Herkules byl fajn, dost mi připomínal třebas právě ten Lomax. Jen škoda, že to bylo docela krátké a jednoduché. Tarzan mi rozhodně nepřišel vizuálně o moc hezčí, pravda, nemá tak kostrbaté textury, ale jinač se mi graficky moc nelíbil už tehdy (to čisté rané 3D prostě není nic moc), zatímco vizuální styl Herculese má stále své osobité kouzlo.
Já to měl právě naopak, Hercules mě vždycky lákal nejvíc, ani ne tak kvůli Disney předloze (která vážně není nic extra), jako spíše tématice (plus jsem kdysi dost žral ten hraný seriál :p). Zatímco Lion King a Jungle Book jsou až příliš dětinské. Aladdin ještě jakž takž, dříve jsem ho bral jako takovou alternativu k Prince of Persia, byť s ním toliko společného nemá.
Ale tedy já nikdy ty Disney plošinovky moc nemusel (na chuť jim více přicházím až v dnešní době), Lion Kinga rozhodně nepovažuji za nikterak top plošinovku, Jungle Book naopak nikdy nelákal mě (byť chci tento rest rozhodně v blízké době dohnat) a Aladdin byl fajn, ale proti zmíněným Princům z Persie apod. mi přišel jako docela slabota, ty jsem měl tehdy mnohem raději a tak jsem Aladdina velmi záhy odsunul do ústraní, kde vyčkává víceméně dodnes (ale na GoGu jej mám již zakoupený, tak snad se k němu někdy dostanu a konečně jej už dohraji).
A opravdu s nadšením jsem hrál asi vážně jen toho Herculese. U Tarzana jsem hrával jen nějakou demo verzi, která si mě získala spíše tím, že vyšla v době, kdy už plošinovky pomalu vymíraly.
Ale naposled mě docela nadchnul remake Castle of Illusion, krátká, ale o to zábavnější plošinovka dejmu tomu v tom Herculesovském stylu (střídání 2D a 3D pasáží apod.).
Já to měl právě naopak, Hercules mě vždycky lákal nejvíc, ani ne tak kvůli Disney předloze (která vážně není nic extra), jako spíše tématice (plus jsem kdysi dost žral ten hraný seriál :p). Zatímco Lion King a Jungle Book jsou až příliš dětinské. Aladdin ještě jakž takž, dříve jsem ho bral jako takovou alternativu k Prince of Persia, byť s ním toliko společného nemá.
Ale tedy já nikdy ty Disney plošinovky moc nemusel (na chuť jim více přicházím až v dnešní době), Lion Kinga rozhodně nepovažuji za nikterak top plošinovku, Jungle Book naopak nikdy nelákal mě (byť chci tento rest rozhodně v blízké době dohnat) a Aladdin byl fajn, ale proti zmíněným Princům z Persie apod. mi přišel jako docela slabota, ty jsem měl tehdy mnohem raději a tak jsem Aladdina velmi záhy odsunul do ústraní, kde vyčkává víceméně dodnes (ale na GoGu jej mám již zakoupený, tak snad se k němu někdy dostanu a konečně jej už dohraji).
A opravdu s nadšením jsem hrál asi vážně jen toho Herculese. U Tarzana jsem hrával jen nějakou demo verzi, která si mě získala spíše tím, že vyšla v době, kdy už plošinovky pomalu vymíraly.
Ale naposled mě docela nadchnul remake Castle of Illusion, krátká, ale o to zábavnější plošinovka dejmu tomu v tom Herculesovském stylu (střídání 2D a 3D pasáží apod.).