Blake Stone: Planet Strike

Druhý Blake Stone je v podstatě datadisk jedničky. Bariéry, teleporty, automaty na jídlo, statistiky, loot, jednostranné dveře, vědci i základní pětice zbraní - nic z toho se nezměnilo. Akce je stále stejně bezduchá, ale zábavná a na nižší obtížnost pohodová.

Hrdina se tak vydává na planetu Selon, kde byl spatřen Pyrus Goldfire, přičemž zmizelo členění na epizody a cestování výtahem. Místo toho máte teleport, kterým postupujete po jednotlivých mapách. Na každé mapě musíte najít bombu a odpálit ochranný uzel (kostku), aby jste si odemkli cestu dál. Je tu poměrně rozumných 20 kol + 4 tajné, takže hra tak akorát vydrží na jedno propařené odpoledne. Mapy nejsou už tak megalomanské, střídají se krátké a trošku delší, každých pět kol přijde nějaký boss a na konci Vás konečně čeká Pyrus, který tentokrát nikam nezmizí. Haleluja!  

Grafika je víceméně stejná, ale v některých pasážích (různé rudé/zlaté textury) ještě ošklivější než v jedničce. Navíc půlka kol je utopených v temnotě a v té se ještě občas skrývají neviditelní nepřátelé. Ti prošli obměnou, ale upřímně nějaké opravdu zajímavé či povedené monstrum by člověk hledal marně. Možná šestiruký obr plivající shluk zelených chrchlů?

Poslední novinkou je něco jako plazmovka, která žere ještě víc než raketomet, zato dokáže udělat krátký proces i s většinou bossů - ovšem za cenu toho, že po jedné salvě jste prakticky bez nábojů.

Tvůrci ovšem vyladili největší otravnosti z původní hry. Truhličky s poklady jsou tak rozbitné všechny, není tu tolik kontejnerů na monstra, vědci nejsou v každém kole a není jich tolik. Prakticky zmizely obnovující se elektro monstra i vojáci simulující smrt a Pyrus se teleportuje jen asi 3* za celou hru.

Ve výsledku je to kratší a svižnější než první díl, ale až na jednu zbraň, pár skinů monster se stejnými útoky a nový systém cestování v podstatě úplně stejné. Proto dávám opět 60%.