě jako v jedničce - rozbít nejde prakticky nic, do mrtvol se střílet nedá, zeď neproboříte ani výstřelem z bazuky - , náplň je taky úplně stejná - díky bohu zmizela svého času tolik oblíbená tanková mise.

Nesmrtelnost v podobě autohealu nebo jak se ta pitomost "schovej se a jsi zdráv" jmenuje a ikonky granátů, které vám nepřátelé házejí pod nohy, mě pokaždé pobavily. To ani nemluvím o obřích nápisech "zmáčkni shift a zadržíš dech", "zmáčkni space a přeskočíš zeď" a podobně. No děs. I opice přece ví, že mezerníkem se skáče. Ale abych byl fér, za ikonky granátu jsem byl v drsnějších fázích rád a autoheal je holt hudba budoucnosti, bohužel asi i hudba Mafie 2.

Retrospektivní snajperská mise v troskách města Pripyat nemá absolutně chybu, až na těžký závěr, který mi dojem troku zkazil. Následující mise mě donutila snížit obtížnost ze třetí na druhou. Obtížnost hry je proto dost diskutabilní - na nejlehčí obtížnost ten autoheal snad ani není potřeba :)

MW mě ničím nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Potěšilo mě pár momentů, poprava v přímém přenosu, výbuch atomovky, epilog byl skutečně působivý a spíše položil otázku, proč takových momentů nebylo ve hře víc? "bonusovou" misi po creditech, nebo co to bylo, jsem nepochopil, ale potěšila mě :)

Utracených peněz skutečně nelituji, ovšem asi dlouho potrvá, než se pustím do dalšího CoD dílu.

Pro: některé momenty; hezky to odsejpá

Proti: je to pořád stejné = komické množství komicky hloupých nepřátel; autoheal; tipy psané příliš velkým písmem

+18
  • PC 95
Herní výzva 2021 - 3. Remaster (Hardcore)
Myslím si, že ačkoliv se v rámci recenze chci věnovat pouze zážitku singleplayeru, nebudu tak uplně přehánět, pokud řeknu, že Call of Duty 4: Modern Warfare definovalo vývoj žánru FPS na dlouhá léta dopředu. Moderní válka, jakožto nástupce druhoválečných konfliktů po vydání recenzovaného "Modern Warfare" totálně ovládl videoherní trh a více méně lze říci, že tiuhle redefinici žánru pociťujeme až do dnešních dní. Dle mého názoru, ale hra nepustila jen lavinu FPS titulů moderní doby, ale také otevřela brány hrám, který se spíše než na ztrárnění konfliktu samotného, zaměřují na příběh. Co bylo na moderní válce tak revolučního?

Série Call of Duty byla již od samého začátku průkopníkem žánru. Už první a druhý díl (posléze další, které vycházeli již pouze na konzole) způsobily drobnou revoluci žánru, čtvrtý díl vytáhl sérii na úroveň legend. Z pohledu PC hráče, se jedná stále o doposud jediný díl, který vyšel (opakuji na PC) s odstupem roku a změna stála za to. Ačkoliv grafická stránka hry již nyní, v roce 2021 nenadchne, je stále plná drobných detailů, které spousta titulů nemá ani dnes. Propracovanost grafiky v rámci singleplayerové kampaně, když již druhá legendární mise na lodi způsobila menší šok v podobě zpracování vody, neměla v roce 2007 obdoby. Ačkoliv několik dalších misí není již tak originálních, jako již zmíněný začátek hry, za redefinici žánrů lze stejně považovat příběhový směr, kterým hra po celou dobu směřuje.

Samotné zpracování "moderních" zbraní strčilo do kapsy veškeré konkurentní hry té doby. Tolik různých druhů zbraní a zároveň tak odlišný způsob střelby si musel oblíbit opravdu každý hráč. Ačkoliv hra zprostředkovává globální konflik o několik dekád později než díl předchozí, stále je zde cítit ona pachuť 2. světové války a určitý typ "SSSR". Jakmile hráč vezme do ruky zbraň amerického nebo ruského původu, okamžitě okusí onen rozdíl. Do dnešního dnes málokterá hra dokázala vytvořit tak uvěřitelnou prospast mezi oběma světy, jako Call of Duty 4: Modern Warfare

Abych přeci jen pořád nechválil i nové zpracování války se bohužel dočkalo chyb svých předchůdců. Mezi největší přenesenou chybu lze považovat nekonečný spawn nepřáítel. Zkrátka, stále platí pravidlo: "Bez vás ta válka prostě nebude." Dokud se nepřesunete za pomyslnou čáru skriptu, nespustí se následné události a hra bude donekonečně spawnovat další a další nepřítelé což se výrazně projevuje i na obtížnosti hry, která dosashuje možná i dále než předchozí díly. Hra na svou dobu dokáže na nejvyšší obtížnost velmi silně potrápit. Vyčkávání na evakuaci v Černobylu mluví za vše natož když se snažíte sbírat všechny sběratelské předměty! 

Řekl bych, že ani samotný Activision nevěděl, co dalším dílem své série způsobí. Pokud jste nejrevolučnější díl nebo dokonce kterýkoliv jiný díl série doposud nehráli, myslím si, že Call of Duty 4: Modern Warfare je právě tou nejlepší vstupenkou jakou hráč může do světa FPS dostat.

Hodnocení: 95% 

Pro: Redefinice FPS žánru, moderní doba, zbraně, grafické zpracování

Proti: Chyby předchozích dílů, nekonečný spawn nepřátel, bez vás ta válka prostě nebude

+18
  • PC 95
Po třech letech úporného čekání a slintání za okny playstationařů (CoD 3 na PC nevyšla, ale prý nebylo o co stát) jsme se konečně dočkali.
Protože 2.Světová už skončila, navíc ji každý pařan dokáže projít poslepu i po noční pařbě, se nový díl rozhodl sbalit uzlík a smutně odvandroval přímo do moderního fiktivního konfliktu.
Z příběhu je cítit, že je zde jen jako pódium. A to po příchodu do kina neobdivujeme, že? Obdivovat se má divadlo, což je v našem případě nečekaná podívaná.
Hru hrajete na jeden nádech, který skončí až po epickém sejmutí finálního bosse užaslým „wow!“ A teď nemám na mysli ten mor světové civilizace. Hra je prostě neuvěřitelně dynamická, intenzivní a chytlavá. Přináší nám skvělý filmový zážitek, takže vás kolikrát pohltí, až doopravdy cítíte, jak kolem prosvištěla kulka a s písknutím roztříštila kachličku za vámi. Udělat profláklý, třicetkrát zkopírovaný námět tak zábavným, a přitom nic moc neměnit, to se často neděje. Aktivita prostředí je chytře promyšlená, tudíž se zde nachází věci, které mají na atmosféru kladný vliv, jako exploze aut, tříštění skla nebo všude poletující odpadky v arabských slumech.
A čím že zde střílíte? Jak již nasvědčuje název, kyje a oštěpy by opravdu čekal málokdo. Na bojišti tedy naleznete všechno od pistolí s tlumičem, přes amerikánské všeobsahující karabiny, až po protitankové rakety, které nejdříve vyletí 200 metrů vysoko, následně kolmým pádem rozdrtí kovové monstrum a její nebohou posádku. Zajímavá je také featura podporující střílení skrz tenčí plechy a plůtky. Prostě moderní válečnictví.
Tím však zábava teprve začíná. Po důkladném prozkoumání a prošmátrání hra působí dojmem, že singlplayer je jen omítka na domu postaveném z bytelných cihel multiplayeru, které jsou poslepované bonusy a perky. Ano, jemu tentokrát autoři věnovali speciální péči, tudíž zde naleznete skvělé postupování hodnostmi, od myče hajzlíků až po tlustého generála, odemykání zbraní a perků. Perk je zde speciální schopnost, která více či méně ovlivní vaši (vlastně i ostatních) hru, např. delší sprint, rychlejší nabíjení nebo větší průraznost kulek. Vše navíc funguje, tak jak má, takže vás nabušený veterán netrefí do hlavy skrz tři stropy. Tohle všechno můžete v kombinaci s vylepšováním zbraní využít na tuně zcela odlišných map. Ty se vyvedli, takže narazíte na rozlehlé industriální areály i pobíhání mezi čtyřmi kontejnery. A ke každé si ještě přičtěte pět odlišných herních módů (klasická masička i strategické umístění a následné bránění bomby) a máte o zábavu na několik měsíců postaráno.
Naopak se mi nelíbila krátká kampaň, o rozloze pouhých jedenácti misí, což je i na dnešní poměry slabota. Nehledě na skript, který kape, ne-li cáká z každého kroku. Ale fakt je, že tahle série nikdy nehrála na „GTAčkovitost“. Situaci trochu zachraňuje znovuhratelnost.
Hra je prostě Call of Duty jak ho známe v novém kabátě.

Pro: dynamičnost, akce, arsenál, kořeněné a opepřené spoustou „spešl“ vychytávek, jako mise v letadle nebo vrtulníku, a samozřejmě multiplayer.

Proti: příběh, krátké

+17
  • PC 75
Původně jsem se o hru vůbec nezajímal, nějak nemám rád hraní mainstreamovek, který se hrajou jenom proto, že to hrajou všichni ostatní. Nicméně kamoš tuhle hru měl doma nainstalovanou a tak jsem si říkal jak to asi vypadá. Zhruba po dvou misích jsem běžel domů s vypálenou hrou na DVD a věnoval jí část víkendu :).

Akce je opravdu dokonale svižná, skripty dokonale pomáhají atmosféře a leveldesign v kombinaci s filmovostí pomáhají vás u PC držet až dokonce. Hra prakticky nemá hluchá místa. Mile mě taky překvapila nízká HW náročnost, přičemž grafika je pořád dost dobrá. Za úplný vrchol hry považuju osobně část v Černobylu, kde operujete spolu s kapitánem McMillanem (myslím, že se tak jmenoval). Hra ve mě zanechala spoustu nezapomenutelných momentů.

Problém téhle hry tkví v tom, že je znova prakticky nehratelná, protože už přesně víte co se stane a skripty, které ze hry dělají skvělou atmosferickou řežbu, ji dokážou někdy i shodit, například v části kde hrajete za Soapa a váš vrtulník je sestřelen: na jedné z farem kde se ukrýváte dojdete do bodu, kde na vás pokaždé vyběhne spolu s vojáky taky smečka psů (které mimochodem považuju za nepřátel horší než lidi (ale jenom ve hře) :), tedy stačí jenom vyběhnout, "dotknout" se onoho bodu a zase se schovat do krytu a na psy si počkat xD. Taky mě naštvala obtížnost hry. Hru jsem dohrál na obtížnost Regular (tedy Medium) a hra mi přišla, že by potřebovala ještě trošku přidat na obtížnosti. Tak jsem hru znova hrál na Hardened a očekával jsem od toho, že budu muset líp mířit, rychleji střílet, vybírat důležité cíle atp. Místo toho vás hra prostě a jednoduše zahrne více nepřáteli a rychlejším respawnem, takže hra se zachvilku stane dost frustrující.

Toť asi jediné co bych tomu vytknul, grafika, atmosféra, hudba, ovládání a optimalizace je špičková, takže 90%.

Pro: Atmosféra, grafika, nízká HW náročnost, soundtrack, svižnost, návykovost, skripty, Černobyl

Proti: Není možná znovuhratelnost, skripty, respawn nepřátel, jediná použitelná obtížnost

+16 +17 −1
  • PC 90
Abych byl upřímný bál sem se čtvrtého dílu jelikož na druhou světovou válku nedám dopustit a hry z tohoto období jsou moje nejoblíbenější, ale výsledek předčil všechny moje obavy. Ze hry sem byl nadšený, hlavně z jejího filmového feelingu a jak lehce se proplouvalo misemi, skvelý design urovní a pro mě opravdu pěkná grafika to vše korunujicí božský a návykový multiplayer, který hraju doteď...celkově, ale v singleplayeru přesto vedou starší díly.

Pro: filmová atmosféra, hratelnost, grafika, návykový multiplayer, desing misí

Proti: krátká příběhová kampaň, Ai nepřátel

+16 +17 −1
  • PC 100
Bezkonkurenčně nejlepší střílečka, co jsem v poslední době hrál. Akce od začátku až do konce se skvělým příběhem a neuvěřitelnou variabilitou, výborně napsanými dialogy a na nejvyšší obtížnost je to pravý old-schoolový hardcore.

Grafika je super a výborně optimalizovaná. Přidejte k tomu skvěle hratelný multiplayer, ve kterém získáváte bonusy za to jak jste dobří a není co řešit. Tohle musíte zkusit!

Pro: atmosfére, akce, variabilita, design úrovní, grafika, optimalizace, multiplayer.

Proti: neskutečný požírač času!!!

+15 +16 −1
  • PC 95
Modern Warfare mě ve své době doslova uchvátila filmovým zážitkem jako vystřiženým z Black Hawk Down.
Hrál jsem pouze single player. Na začátku člověk nasedl do tréninkové mise a až do konce se vezl na vlně zábavy. Ať jsem posuzoval z kteréhokoliv úhlu, kromě přílišné naskriptovanosti (která se ale dá v žánru lineární střílečky očekávat), jsem nenaleznul žádný aspekt, který by šel udělat lépe.
Vojáci mají tvrdej a nevděčnej job, tahle hra mi poskytla možnost zažít tu část jejich práce, díky které zážitky z běžného života blednou, aniž bych se musel tak jako oni vyrovnávat s vlastním svědomím.

Pro: nepolevující akce, téměř filmový zážitek

Proti: naskriptovanost

+15 +16 −1
  • PC 95
Po dlouhé době jsem se vrátil opět k FPS, abych pořád jen nehrál RPG a RTS... tak si zapřemýšlel... hmmm tak co si zahraju... Crysis? Ne na to mi mašina nestačí ani mě to neláká. Call of Duty 5? 2 světové války bylo dost, taky ne... Doom 3? Ne to taky ne v noci se počůrávat nechci ( :) )... A co takhle CoD 4? Velmi opěvovaný titul z mého oblíbeného prostředí – moderní války. Nainstalováno, spuštěno, začínám kampaň. Ze začátku mě malinko naštval výcvik-zbytečně dlouhý. Tak konečně do akce... koukám z vrtulníku na loď a na Price jak kouří doutník. Vlítnu na loď postřílim vše co nemá high-tech vybavení a následuje útěk z lodi... the end... Nesmí to být moc dlouhé a tak:
Velmi mě potěšila mise v Černobylu, byla to změna oproti normální bitevní vřavě.
Dále sem se vyblbnul ve Bitevním letadle... byla to sranda sledovat bezmoc povtalců...
Takže:
Grafika je vynikající, atmosféra na jedničku, propracovanost zbraní také a obtížnost tak akorát....
Záporů je málo ale nějaké jsou...
např. Nepřátel je někdy opravdu moc, script, script a zase script a nakonec jsem někdy musel až moc mířit ale to je jen tak že jsem dlouho FPS nehrál.
Prostě tuto hru doporučuji každému hráči bez jakýchkoliv rozdílů.

Pro: grafika, atmosféra, skoro vše ostatní

Proti: Nepřátel je někdy opravdu moc, scripty= drobnosti

+14 +15 −1