ArmA: Queen´s Gambit

Po mizerné kampani v původní Armě jsem od tohoto datadisku nic moc nečekal a o to více jsem překvapen, protože buďto v BI vyměnili level designéry anebo kluci projevili alespoň nějakou snahu o dobrou hru. A výsledek je takový, že Queen’s Gambit je o 200% lepší jak původní Arma. Jednoduše řečeno je Queen‘s Gambit konečně hratelný. QB se dělí na dvě kampaně: Royal Flush a Rahmadi Conflict.

Royal Flush

Do RF jsem se pustil jako první a hned mě čekala veliká změna. Je tu celkem slušný příběh, funkční skripty, zajímavě navržené mise a překopaná hratelnost. Story se odehrává několik let po konfliktu v základní hře. Princezna ostrova Sahrani je na trůnu neprávem a snaží se zabít svého bratra. Ten se přidává k povstalcům a díky shodě náhod se stanete jeho ochrankou. Celá kampaň se nese v hodně komorním duchu a to je jednoznačně dobře. Arma už nejednou dokázala, že zatímco nezvládá velké bitvy, komorní přestřelky a tiché akce při měsíčku fungují na výbornou. Royal Flush obsahuje 10 misí, které vydrží na cca 3 delší odpoledne. Krátkost ale jednoznačně vyvažuje kvalita. Po grafické stránce se nic nemění, hra nevypadá zle, ale trápily mě brutální poklesy FPS v okolí lesů, což je prostředí, kde se datadisk odehrává nejvíce. Hra má pořád své chyby, které už jsou nejspíš dané starým a ne zrovna optimalizovaným enginem, ale tentokrát se to konečně dá hrát a je to zábava. Škoda toho ošklivého bugu v poslední misi, kvůli kterému jsem musel použít cheat na ukončení a neužil si tak sejmutí princezny na vlastní kůži. 75%

Rahmadi Conflict

Druhá kampaň nás zavede na souostroví Rahmadi, krátce po Sahranské ofenzívě. Skupina jednotek SLA zde uprchla a dělá bordel. A na nás samozřejmě nezbyde nic jiného, než je do jednoho zlikvidovat a zatknout jejich vůdce. Tentokrát na hráče čekají pouhé tři mise. Stejně, jako Royal Flush, je Rahmadi Conflict kampaň zaměřená na pěchotní boje. Mise jsou skvěle navržené, ale tentokrát bych řekl, že možná až moc překombinované a skripty to občas dost nezvládají. Hned z kraje jsem měl sabotovat několik protileteckých baterií a vyčistit pobřeží pro spojenecké jednotky, které se chtěly vylodit, avšak měl jsem pouhé tři C4 a žádné protitankové zbraně. Mise to byla tak zatraceně těžká – musel jsem se potichu proplížit celým táborem k muničnímu skladu (kde bylo pár bazuk a hromada nábojů) a systematicky vše důkladně vyčistit. Výsledkem byla totální devastace vyloďujících se spojeneckých vojsk nepřátelskými tanky, které jsem v tom fofru ještě nestihl zneškodnit nebo je přehlédl. Naštěstí i tak jsem misi mohl dokončit, ale musel jsem si poradit sám. Buď to bylo tvůrci hry nedomyšlené anebo jsem dělal něco špatně. Nevím. Zbylé dvě mise byly jakž takž funkční, i když skripty fungovaly často taky dost pofidérně. Místy to frčelo skvěle a hraní jsem si užíval, místy to brutálně drhlo, ale ve výsledku mě Rahmadi Conflict bavil asi tak jako Royal Flush. 70%