Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Alone in the Dark 2 je za mnou a můžu udělat Ctrl+C, Ctrl+V k tomu, co jsem psal v jedničce. Změn je opravdu minimálně a to včetně grafiky či nešťastného ovládání.

V druhém díle se opět ujímáte detektiva Carnbyho, který se opět vydává do zapadlého panství, tentokrát s poetickým názvem Hell´s Kitchen zachránit malou dívku Grace. Tenhle úkol stál život jeho kamaráda a tak se Carnby vydává odhalit tajemství domu. Tentokrát je příběh přímočařejší, nejsou v něm žádní prastaří bohové ani pradávné rituály a chybí i nějaké originální monstra. Hell´s Kitchen a pirátskou loď pod ním obývá nemrtvý pirát Jednooký Jack a jeho spojenkyně, voodoo kněžka Elizabeth Jarretová a spolu s nimi celá armáda zombie pirátů. Příběh je opět vyprávěn pomocí knih, které Vám představí celou bandu hrdlořezů a také pomocí celkem stylových komixů.

Grafika je opět stejná jako v jedničce. Možná trošičku uhlazenější, ale modely postav jsou děsné a to nemá nic společného s rokem vzniku. Třeba malá Grace vypadá jak nakreslená od malého dítěte. Jediné co potěší je celkem hezký efekt, když se nemrtví rozpadnou na prach.

Hratelnost se trošku změnila. Běhá se opět dvojklikem na dopředu, ale tentokrát to z 90% funguje (oproti jedničce, kde to z 90% nefungovalo). Zmizely příkazy zavřít a otevřít/prohledat, Carnby nyní všechno potřebné najde automaticky. Adventurní hádanky jsou opět vesměs logické a pohodové, opět platí že některé monstra můžete zlikdovat chytrostí (trojzubec či výbuch sudu). Asi dvakrát jsem narazil na nechutný pixelhunting, kdy na zemi ležela mince, které jsem si nevšiml. Přičemž jedna mince byla nutná v lokaci kam se člověk teleportoval pomocí sebraného amuletu a hra si jako pojistku před dead-endem vytvořila hlášku, že nemůžu amulet sebrat. Mazané.

Největší změna je ale v pojetí hry. Ubylo hororovosti a přibylo akce. Už na úvodní zahradě je celá armáda po zuby ozbrojených zombíků (brokovnice, pistole, thompsony) a bohužel ovládání na chlup stejně otřesné jako v jedničce. Poznat kam Carnby míří je nemožné, boj na blízko je taky těžký, protože monstra jsou rychlejší a nenechají Vás ani rozpřáhnout k ráně. Boj tak ze začátku probíhal systémem save/load, protože bych přišel na prvním potvorákovi o všechny náboje. Ke konci jsem se naučil využívat slabostí soupeře - třeba že když si ho zaseknete za roh, střílí do zdi a vy se trefujete. Nebo že stačí příběhnout k střílejícímu soupeři a ten netrefí ani ň a můžete ho zvesela sekat třeba šavlí. I tak nechápu proč autoři přidali zrovna na soubojích, které jsou největší slabinou hry.

Když ale odhlídnu od soubojů, bavil jsem se o trošku víc než v jedničce. Dvojka byla delší, trošku zajímavější příběhově, lokacemi i nápady (hra za holčičku Grace). A grafika byla přece jen trošku uhlazenější. Takže 75%.
+24
  • PC 90
Pravděpodobně budu jen jeden z mála lidí, pro které tahle hra znamenala více než jednou zahrát a dohrát. Už jako dítě jsem vyrostl na původním Alone in the Dark a druhý díl pro mě byl příjemným pokračováním.

Osobně jsem se ke dvojce dostal relativně až pozdě zhruba dva roky po jejím vydání. Nikdy nezapomenu na vůbec první pocity z intra a vůbec prvního gameplaye, na které si jako jedny z mála dost dobře pamatuju. Oproti prvnímu dílu tu jsou na svou dobu velmi propracovaná prosředí - hra si umí dobře poradit s exteriéry a velkými rozsáhlými "roomy", mapy jsou prapracovanější, každá postava má samostatně nakreslený 3D model. Hra má díky různým prostředím šťávu a příběh dobře vnímáte i pokud nejste zarytí čtenáři knih (knihy obdobně jako v prvním díle dokreslují pozadí příběhu).

Jsou tu různé logické hádanky, hra díky svojí interaktivitě nenudí a člověk není omezen prostorem (kdykoli se můžete až na výjimky vracet a v podstatě se libovolně pohybovat po mapě). Prostředí je tu hodně a jsou poměrně rozmanitá. Příjemným překvapením je druhá polovina hry, kdy hrajete za dítě a tomu i odpovídají možnosti a interakce s prostředím.

Závěřem - Alone in the Dark 2 má povedený příběh, který se hraje jedna báseň díky rozmanitým prostředím a možnostem, které hra nabízí. Za vyzvihnutí stojí určitě i hudba, která je šitá enviromentům a situacím na míru. Dnešní hráče už asi neosloví, ale určitě si zaslouží nějaký ten retro letsplay, u kterého se člověk nudit nebude.

Pro: hratelnost, rozmanitost prostředí, modely postav, hudba, maximální využití tehdejšího enginu

Proti: než výtka spíš povzdech, z AITD2 byla před vydáním odstraněna část mapy, která byla do hry zpětně přidaná za dalších několik let ve francouzské CD verzi

+17
  • PC 40
Druhý díl slavné série je více rozmáchlý, je ale také lepší? Bohužel ne.


Po fenomenálním úspěchu Alone in the Dark byla francouzská firma Infogrames před nelehkým úkolem, jak pojmout další díl. Bohužel, ani uvnitř společnosti, která světu dala tento žánr her, si nebyli jisti, jak s druhým dílem naložit. Jedna část chtěla pokračovat v nastoleném trendu, tedy hororové survival hře, další část, v čele s ředitelem společnosti, ale toužila po větší akci, více epické hře.

Rozbroje dosáhli takové síly, že část lidí z Infogrames odešla a založila své vlastní studio, které pojmenovali Adeline Software, jenž nám dali dobře hodnocenou hru Little Big Adventure. Ano, odešla ta část teamu, která chtěla AitD2 držet v zajetých kolejích. Jejich odchodem tak dostala v Infogrames zelenou akční verze a mohl tak vzniknout Alone in the Dark 2 v takové podobě, v jaké ho známe. Bohužel.



Starý známý. Na první pohled 

Na první pohled vypadá Alone in the Dark zcela stejně jako první díl. Tvůrci také použili identický engine, takže v grafickém provedení změnu nelze hledat. Kde je ale rozdíl přeci jenom patrný, je velikost jednotlivých prostředí. Tam kde se původní díl soustředil na klaustrofobické místnosti, chodby, případně menší haly, tam druhý díl servíruje rozsáhlé prostory jako je venkovní bludiště, louka, velké haly.

Engine nemá s touto změnou problémy, protože stejně jako v původní hře je veškeré prostředí vytvořeno formou 2D obrazovky s velmi dobrým prostorovým cítěním, do které jsou následně vsazeny velice jednoduché 3D objekty jako jsou postavy, případně využitelné předměty v podobě dveří apod.. Vhodnou kombinací záběrů kamer, systémem překrytí objektů a práce s hloubkou v prostoru je docíleno 3D efektu, kdy se na 2D namalované scéně pohybují 3D objekty. Dojem z toho je velmi dobrý. A i když v roce 1993, kdy AitD2 vznikl, se na svět podíval první Doom (přesně 76 dní po AitD2), který byl po stránce enginu absolutně jinde, přesto si dokázal Alone in the Dark 2 zachovat na první pohled vlastní styl.



Druhý pohled nadšení nebudí 

Prvních pár minut, ne, doslova první minuta hraní, hráči řekne jedno jediné: “Zapomeň na atmosféru prvního dílu. Tady se bude střílet. Hodně střílet…”. První kroky hráče vedou k eliminaci první, a nutno podotknout že jedné z mnoha postav, které za dobu hraní potká. Jakmile se hráč dostane o obrazovku dále, opět se dostane pod útok, tentokrát další postavy. A za dalším rohem čeká další a další.

Nábojů je kritický nedostatek, nepřátelé přitom disponují nekonečnými zásobníky, a tak se může první část hry, odehrávající se v křovinovém bludišti, stát také tou poslední, kterou si nebohý hráč vyzkouší. Frustrace z neustálé smrti díky extrémně špatnému míření hlavního hrdiny a poměrně přesného míření nepřátel, bloudění v bludišti a hledání, čeho vlastně?, to je kombinace, kterou u druhého dílu survival hororu opravdu absolutně nečekáte. Změna herního stylu je drastická, překvapivá a nepovedená.



Logika si vzala dovolenou

V prvním díle AitD jsem se zatajeným dechem četl knihu o tom, jak některá monstra zabíjí pohledem. A později ve hře potkal neporazitelné monstra, kterým ale stačilo dát do jejich zorného pole zrcadlo a pod tíhou vlastního pohledu umřeli. Když jsem spadl do vody, vlhkost zničila náboje do brokovnice. Či zhasnula lampu. Obraz indiána, který po mě házel sekery, stačilo přikrýt indiánskou starou dekou. Démona kouře jste zničili zalitím vody.

Neříkám, že AitD byla přehlídkou logiky a nejlepších hádanek vůbec, to ne, ale oproti druhému dílu rozhodně. Jak jinak si vysvětlit otevření zamčených mříží pirátským hákem na ruku? Když se jedny dveře hlásí jako zavřené, nedává příliš logiky otevřít je tím, že na ně musíte použít víno, do kterého ale předtím musíte nalít jed. Protože hráč opravdu netuší, že Edward Carnby, tedy hlavní hrdina hry, poté dveře otevře (byť dosud byly zamčené), strčí do nich otrávenou láhev vína a počká, až se vypotácí piráti, o kterých hráč dosud neměl tušení, kteří zemřou na otravu. Podobných nelogických postupů se ve hře bohužel najde poměrně dost a mohou být důvodem záseku, kdy hráč netuší, co po něm hra chce.

Kromě nelogických postupů hra bohužel obsahuje taktéž chyby v designu. Položíte led do dveří, aby se na něm piráti přerazili, tím že uklouznou? Skvělý nápad. Led poté normálně přejdete a pokračujete dál. Problém je pak ten, že led se chová při cestě zpět pro hráče jako nepřekročitelná překážka. Musel jsem kvůli tomu použít cca půl hodiny starý save. Load. Chcete nakrmit papouška zrním? Prostě použijte zrní v inventáři, ať jste, kde jste v místnosti s papouškem. Postava k němu dojde automaticky a nakrmí ho. Já zkusil zrní použít přímo u papouška. Přišlo mi to logické. Ale postava se místo nakrmení opeřence zacyklila v chození v kruhu před papouškem bez možnosti jí ovládat. Load. O zasekávání nepřátel ve dveřích nemluvě, byla to často jediná možnost, jak vyjít z přestřelky živý. Plížení za pirátem, kdy podlaha vrže, že by vzbudila mrtvého, či plížení před piráty, kteří postavu musí jasně vidět, též působí zvláštně. Korunu tomu všemu ale dávají dead-endy. Zapomenete, či přehlédnete doutnák na palubě a seskočíte do podpalubí? Load, protože se dál nedostanete. Zapomenete kuřecí nohu a vejdete do klíčové místnosti? Load, protože tam nic nezmůžete. Zjištění, že hráči něco chybí, je občas poměrně rychlé, někdy bolestivě pomalé. 



Ne, tohle není dobrá hra

Alone in the Dark 2 se snažil přijít s několika nápady, které hru měli posunout. Větší lokace, možnost ovládat malou Grace, kterou se Edward snaží zachránit, zajímavě postavený dům.

Ale absolutní odklon od herního stylu prvního dílu, přemíra akčního a opravdu nepovedeného střílení, které bylo slabinou už jedničky, přičemž zde je dávkováno v míře vrchovaté, velké množství nelogických postupů, chyb v designu samotné hry, to všechno strhává Alone in the Dark 2 do podprůměru. Slavné jméno nemůže být zárukou vysokého hodnocení. A i když zde jdu jasně proti hodnocení většiny, opravdu nemohu souhlasit s tím, že tohle je důstojný nástupce. Není, naopak, tohle je potupa prvního dílu.

Co mě tak na hře nejvíce bavilo, bylo čtení knih, které rozkrývaly příběh a postavy. O nic objevného se sice nejedná, ale čtení bylo poměrně zajímavé. Bohužel ta herní omáčka okolo je už lehce zkažená.

Pokud si chcete vyzkoušet zakladatele žánru, zahrajte si výborný Alone in the Dark 1. Pokud vynecháte stejně vypadající, ale herně odlišný a podstatně horší druhý díl, o nic nepřijdete.

Pro: Změna postavy v průběhu hraní, různorodé lokace, hezky nakreslené pozadí,

Proti: Chyby v herním designu, nelogické hádanky, přemíra špatné akce, nepovedené souboje, občas nevhodná kamera

+17
  • PC 85
Druhý díl světoznámé série Alone in the dark je skoro stejně dobrý jako ten první. Hráč se opět dostane do kůže soukromého detektiva Edwarda Carnbyho, který tentokrát vyšetřuje záhadné zmizení dívky jménem Grace Saunders.
Příběh druhého dílu mi připadal ještě zajímavější než příběh jedničky, stejně jako v prvním díle vám i tu k pochopení příběhu pomohou hromady zápisků. Hra má na dobu vzniku solidní grafiku a pěkně propracované lokace. Hra také obsahuje několik pěkných, logických hádanek. Dále musím pochválit povedenou, docela i návykovou hudbu, která perfektně ladí k dané situaci. Stejně jako v minulém díle jsou velkým přínosem všelijaké zvuky a ruchy, které působí velice realisticky. Na rozdíl od jedničky jsem se v tomto díle bohužel ani trochu nebál. Hra je totiž více akční a méně hororová a to mě trochu mrzí. Dále mě naštvala statická nevhodně rozmístěná kamera. I přesto je ale Alone in the dark 2 velice povedená hra, která nedělá prvnímu dílu ostudu a i po spoustě letech je stále stejně zábavná.

Pro: Příběh, hádanky, hudba, roztomilá grafika, lokace.

Proti: Kamera.

+15
  • PC 50
Pamatuju si jak jsem si první Alone in the Dark zálibně prohlížel v jednom z čísel časopisu Excalibur. Recenze se dělila o stránku s už tehdy polomýtickým Wizardry VII, a jako by se trochu jeho kouzla přeneslo i na novinku z dílny Infogrames. K druhému dílu žádnou nostalgii necítím, ale po dohrání k němu chovám silnější emoce, než by si hra svou kvalitou zasloužila.

Alone in the Dark 2 na první pohled vypadá stejně jako jeho předchůdce. Grafika se téměř nezměnila a úvod do děje se odbyl podobně rychle. První souboj mě čekal hned za bránou a než jsem opustil lokaci, absolvoval jsem dva další. První díl potyčky citlivě dávkoval a některé protivníky šlo neutralizovat adventurním způsobem. Takovou nápaditost druhý díl nenabízí, takže jsem byl odkázaný na střelné zbraně, kopance a pěsti.

Vcelku bych se změnou hratelnosti neměl problém, kdyby se adekvátně zjemnilo ovládání. Bohužel hlavní hrdina je šíleně toporný a přinutit ho k pohotové akci je nadlidský úkol. Trefit někoho revolverem je praktická ukázka metody pokus - omyl. Fyzický boj není schůdná varianta, protože než se Edward Carnby odhodlal k úderu, slíznul minimálně dva, spíš tři. Snad žádný souboj jsem neabsolvoval na poprvé a většinou musel několikrát nahrávat.

Ponurá atmosféra gotického hororu nepřežila ani první půl hodinu. Hra má všechny potřebné propriety, a v těch vzácných chvílích kdy mi obyvatelstvo Hell's Kitchen nešlo po krku, a nechalo mě prozkoumávat náhle ztichlé sídlo, vygenerovala tísnivé pocity. Pak se objevil další z mnoha sloužících a spláchl je do kanálu.

Adventurní složka taktéž utrpěla. První díl stál na řešení vesměs logických úloh a dokonce i člověk nepolíbený žánrem neměl problém dojít na konec bez návodu. Při hraní druhého dílu jsem si ho po chvíli rezignovaně otevřel a při čtení autory hry několikrát od srdce proklel. Na lahůdky jako otevírání dveří vázou, nebo používání otráveného vína bych nikdy nepřišel a vůbec se za to nestydím.

Příběh jako takový není vůbec špatný. Jako už tradičně ho vypráví nalezené knihy a občas jsem nějaký detail vydoloval z prostředí. Když to vezmu kolem a kolem, radši bych ho viděl zfilmovaný, než ho hrál. Snaha dovědět se jak to dopadne mě přinutila zatnout zuby a silou vůle se dobelhat až k závěrečným titulkům. Za ty nervy to ale nestálo.

Pro: pořád ještě slušná hudba, střípky atmosféry, pár silných scén, příběh

Proti: na akční hru je ovládání toporné, zbytečná hektičnost, nelogické řešení hádanek, kamera občas škodí

+14
  • PC 95
Hra takisto ako jednotka AITD má neuveriteľnú, mrazivú atmosféru. Pre niektorých hráčov na svoju dobu nadčasová adventúra. Pre mňa aj dnes. Po dohratí dvojky a jednotky Alone in the dark som sa neskôr nestretol s podobnou atmosférou v hre. Škoda, že na dnešných strojoch túto vec už nerozbehnem. Veľmi rád by som si úžasný zážitok zopakoval...

Pro: originalita, príbeh, atmosféra, grafika:)

Proti: kamera

+10