Povím vám příběh, jak jsem se já, milovník souls her, dostal k Armě.
Hrál jsem Elden ring (jo, napíšu na to někdy komentář, mějte se mnou trpělivost). Chtěl jsem nějakou výzvu, která by byla mimo můj komfortní okruh. Tak jsem šel do Ready or Not (jo, taky napíšu koment...možná...někdy). Skvělá věc, dokud se to neposralo posledním updatem. Díky lobotomizovaný AI jsem dal starý dobrý alt f4 a listoval hrama, který mám. Arma III? Jako někdy jsem to hrál, ale military mě moc nebere. Prý je to ale těžký. Nainstaloval jsem a začal hrát prvních pár misí. Střílečky moc nehraju. Jsem zvyklej na moderní způsob (jdi do místa A a tam postřílej nepřátele) stříleček. Tady jsem ale tak nějak narazil....
V tutoriálu mi bylo řečeno, že pokud se dlouho hejbu, tak trefím hovno. Nejprve jsem se smál a jel na ostrou misi. Běhal jsem. Trefil jsem hovno a chvíli nad hrou přemýšlel. Je to přeci jen military simulator, tak musím k tomu tak přistupovat.
Další pokus byl znatelně lepší a zábavnější. Stačí se prostě tolik nehýbat a být přesnější a hlavně trpělivější. Najednou mi to v hlavě cvaklo. Tahle hra je prostě o trpělivosti. Pokud se nepřítel někde pohne, tak dostane čočku. To stejný platí o mně. Najednou jsem začal chápat, co je na tom tak dobrý. Trpělivost a následná odměna za dobře vyřešenou misi. Nemějte ale pochyby. HODNĚ krát jsem chcípl. Víckrát, než bych chtěl přiznat. A taky v dementních situacích, který nepřiznám.
Najednou jsem měl na povel celou skupinu AI a přepadal jsem konvoj. Tam se to zlomilo. Asi 6x jsem misi opakoval, abych následně pochopil, že by bylo fajn mít plán. Nasadil jsem výbušniny a trochu smysluplně rozestavil jednotky...
Nebudu kecat. Celej tým chcípl a já jsem utekl jako slepice bez hlavy, ale mise byla splněna. Výčitky? 0. Munice? Zásobník v kapse, save a sen o dokončení mise. Bral jsem to prostě jako zábavnou výzvu.
Co tím chci říct je, že Arma je fakt těžká hra pro nováčky toho žánru. Musíte se ji přizpůsobit a hrát tak, jak ona chce. Nikdy bych nevěřil, že military sim mě bude bavit, ale jsem tady. Najednou hraju kampaň a některý modifikaci a bavím se. Není to sice ten typ hry, který zapnete, aby jste nemyslely a prostě jen šli dopředu, ale pořád je to zábavný. Začal jsem přepínat mod střelby, koordinovat tým a hned to bylo zábavnější.
Tak nějak nevím, jestli mám vůbec o příběhu něco psát. Každý už tak nějak ví, o co jde. Jste voják NATO, něco se posere a jste v partizánský válce (podobnost se současnou situací je čístě náhodná). Zkráceně.
I když je hra velmi orientovaná na multiplayer, tak singleplayer je stejně zajímavý. Máte X módů, které můžete použít podle toho, co máte na tomhle žánru rádi + zajímavou kampaň s dalšíma DLC. Pro fanouška military sim asi porno, ale pro mně? Solidní zábava na dlouhý večer. Zní to hezky, vypadá to hezky a hlavně to má fantastickou atmosféru. Musím taky uznat, že ty mise mají smysl. Dává smysl, sehnat zásoby. Dává smysl změnit stanoviště a dává smysl přepadnout zásobovací trasu v guerillový válce.
Myslím si, že tohle je tak nějak můj subjektivně nejlepší komentář, jaký můžu napsat jakožto hráč, který je kompletně mimo military simulátory a hlavně udržet nějakou konstruktivní strukturu textu, která nezahltí. Je to prostě zábava, pokud máte trpělivost a hře se přizpůsobíte. Jen to chce čas, trpělivost a hodně nastavení hotkeyů. Hra se Vám ale královsky odmění X hodinama zábavy. Zkuste to. Hra se dá sehnat za cenovku odpovídající půl párku a prostituce na Rakouských hranicích.
Ještě dodatek. Tento komentář jsem napsal proto, že jsem tady nenašel komentáře uživatelů, kteří by byly mimo žánrovku. Tak jsem chtěl jen přispět.
Pro: zvuk, atmosféra, mise, realismus, obtížnost,
Proti: AI je někdy dost špatná, obtížnost, realismus