64th Street: A Detective Story je beat'em up pro dva hráče. Jako 35letý profesionální soukromý detektiv Rick Anderson a/nebo jeho 19letý student Allen Tombs se vydáváte na záchranou misi. Zlá organizace známá pod jménem Legacy totiž unesla dceru jednoho z místních boháčů. Cesta za záchranou vede šesticí různorodých úrovní.
Každý protagonista má odlišný bojový styl. Oba mohou navíc využít improvizované zbraně, například kovovou trubku. Některé předměty jsou ukryté i v pozadí úrovní, které lze rozbít hozením nepřátel. Na konci každé úrovně čeká boss. Hra 64th Street: A Detective Story dala vzniknout sérii Rushing Beat pro SNES obsahující tituly Rival Turf, Brawl Brothers a The Peace Keepers.
jvempire
64th Street: A Detective Story je klasická beat'em up nejvíce podobná Final Fightu. Jako jeden z dvojce detektivů se vydáte na záchranou misi převážně v městském prostředí. Prostředí vypadá pěkně a dobově, nejvíce mě zaujala poslední úroveň ve vzducholodi. Postavy se od sebe liší bojovým stylem. Starší Rick více spoléhá na sílu, naopak mladší Allen na rychlost. I v tomto je vše dost podobné Final Fightu. Oba mohou protivníky chytit a odhodit, což není v žánru nijak překvapivé, ale možnost hodu na pozadí už ano. Díky tomu lze některé části rozbít a odhalit skryté předměty. Ve víru akce jsem na to často zapomínal, ale o to příjemnější to bylo vždy překvapení.
Nepřátelé jsou různorodá skupinka výtržníků a bojovníků. Nejvíce ale dají zabrat bossové. Každý má nějaký nepříjemný útok a chce to pár pokusů naučit se narušovat jejich akce. Ve finále se dočkáte jejich slabších verzí v řadě za sebou a samozřejmě hlavního padoucha. Ten má navíc originální zbraň, kterou mu lze ukrást. Je dost účinná a nezničitelná, takže rozhodně doporučuji. Celkově jde o dobrou hru, která je trochu ve stínu starších a slavnějších jmen a pozdějších pokročilejších zástupců žánru. Rozhodně ale stojí za zahrání. Osobně chci zkusit i navazující sérii Rushing Beat na SNESu.
Nepřátelé jsou různorodá skupinka výtržníků a bojovníků. Nejvíce ale dají zabrat bossové. Každý má nějaký nepříjemný útok a chce to pár pokusů naučit se narušovat jejich akce. Ve finále se dočkáte jejich slabších verzí v řadě za sebou a samozřejmě hlavního padoucha. Ten má navíc originální zbraň, kterou mu lze ukrást. Je dost účinná a nezničitelná, takže rozhodně doporučuji. Celkově jde o dobrou hru, která je trochu ve stínu starších a slavnějších jmen a pozdějších pokročilejších zástupců žánru. Rozhodně ale stojí za zahrání. Osobně chci zkusit i navazující sérii Rushing Beat na SNESu.
