malarkey
V momentě, kdy jsem poprvé slyšel název a viděl trailer k této hře, se ve mně hnulo nostalgické dítě, které okamžitě vrátilo hrací režim někam do období před asi už dvaceti lety. Což je strašný říct nahlas, ale krásné když máte možnost se do té doby vrátit. A 1428: Shadows over Silesia to zvládla. Navíc s dostatečnou dávkou české stopy, na což já vždycky tuze rád slyším.
Proč nostalgie a návrat k přelomu tisíciletí? Protože, když jsem kouknul na první video upoutávky, tak jsem z toho cítil Baldur´s Gate na tisíc honu. No a když přičtu název Shadows over Silesia, který ve mně okamžitě evokuje Shadows Over Riva, kde jsem také prožil kus života, tak to skoro vypadá, že to na mě tvůrce doslova narafičil, aby si mě okamžitě získal. A ano, okamžitě si mě opravdu získal. Co si ale budeme nalhávat, složité to úplně neměl. Přitom neváhal a aby mě uvedl do absolutního hráčského kómatu, tak přidal středověký námět z prostředí Slezska, kde hlavní roli hrají Husité, a proti nim doboví obránci katolictví. No a k tomu námět, ve kterém je pořádný snítek nadpřirozena a celá kopa filmových odkazů na české filmy, ale i dabing.
Klobouk dolů za takový počin. Pokud nad ním stojí vesměs jeden člověk, tak klobouk dolů dvakrát, rukulíbám a absolutní a věčný respekt tomu, kdo se pod touto hrou podepisuje. 1428: Shadows over Silesia je totiž věru dobrý kousek a myslím si, že žádný tuzemák by ho za žádných okolností neměl vynechat.
Příběh se točí kolem dvou hlavních postav - husity, ožraly a prostopášníka Hynka a rekultivovaného a úslužného johanity Lothara. Dvě naprosto odlišné postavy, dva naprosto odlišné příběhy, které se Vám kapitolu po kapitole přestavují aby se Vám v jeden krásný moment protnuly. Příběh je mimochodem něco, co z této hry dělá opravdu jedinečné dílo českého herního světa. Zaslouží si pozornost vtažením do středověké doby, ale i fiktivní fantastickou nadstavbou, která z něj dělá, pravda, fantasy, ale základ má pořád jasný historický nádech, takže si v něm najde zalíbení i kunsthistorik na slovo vzatý.
Hrál jsem, jak jinak, českou verzi a musím říct, že na ní je úžasný i dabing. Setkáváte se tu s dobovou popkulturou jak vyšitou. V jedné kapitole tu hlavní hrdinové klejí hláškami z Mrazíka, v jiné kapitole si tu vojáci pískají melodie z Hvězdných válek nebo titulní skladbu ze Sanitky (nám dobře známá Hanka Zagorová, Standa Hložek, Petr Kotvald a skladba Můj čas). No a když už to nebudete čekat, tak dorazí i čerti S čerty nejsou žerty. Jako jestli jsem něco nečekal, tak toto propojení. A musím říct, že to byl nápad za milión, který mi na celé té radosti z hraní jednoznačně přidal.
Abych ale jenom nechválil, tak budu i lehce kritizovat. Říkám ale lehce, protože ona to není úplně kritika, jako spíš konstatování faktu. Hra totiž žije z toho, že na ní dělal jeden člověk. To tedy ve výsledku znamená, že je poměrně dost lineární. Dnešní doba je zvyklá na vylepšování, úrovně a kde si co si, jenže tady se dočkáte maximálně lepšího meče nebo štítu. A to taky sotva. Hra více klade důraz na adventurní lineární prvky, takže si tu musíte proklestit cestu přesnou logickou posloupností, kde je zásadní to slovo "logickou". A aby příběh byl opravdu příběhem, je důležité se držet nějaké logické posloupnosti a tak to tu mnohdy úplně nespasíte sílou, jako spíš důmyslným postupem, který hráče ale v důsledku o to více potěší.
1428: Shadows over Silesia je tak bezesporu vydařenou příběhovou hrou s krásnou jednoduchou, ale vkusnou grafikou. Popravdě jsem se nesetkal ani s nějakými herními faily, takže musím říct, že i hrou řádně ozkoušenou a bez zbytečných záseků, které by za jiných okolností mohly dost otrávit. Jedná se opravdu o jedinečný herní počin, který splnil přesně to, co jsem si tak moc přál. A to navíc s hrací dobou delší, než bych tušil a s atmosférou lepší, než bych si vůbec vysnil. Ano, opravdu se jedná o kousek, který stojí za to podpořit a pořádně se s ním proprat až do vytouženého finále. Opravdu se jedná o hru, která se okamžitě zařadila do mé osobní top českých her, které jsem měl možnost hrát a dohrát. Díky Kubi Games, patříš mezi všechny ty Mafie, Vietcongy a Kingdom Comy. Protože co? Protože si to zasloužíš! Parádní kousek!
Proč nostalgie a návrat k přelomu tisíciletí? Protože, když jsem kouknul na první video upoutávky, tak jsem z toho cítil Baldur´s Gate na tisíc honu. No a když přičtu název Shadows over Silesia, který ve mně okamžitě evokuje Shadows Over Riva, kde jsem také prožil kus života, tak to skoro vypadá, že to na mě tvůrce doslova narafičil, aby si mě okamžitě získal. A ano, okamžitě si mě opravdu získal. Co si ale budeme nalhávat, složité to úplně neměl. Přitom neváhal a aby mě uvedl do absolutního hráčského kómatu, tak přidal středověký námět z prostředí Slezska, kde hlavní roli hrají Husité, a proti nim doboví obránci katolictví. No a k tomu námět, ve kterém je pořádný snítek nadpřirozena a celá kopa filmových odkazů na české filmy, ale i dabing.
Klobouk dolů za takový počin. Pokud nad ním stojí vesměs jeden člověk, tak klobouk dolů dvakrát, rukulíbám a absolutní a věčný respekt tomu, kdo se pod touto hrou podepisuje. 1428: Shadows over Silesia je totiž věru dobrý kousek a myslím si, že žádný tuzemák by ho za žádných okolností neměl vynechat.
Příběh se točí kolem dvou hlavních postav - husity, ožraly a prostopášníka Hynka a rekultivovaného a úslužného johanity Lothara. Dvě naprosto odlišné postavy, dva naprosto odlišné příběhy, které se Vám kapitolu po kapitole přestavují aby se Vám v jeden krásný moment protnuly. Příběh je mimochodem něco, co z této hry dělá opravdu jedinečné dílo českého herního světa. Zaslouží si pozornost vtažením do středověké doby, ale i fiktivní fantastickou nadstavbou, která z něj dělá, pravda, fantasy, ale základ má pořád jasný historický nádech, takže si v něm najde zalíbení i kunsthistorik na slovo vzatý.
Hrál jsem, jak jinak, českou verzi a musím říct, že na ní je úžasný i dabing. Setkáváte se tu s dobovou popkulturou jak vyšitou. V jedné kapitole tu hlavní hrdinové klejí hláškami z Mrazíka, v jiné kapitole si tu vojáci pískají melodie z Hvězdných válek nebo titulní skladbu ze Sanitky (nám dobře známá Hanka Zagorová, Standa Hložek, Petr Kotvald a skladba Můj čas). No a když už to nebudete čekat, tak dorazí i čerti S čerty nejsou žerty. Jako jestli jsem něco nečekal, tak toto propojení. A musím říct, že to byl nápad za milión, který mi na celé té radosti z hraní jednoznačně přidal.
Abych ale jenom nechválil, tak budu i lehce kritizovat. Říkám ale lehce, protože ona to není úplně kritika, jako spíš konstatování faktu. Hra totiž žije z toho, že na ní dělal jeden člověk. To tedy ve výsledku znamená, že je poměrně dost lineární. Dnešní doba je zvyklá na vylepšování, úrovně a kde si co si, jenže tady se dočkáte maximálně lepšího meče nebo štítu. A to taky sotva. Hra více klade důraz na adventurní lineární prvky, takže si tu musíte proklestit cestu přesnou logickou posloupností, kde je zásadní to slovo "logickou". A aby příběh byl opravdu příběhem, je důležité se držet nějaké logické posloupnosti a tak to tu mnohdy úplně nespasíte sílou, jako spíš důmyslným postupem, který hráče ale v důsledku o to více potěší.
1428: Shadows over Silesia je tak bezesporu vydařenou příběhovou hrou s krásnou jednoduchou, ale vkusnou grafikou. Popravdě jsem se nesetkal ani s nějakými herními faily, takže musím říct, že i hrou řádně ozkoušenou a bez zbytečných záseků, které by za jiných okolností mohly dost otrávit. Jedná se opravdu o jedinečný herní počin, který splnil přesně to, co jsem si tak moc přál. A to navíc s hrací dobou delší, než bych tušil a s atmosférou lepší, než bych si vůbec vysnil. Ano, opravdu se jedná o kousek, který stojí za to podpořit a pořádně se s ním proprat až do vytouženého finále. Opravdu se jedná o hru, která se okamžitě zařadila do mé osobní top českých her, které jsem měl možnost hrát a dohrát. Díky Kubi Games, patříš mezi všechny ty Mafie, Vietcongy a Kingdom Comy. Protože co? Protože si to zasloužíš! Parádní kousek!
Vivaldi
Sykii
Red
Fredericco
pospech11
Pro: Když už hru má dělat příběh, tak by ho měl dělat pořádně, že? A zde je to tu patřičným důkazem. Historie, středověk, trošku té srandy, trošku toho popkulturního odkazu a není co dodat.
Proti: Někdo by si mohl říct, že hra je příliš lineární, jednoduchá obsahem, příliš zaměřující se na příběh a má ve výsledku blíž k adventuře, než k tomu, co na první pohled vypadá. Ale já si říkám, no a co?