Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

Takže mi z toho vychází přesně to, co jsem si myslel, každá ta hra má něco a na každé si najde člověk něco, co ho bude bavit trochu jinak :-) Tak se asi nebudu soustřeďovat jen na nové díly a pustím se i do těch starších. Zrovna u HoI3 jsem si myslel, že nemá cenu už jít do HoI2, ale hodně lidí doporučuje právě HoI2. Čtverku teda asi zatím kašlu. Co se týče Europy Universalis, tak tam pouvažuji, že tu čvterku někdy pořídím. Trojku asi vynechám.
@Ringo (19.10.2018 18:55): No starý paradox strategie mají rozhodně svý kouzlo, mapy tam opravdu vypadaj jako historický mapy a paradoxně ( :) ) jsou v něčem přístupnější, třeba mechanismy za různé země jsou univerzální, zatímco ty různý dlc nových strategií přinášejí zvláštní mechanismy pro téměř každou zemi. Ale to je jedna z věcí, které může příznivec Stellaris spíše kvitovat.

A začal jsem taky u HoI II, kde tenhle můj postřeh úplně neplatí. HOI II je především skvělou simulací 2.světový kterou si nejvíc užiješ následováním historického vývoje (tedy že se nebudeš pokoušet třeba s Itálií či Japonskem dostat ke spojencům, btw nejzábavnější země na hraní HoI vůbec, ale ne pro úplného začátečníka co plave v zásobování a flotilách. Chce to trochu odvahy jít do micromanagmentu. Já se toho vždycky obával vyhledával jsem spíše suchozemský země typu SSSR či Německo. Velmi uspokojující je dále třeba komunistická Čína, to je spíš pro ty, co jsou trpěliví a čekají , že trpělivost růže přináší.

For the gloy pro mě osobně byla nepříjemná bo nešlo přes +- měnit rychlost času, ale atmoška je super. Za to CK1 je výborná na odreagování kdy chcete dynamickou hru.
@Richmond (19.10.2018 17:51): For the Glory: A Europa Universalis Game jsem nehrál a popravdě slyším o ní teď porpvé. :D Já jsem do Europy Universalis naskočil až se čtvrtým dílem v roce 2013. A i ta není už to samé jako při vydání.

@Ringo (19.10.2018 18:55): Ono je to často diskutabilní viz naše rozprava o Stellaris. Je pravda, že do starých Paradox her se už těžce proniká, protože jestli je nějaká věc, která se za ty roky zlepšila, tak je to přístupnost a přehlednost. To že zároveň s tím přišlo kolikrát i zjednodušování přes které se někteří nemohli přenést to už je věc druhá. Ono hlavně u těch her poslední generace také záleží do jaké verze člověk naskočí. Jak už jsem zmiňoval, třeba EU4 prošla také rozsáhlými změnami základních pilířů hry jako např. provincie, válka a mnohé další. Což je věc, která se mi strašně nelíbí. Když si nedokážou obájit své a radši hodí do koše dosud vytvořené a udělají to znova. Takže jsem také zůstal na starších verzích.

Já jsem do Paradox her naskočil s Hearts of Iron II a byl to lítý boj. Nakonec jsem ale přeci jen jsem hru dostal pod kůži a propařil u ní desítky hodin. Poté jsem naskočil do čestvé EU4 a ta již byla hráčsky o značný kus přívětivější a taky jsem u ní proseděl. On se člověk ty hry naučí vcelku rychle, avšak ovládnout všechny jejich úrovně a principy a využít je ke svému prospěchu to už je věc jiná.
Zkoušel jsem pak i Hearts of Iron III, ale ten se pro mně stal etalonem přesložitělosti. Mnoho lidí na něj nedá dopustit ale tohle už je i na mně moc hardcore simulátor.
Nakonec vyšel Hearts of Iron IV, který je snad nejpřístupnější HOI, ale je tak žalostně nedodělaný. Strašně osekaný. Je v něm tak polovina funkcí než byla ve dvojce. Například ve hře úplně absentuje jakékoliv palivo. Tanky, letadla i lodě jsou tak perpetuum mobile. Ta tam jsou ty doby za ČSR, kdy na skladě mám už jen trochu benzínu, takže za týden již stíhačky nevyletí. Ale abych jim nekřivdil tak v nadcházejím updatu 1.6 mají palivo přidat. Nicméně po dvou letech od vydání? Dost výsměch. Hlavně když většinu těchto prvků, které se nacházeli již v předchozích dílech a nyní chybí, dodávají až s DLC za tučné peníze. Je to vpodstatě taková grand strategy arkáda, které žalostně chybí obsah. Když už hru hraji tak jedině s Kaiserreich modem.
Poté jsem i pronikl do Crusader Kings 2 a u nich bych vážně řekl, že jít zpět se vážně neoplatí. HLavně když má člověk i DLC Crusader Kings II: The Old Gods a Crusader Kings II: Way of Life. To pak může neuvěřitelně role-playovat své panovníky což by člověk asi od strategie moc nečekal.
A bohužel pro mně zbývá ještě jeden restík a to doučit se právě Victorii 2. Do ní už se naskakuje o něco hůře. Je to zkrátka ještě paradox hra třetí generace.

Takže jak můžeš i z tohohle vyprávění vidět, ono je dost těžko to posoudit.
@davidjaho (19.10.2018 17:45): Z Paradox her mám ještě For The Glory, CK 1 a 2 a Heart of Iron 3. Docela mám dilemata, že než se k tomu stíhám dostat, tak vycházejí nové díly. Má cenu hrát CK1, když už mám dvojku? Má cenu pustit k vodě For the Glory a jít rovnou na EU4? Stejně tak u HOI? Mám se pustit do trojky, kterou jsem ještě nehrál a nebo to taky pustit a dát se na nejnovější HOI4? Zmatek mi dělají různé názory a komenty, kdy mnoho hráčů velebí staré díly a nové pomlouvají, že už bv nich je kde co horší a pak naopak komenty, že nové díly doznaly velmi zajímavých vylepšení, po kterých se už ke starým dílům je problém vrátit :-)

No zatím mám Stellaris, jsem jí nadšen a na dlouhou dobu se asiu budu věnovat tomuhle, pak se uvidí, jestli do Paradox her proniknu více. Zatím jsem hlavně takový ten věrný Civkař a Master of Orion 2 typ hráče, jsem vlastně odkojen Civkou, Master of Magicem, Colonization a Master of Orionem :-) Ale Paradox hry se mi jeví jako příjemná změna.
@Richmond (19.10.2018 17:24): Oficiální exportér má pravda jen CK2=>EU4, ale existuje hodně exporterů od komunity. Fungující tu více, tu méně. Kolikrát je fakt třeba si export ještě dodatečně upravit sám. Ale existují převodníky z EU4=>Vic2, z Vic2=>Darkest Hour, Vic2=>HOI4, z DH=>HOI4. Funkčnost všech však nemohu potvrdit.
@Ringo (19.10.2018 14:08): Já také když hraji civilizaci, tak po dosáhnutí vítězství už nepokračuju, protože tam reálně nejde moc co dělat. Kdežto v Paradoxích strategiích, tam ty cíle nejsou vpodstatě pevně dané. Jen Stellaris v tom šel asi nejdál, kdy je několik možností vítězství. V ostatních je jen vágní hodnota skóre a to je vše. Cíle si tvoří hráč. Všechny jejich hlavní hry to tak mají. A docela jsem si uvykl jejich stylu.
Takže například v mojí rozehráté Paradox Grand Campaing (což je postupný průchod všemi tituly) jsem si dal tyto cíle:
Crusader Kings 2 (rozehráno 867 za jeden i Irských rodů):
- sjednostit Irsko
- dobýt zbytek britských ostrovů a sjednotit je pod mou řiši
- získat Island
(volitelný) - získat Gibraltar
(volitelný) - mít alespoň jednou za panovníka učence, svatého, flámera, křižáka

Europa Universalis IV (1400-1800):
- rozvíjet zázemí (dílny, trhy, atd)
- začít budovat námořnistvo (obchodní převážně)
- jak jen to bude možné vzít objevitelskou ideu a začít zámořské plavby z Islandu
- kolonizovat Kanárské ostrovy => expanze do Afriky
- založit první kolonie v Americe (kolem řek Hudson a Sv. Vavřince)
- vzít obchodní ideu a začít obchodní válku
...

A to je jen malá ukázka. Mnohem lepší než jen vágní honba za nejvyšším skóre
@Ringo (19.10.2018 09:23): Jo to je koncová krize. Upřímně když hraju Stellaris na nějaké Domination nebo Diplomatic victory docela kašlu. Jde mi vždy o to co nejlépe se připravit právě na krizi. Takže častokrát skončím jako Impérium ze Star Wars, dostat všechny možné pod sebe a připravit se proti Yuzan Wong.
No a ještě se mi nikdy nepodařilo vyhrát. :-)
@SilentWolf (19.10.2018 10:18): Prostě vedle toho člověk nesmí hrát nic jiného a pak to jde. Mám u toho prosezezených asi 12 večerů. Samozřejmě jsem si nedával tu galaxii o tisíce hvězd, to už by byl masochismus :-) Já měl u všeho vždycky raději menší mapy, protože ty velké prostory ti stejně hra už moc obvykle nedovolí kontrolovat, alespoň ne plně a ono by to člověka asi ani pak už nebavilo spravovat třeba 300 hvězdných systémů a snažit se jich dalších 300 dobýt :-)
@SilentWolf (19.10.2018 09:12): Mně celá hra strašně připomíná atmosférou Asimovovu Nadaci a průběhem Ságu sedmi sluncí od Kevina J. Andersona. V té sáze bylo něco podobného. Nešvary mezi frakcemi a pak přišlo něco neporaziteného :-) Sranda je, že zatímco mé flotily drtily soupeře na horním konci galaxie a zabíral jsem jeden systém za druhým, tak se celá mapa podobně přemalovávala odspodu, kdy mi systémy zabírali vetřelci a přišel jsem vlastně o podobné území, jaké jsem získal na supeřích. Vzhledem k tomu, že zabírám 3/4 celé galaxie, tak přísuny surovin a energie jsou zatím tak hojné, že mě to láká vyrábět a začít se pořádně bránit. ediné, co mě odrazuje je, že nevidím moc světlo na konci tunelu. Porazím jeden svaz, ale vždy je to Pyrhovo vítězství, musím se stáhnout a dozbrojit, zatímco jsem jim způsobil v podstatě jen škrábnutí :-) úplně jako v Sáze sedmi sluncí :-) Jestli se dostanu z tohoto zmaru, tak to bude sci-fi příběh jak víno :-) Musím uznat, že Paradox do těch strategií umí tak nějak vdechnout duši. Není to jen chladný vykalkulovaný pragmatismus klasických 4x strategií, umí to vzbudit různé emoce :-)
Po vítězství jsem se rozhodl dále ve hře pokračovat, že smáznu všechny ostatní frakce a nastala krize, napadla mě nějaká rasa beholderů z jiné galaxie a během chvíle obsazují 16 mých systémů, z toho 4 planetární, které udělali neobyvatelnými. Vrhl se na ně malý prastarý přesílený národ, ale dostal nakládačku. Ukončil jsem válku se všemi a vrhnul jsem se do krizové oblasti se vším, co mám. Asi tři svazy battleships, každý svaz o síle 40 500, ale docela na nic, oni mají svazy od 40 000 - 60 000 a to kolikrát i po pěti v jedné flotile. Jediné, co se mi povedlo bylo, že jsem rozptýlil jejich síly a prastarý národ je začal docela okusovat a já na některých místech taky, ale vím, že v centru té oblasti, co mi sebrali se nějak množí další fotily o síle, kterou bych porážel asi tak dlouho, jak jsem tu hru dlouho hrál dosud :-) Takže je tohle jakýsi dead end, který kolem roku 2500 prostě přijde je to vlastně hráčův čas do té doby dosáhnout některého z victory a nebo je to příběhový event, který se má splnit a pak nastane jakési vítězství? Z diskusí, co jsem prošel jsem se dočetl, že to je vlastně endgame a pokud ho hráč ustojí, přijde po nějakém čase ještě drtivější endgame :-)
Jinak odkazuji v postu na obrázek, ten tu samozřejmě není, k textu mám doložené obrázky na Facebooku :-)
@Ringo (17.10.2018 23:04): Tak si mě donutil to zase nainstalovat. Zase jsem si udělal rovnostářskou demokratickou utopii, tak jsem zvědavý kam to s nimi dotáhnu. Už se ale těším až si vykompenzuju to svoje levičáctví s robotickou společností, která chce jediné - vyhlazení všech organiků!
Dohrál jsem to na Domination Victory a vedle Civilization 6 je to pro mě absolutní TOPka mezi strategiemi poslední doby. Stellaris navíc simuluje to, co jen tak každá 4x strategie ne, a když už, tak ne do takové hloubky, snad jen stařičká Space Empires 4 se tomuhle blíží, ale Sterllaris je její modernější podoba.Takže pár takových bodů, které bych vyzdvihl.

1. Multikultura. Ano, hra až velmi podrobně simuluje multikulturu, s ohledem na dnešní dobu dost zajímavě. Můžete být uzavřený xenofob a věnovat se blahu vlastního lidu, můžete být xenofil a totálně otevřít hranice migraci a dávat práva občanům mimozemských ras, k nevoli samozřejmě těch původních. V jednom z obrázku si všimněte, že jsem hru za lidskou rasu ukončil v čele s prezidentováním zástupce jedné z odporných ras, která se ke mně chovala velmi agresivně. Nakonec jsme ji porazil dobyl, ale jejím zástupcům jsem nechal status plnohodnotných občanů mé unie. Takže mohli kandidovat na vědce, generály, admirály, guvernéry a nakonec i na prezidenta. Toho si taky z té rasy k mé nevoli zvolili, mohl jsem přeci jen věnovat několik bodů influence, aby se tak nestalo.

2. Soužití ras - navazuje na bod 1. Jednoho dne jsem se rozhodl jednu podřadnou mimozemskou rasu, kterou jsem zdědil po dobytí několika systémů učinit z podřadné na plnohodnotnou, vynechal jsem i mezistupeň otroctví :-) Za pár let začala ta rasa demonstrovat, že mí lidé (humanoidi) mají náklonnost ke zbraním a ať udělám demilitarizované zóny beze zbraní. S velkou nevolí jsem vyhověl, protože jsem zrovna vedl válku a nepotřeboval jsem nějaké nepokoje v týlu na svých planetách. Jenže po pár měsících se mi začali mí lidé bouřit, že jsem dal až příliš velká práva cizincům na jejich úkor. Hra na mě vyrukovala s volbou dvou možností. "Podpořit minority za každou cenu", výsledek, naštvat lidi a snížit jejich produktivitu, ale naopak zvýšit produktivitu mimozermšťanů a získat 100 cenných bodů vlivu. A nebo "nechat, ať si to lidi s tou rasou vyřídí sami", čímž naštvu mimozemskou rasu, zvýším produktivitu lidí, ale bonus k vlivu žádný. Tady vidíme, proč podpořit minority z politického hlediska :-) Pro zisk vlivu, nehledě na lidi :-)

3. Mezinárodní právo. Hra velmi věrně dodržuje pravidla a práva, pokud chcete válčit, musíte nejprve vyhlásit rivalitu, pak Casus Belli. Nejde vzít armádu jen tak a vrhnout to na souseda bez nějakých politických aktů a bez varování. Když vyvoláte válku, je časově omezena dle statistiky "vyčerpaní válkou" Ta jak se naplní, válka končí a vyhodnotí se, kdo byl úspěšnější. Kdo vyhrál, má územní zisky. Do těch je nutno investovat velmi důležité body vlivu, kterých je fakt pomálu. Tam, kde nemáte nainvestováno, tak okupovaná území po skončení války vracíte soupeři (jak Němci Sudety), takže výsledek války i pro agresora a vítěze může být nula. Bitvy se vyhodnocují na základě čísel síly vaší flotily (technologie, typy a počet lodí). Bitvy se bojují samy v reálném čase, můžete ale koukat na krásné animace bitev. Vlastně je fajn, že není nutno v realtime manévrovat každou lodičkou a nemusíte si trhat vlasy, že to nedělá to, co byste chtěli. Planety je třeba obsazovat vojenskými pozemními silami, které si nesmíte zapomenout vzít s sebou. Jinak se systém s obyvatelnými planetami po vyhodnocení války nepřidá na vaši stranu.

4. Hra má velmi pěkně udělaný systém zkoumání technologií, což se odráží v typu budov, které je možno stavět na planetách a také v parádním ship designeru, kde své lodě vybavujete výplody nejmodernějších výzkumů a jde zde o klíčový faktor, který rozhoduje bitvy. Cestování mezi systémy se vyjímaje červích děr a gateway systémů (velmi pokročilá technologie) děje po vytyčených hyperprostorových cestách. Lze tak chytře volit strategii, které body opevníte plně vybavenými Star Base a kudy budete pohybovat flotilami vesmírných lodí.

5. V diplomacii lze uzavírat aliance, vojenské pakty a v neposlední řadě federace. Takže po spojení dvou větších říší do federace lze urychlit cestu k dominantnímu vítězství.

6. Hodně se mi líbil systém volby leadrů, generálové, admirálové, vědci a guvernéři. Pokud nešetříte body vlivu na okupaci, lze taky podporovat konkrétní politické strany, které ovlivňují dění v říši. Každé rase lze udělovat statusy, klidně můžete z některých dělat otroky. Roboti a Droidi mají status otroka automaticky :-) Modifikovat tu prostě lze kde co, není to jen hurá expanzivní strategie na venek, je třeba řešit i věci uvnitř.
@davidjaho (17.10.2018 22:48): Fallen Empire jsem postupně objevoval ve "vykopávkách" Asi mi nedošlo, že oni ještě žijí v té malé komunitě 6 planet a to co sbírám okolo jsou pozůstatky jejich činnosti z dávných let :-) Jinak tyl idi do rezervace po mně chtěli taky, odmítl jsem :-) Proč vůči mě vyhlásili Casus Belli vlastně netuším, stalo se to těsně před mým vítězstvím. Třeba mě chtěli krouhnout, já asi budu pokračovat, je tam pár národů ještě na poražení a pak se uvidí, třeba nastane nějaká ta krize, jako v Nadaci :-)
@Ringo (17.10.2018 21:51): 2.2 vyzkouším a uvidím. Já zatím zůstávám na 1.9 protože tam mám nejvíc rozehraných her plus k tomu parádní mod Improved Space Battles spolu s Doomsday Weapons & Ship, což je taková moderská verze Hvězd smrti a podobných hraček. :-) Něco podobného později dodal Paradox v DLC Apocalypse.

Ten ultra silný národ co popisuješ v třetím odstavci je takzvaný Fallen Empire. Neboli říše která fungovala stovky ne-li tisíce let před tou tvojí, jenže pak prošli krizí a nyní se nachází vpodstatě ve schizmatu. Herní mluvou, hned jak začneš hru, oni mají celý výzkumný strom hotový a zkoumají už jneom generické bonusy. Mají různé osobnosti jako ostatně všechny národy ve hře a sledují své cíle. Pokud jim nekřížíš plány tak můžeš být v klidu. A teď případ, který se stal nejspíš tobě. Pokud jsou militantní-fanatičtí xenofobové a ty jsi dosáhl určité technické vyspělosti a moci, kdy bys je mohl začít ohrožovat, tak udělali preventivní úder.

Já ve své hře naopak narazil na xenofily a ti mně žádali, jestli jim neposkytnu jednu svou populaci, kterou by oni dali do své rezervace ras pro zachování mého druhu, protože prý déle jak 200 let stejně nepřežijem. :D

A ony koncové krize, které jsem měl na mysli jsou něco jiného. Nechci moc prozrazovat, protože jak to nastane, tak je to síla, ale řekněmě, že je to end-game event, kdy se něco stane a začne to ohrožovat celou galaxii. V základní hře jsou tři a v DLC pak další. Jsou určeny podle jistých kritérií, které nebudu prozrazovat. Jen řeknu, že čím víc nějaké chování převažuje (a nejen u hráče ale i AI oponentů), tím je daná krize pravděpodobnější. Pokud bys přeci jen chtěl malé vodítko k jedné z nich, tak vyzkoumej technologii Jump Drive a pak i jeho další variantu. Vyčkej poté několik roků. Pak se možná začnou dít věci. :-)

Jinak výhry jako taková jde dosáhnout jen jedné ale to je v Paradox hrách úplná zbytečnost. Je to spíš jenom takové aby se neřeklo. Cíle si ve výsledku dává hráč sám. To by například hráč Hearts of Iron IV musel ve hře za ČSR dobýt víc jak půlku světa aby "vyhrál" podle herních pravidel.
@davidjaho (17.10.2018 21:05): Ad Patch 2.2 - Tady bude hodně hrát roli, jak to udělají. Protože to má dvě roviny. Stavění budov ti dává svobodu ve volbě, na co planetu soustředíš a kolik z toho budeš těžit. Dle toho stavíš budovy na vědu, těžbu nerostů, když nechceš spoléhat jen na asteroidy a neobyvatelné planety v tomto, zisk energie a zisk unity. Podle mě asi dost klíčová věc, kterou ovlivňuješ, i když nezkušený hráč třeba ne zrovna nejlépe. Nicméně ruku na srdce, s tímhle se člověk piplá na začátku hry, pak máš na ovládání nějakých 7 planet a zbylých třeba 40 odevzdáš na starosti guvernérům v sektorech a málokdy se pak už staráš, jak ty planety obhospodařují vlastně oni. Takže možná proto ty districty, navolíš, čemu chceš, aby se na planetě v jaké míře věnovali - čili asi krok od Master of Orion 2 a Gal Civ směrem k šoupátkům v Master of Orion 1 nebo Birth of the Federation. Já sám nejsem rozhodnut, který systém se mi líbí více, protože mě baví obvykle zrovna ten, který se rozhodnu hrát a po které hře sáhnu :-) Samozřejmě, nesmějí to ve Stellaris přepálit v nějakou totální automatizaci, jako to bylo v Master of Orion 3, kde se vše odevzdalo automatu a hráč už jen čuměl. Podle mě je ale kámen úrazu každé 4X strategie, že jakmile se management rozprostře na více než 10 planet, stane se z toho úmorná dřina.
Samozřejmě, já budu rád, když základ Stellaris zůstane takový, jaký je, kosmetickým změnám se ale nebráním.

Co se týče mé hry - já mám sepsaný takový sumář, co bych kromě svého komentáře zde na hře ještě vypíchnul jako pozitiva, přepostnu za chvíli. Ale jinak to probíhalo asi takto. Nejprve mě štvala jedna rasa, tu jsem smáznul, musel jsem ale čelit jiné rase, která byla ve spojenectví s tou, co mě štvala, takže se válka přelévala mezi těmito soupeři. Když jsem ten jeden národ smáznul, byl klid a pustil jsem se do dalšího, co jsem myslel, že na něj mám, sebral jsem mu asi 1/4 prostoru a pka jsem o nechal být. Nakonec jsem uzavřel federaci s jedním, co jsem se s nim kámošil od počátku hry a podali jsme si toho spojence těch, co jsem zlikvidoval a tím jsem vyhrál.

Takže žádná krize asi nenastala, jen nevím, jak si mám vysvětlit malý národ, který měl od počátku hry ve statistikách oproti mě ve všem overhelming, měl flotily se sílou 80 000, asi 6 obyvatelných systémů a na každém Citadelu. Neměl šanci tohle uživit ani energií ani krystaly, zároveň neexpandoval. Akorát jak jsem začal mít hodně navrch, tak vůči mě vyhlásil Casus Belli, nevím proč. Vím, že kdyby se do mě pustil, tak mě převálcuje. Takže jestli jsem to dobře pochopil, jeho přítomnost tady j nějakým dějovým eventem, který ale nestihl nastat v plné míře.

Co se týče pokračování hry. Pokud by po domination šlo ještě dosáhnout Federation Victory nebo Conquerst, že smáznu všechny, včetně toho event národu, tak bych pokračoval. Pokud je však Domination Victory, který už nastal, konečnou a dále hra už běží jako v Civkách, tedy bez dalšího hodnocení, tak bych to asi kašlal, neumím dojíždět uzavřené věci, chybí pak ta pravá motivace :-) Do úplného vyhlazení jsem jen kdysi dávno hrával Civ 1. Tam mě to ještě bavilo, protože jsem nějak neakceptoval konec bez úplného ovládnutí světa. Dnes už to vidím jinak :-)
@Ringo (17.10.2018 07:06): Tak to tím pádem fungují stejně ty války.
Nevím jestli si četl ty deníky co jsem jsem posílal, ale co jsem chtěl říct, že mi vadí přístup autorů, kteří neustále mění a mění základní principy hry. Ve verzi 2.2 chtějí kompletně předělat ekonomiku hry, planety třeba už nebudou mít klasické dlaždice, ale jenom distrikty a speciálnímu budovami atd atd. Tohle už bude solidní hrábnutí do základních kamenů

@Ringo (17.10.2018 20:38): Taky jsem tak prvně dohrál svou hru a to když po asi století studené války, bouchla velká mezi mou frakcí a zbytkem galaxie. Vyhrál jsem válku a prý i hru když jsem vlastnil polovinu galaxie.
A jestli se vyplatí pokračovat... Jestli máš ještě protihráče proč ne ale zeptám se jinak. Už si zažil koncovou krizi? Nebo lépe spuštění události jedné z koncových krizí?
Jinak dohráno na Domination Victory, má smysl pokračovat a dohrávat to na Federation nebo Conquest Victory? Nebo je lepší rozehrát novou partii? :-)
@davidjaho (15.10.2018 19:00): Nevím, na kolik a v čem se změnily války, starou verzi jsem nehrál, co tak čtu, tak hra doznala vylepšení, že na co si hráči stěžovali, tak teď jsou prý spokojení. Ono nemá cenu se v tom nějak babrat. Já to beru tak, že mě to baví a to je důležité, jestli byly pravidla taková nebo maková a teď jsou v nějakých dílčích věcech jiné moc neřeším.

Vzpoury tady jsou taky, v tom se myslím moc nezměnilo, zda vůbec něco. Prostě musíš mít naklikaný vliv, po dobytí planety tam máš nasazenou okupační armádu, po skončení války ti připadnou území, kde máš naklikaný vliv a planety, které jsi obsadil výsadkem. Řešil jsem už i vzpouru, kde musely mé pozemní síly bojovat proti vzbouřencům.

Co se týče červích děr, myslím, že je dobře, že jsou fixní. Dají se tak využívat různé body v galaxii takticky. Nicméně je zde echnologie Gateway Travel.
@Ringo (15.10.2018 10:14): Tak tím pádem se změnily i války. Dříve stačilo si jenom vybrat cíle, které byly naceněny nějakým válečným skóre a ve finále i vlivem za jejich zabrání. To nicméně neznamenalo po skončení války takřka nic, protože pokud hráč neměl na dobytém území dostatek okupačních sil, začaly nepokoje a posléze i regulérní vzpoura, kterou když jste prohráli, tak vyhlásily dané planety nezávsilost a nezřídka, kdy si dali pakty se svou bývalou říší. To jen taková odbočka.
Ale červí díry jsou tam nyní fixní, pokud se nepletu. Dříve si totiž stanice pro generování stavěl člověk manuálně. A mimochodem je v poslední verzi i Jump Drive?

K dokonalosti dotažené... No to si bohužel nemyslí autoři, kteří plánují drastické zásahy do základních pilířů hry. Mohu tě navést na zde již zmiňovaný jajjun.com, kde kromě češtin nyní WhiteHorse překládá i vývojářské deníčky k chystaným změnám v nadcházejícím updatu.
@davidjaho (15.10.2018 00:13): Skrze červí díry lze cestovat i teď. Co te týče vlivu a rozšiřování hranic, tak tady mi dle mých osobních preferencí vyhovuje právě jak funguje rozšiřování hranic pomocí star bases. Pamatuji, jak me vytáčely pokračování mé modly Civilization, kdy v 3 díle přibylo rozrůstání kulturních hranic s možností konvertování měst, i když jsem v nich měl třeba 20 tanků. Kultura opravdu není silnější než tanky. Ve čtvrtém díle to došlo dokonce tak daleko, že i přes mou početnější armádu a dobývání nepřátelských mět jsem o vše přišel, protože nějakou záhadou generoval oproti mně tolik bodů kultury, že mi bral zpět všechna dobyta města i s armádami a dokonce mě sovu kulturou vystrnadil z kontinentu, spolykal i má vlastní města a hra skončila jeho kulturním vítězstvím v momentě, kdy jeho rozrůstající se hranice začaly oblizovat čtvereček mého hlavního města. Což byl holý nesmysl, dobytím měst jsem hranice nezískal, ale kulturou ano.

Tím chci říci, že ve Stellaris v posledních verzích je k dokonalosti dotaženo, že hranice mají fyzickou podstatu, netvoří se nějakými imaginárními čísly a dokonce když chceš ovlivnit soupeře, tak do toho musíš investovat hromady vlivu, který se střádá konkrétním číslem. takže je docela chytré, když člověk okupuje nepřátelské území, tam nainvestovat vliv, aby po skončení války ty území přešly k tobě. A ne, že nějakým souborem a součty nějakých populací, které jako něco šíří, jako je to třeba v Civ 3 a 4. Díky bohu, že tento drastický koncept byl v 5 a 6 díle již nepoužit.
@Ringo (14.10.2018 23:57): Ano ty dvě DLC jsou zdarma i v rámci Steamu. A hlavně event Horizont Signal je právě co se týče příběhu asi nejambicióznější pokus. Nicméně velmi vzácný ve hře. Mně se stal jenom jednou a co jsem si později četl, šance na něj je v jednotkách procent.
Možná se o podobnou příbhěovost pokoušel i Distant Star, ale nevím, zůstal pro mně zamčený za platební bránou. Popravdě mnohem lepší si je psát své vlastní příběhy. Když člověk za jednu hru objeví desátou zapáchající krabici na různých koutech galaxie, anebo desátou plachetnici pokaždé se stejnými popisky. No na atmosféře to moc nepřidá.

No ona by to byla možná zajímavé exkurze, protože tehdy to byla tak trošku jiná hra a po nadcházejícím updatu budeš již kompletně jiná. Možná i blíže právě Master of Orion.
A co bylo ve starých verzích jinak? Třeba kromě cestování po hyperlinkách zde byl i Warpový pohon anebo skrze červí díry. K rozšiřování hranic nebyly třeba Starbase, ale rozrůstali se organicky s přibývajícím počtem obyvatel blízkých kolinií, případně protáhnout ruku expanze skrze Frontier Outpost právě za vliv.
@davidjaho (14.10.2018 23:02): Hraji s dvěmi DLC (Horizon Signal a Anniversary Portraits), které k tomu na GoGu dávali zdarma. Další DLC k tomu nemám, ale určitě co prvně udělám je, že koupím DLC Utopia. Dle komentu je to ucelené velké DLC, ty ostatní nejsou až tak potřeba. Jinak návrat ke starším verzím podle mě asi udělat nejde, hraji verzi 2.1.4.4. Ostatně k těm návratům ke starším verzi nevidím moc důvodů.
@Ringo (09.10.2018 23:01): Velmi pěkný komentář a velmi mě nutí napsat mou dlouho odkládanou ozvěnu minulosti v podobě komentáře ke Stellaris verzi 1.9.
Jen tak mimochodem hraješ s DLC nebo bez? A umožňuje GOG návrat ke starším verzím?
Nějaké hodnocení na GOGu kritizovalo dojení fanoušků přívalem DLC. Pokud tomu tak je, tak možná lepší počkat na slevu nebo nějakou ultimate edici.
Včera jsem šel spát o půl třetí ráno, v pracovním týdnu, sebevražda....tohle dokáže jen opravdu dokonalá hra :-)
@Ronik (09.10.2018 12:10): Je to možné, doufám v to, CK2 mě hodně láká, ten systém postav a generací mimochodem zase obšlehli od Genghis Khana z roku 1987 :-) Dvojku jsem dohrál a začínal jsem jako král a hru vyhrál až nějaký můj pravnuk a celý svět jsem ovládal jednou rodnou :-)
@Ringo (09.10.2018 11:53): To mi všechno zní prostě jako CK2 a EU4 :) Ta šablona Paradoxu se nemění už léta, akorát se jim daří dělat ty hry prezentovatelnější a přehlednější. Kdybys teď zkusil CK2, tak se IMO rychle zorientuješ.
@Ronik (09.10.2018 11:40): Tak tím okopčením jsem nemyslel tu personifikaci (s tou tu ale je Romance of the Three Kingdoms a Nobunaga´s Ambition třeba od konce 80. let), ale ten styl - planeta, propojena cestou, přesuny armád a automatické boje, to mi hned připomnělo Sphere of Influence - Hrady, propojené cestami, po kterých striktně v realtime mašírovaly armády, když se někde střetly, tak to realtime vybojovaly. Upgrady hradů jsou ve Stellaris upgrady kolonií a Star bases. Do žádné Paradox her typu Europa Universalis nebo Crusader Kings se mi zatím moc proniknout nepodařilo, neměl jsem na to trpělivost, ale u té Stellaris jsem se chytl a hraji, jako bych byl doma, protože je to s tím Sphere of Influence prakticky stejné. ale to není kritika jako, jen takový postřeh. Mě tento styl baví, byť jsem na tahovky, tak tato podoba, když už to má být realtime, mi sedí.
@Ringo (09.10.2018 02:10): Nevím, jestli nutně okopírovali zrovna Sphere of Influence, protože od Crusader Kings 2 (které vyšlo dřív) jsou si všechny hry od Paradoxu dost podobné. Samozřejmě každá má herní mechaniky specifické pro dobu, ve které se odehrává, ale to zaměření na konkrétní postavy a politikaření ve svém realmu je v CK2 taky zcela zásadní.
@SilentWolf (09.10.2018 07:51): Nahodím brzy komentář, už se mi tak nějak rýsuje v hlavě, ale chce to ještě hrát, ať to není jen na bázi prvních dojmů. I když hodin jsem už u toho teda strávil :-)

První takový dojem, který už mám ucelený je, že je to tak trochu jiná 4x, nechtěl bych nějak přeceňovat a porovnávat, zda lepší nebo horší oproti Master of Orion šabony, prostě jiná, asi bych to po stránce obsahu, o co ve hře jde, hodnotil tak, že ty Master of Orion šablony jsou jako koukat na Star Wars filmy, zatímco Stellaris je jako číst Asimova (o čemž sním už dlouho a zatím mi tuto konkrétní atmosféru žádná ze 4x strategií nesplnila, tím je nekritizuji, nedám na ně dopustit, ale tohle tam prostě nebylo). Čili, že Master of Orion jsou primárně taženy na produkci, přezbrojení a utlučení soupeřů v bitvách až do samotného vyhlazení nebo získání dominance, že tě zvolí Imperátorem, zatímco Stellaris je objevování vesmíru, těžba surovin, pořádání archeologických výprav, rozšiřování vlivu a k bitvám dojde až při zásadních neshodách se soupeři, zatím nejvíce bojuji hlavně s piráty, coby jakýmisi vzbouřenci a sem otamo narazím na nějaké alieny. Dokud není nic jisté, tak jsou všichni rádi, že se druzí všichni drží svých hranic. Zajímavé je ovlivňování politického boje ve vlastní frakci, personifikace výzkumu (vědci, venující se za 1. třem oblastem výzkumu a za 2. věnující se v research lodích zkoumání neznámých systémů), governování kolonií (guvernéři jednotlivých provincií ve frakci) a řízení flotil (Admirálové a generálové) a nakonec presidenta, který je volen. Všichni dostávají zkušenosti a tím výrazné bonusy k činnostem, které provádějí, na některých guvernérech kolikrát stojí množství produkce dle jeho schopností. Výzkumníci se učí rychleji vynalézat a zkoumat. Ale zároveň, všichni také stárnou a nakonec kolem 80 roku a více umírají a je třeba najmout nové smrkáče, kteří toho nebudou tolik umět, co odešlí veteráni. No a to už jsem vlastně napsal skoro ten koment, tak snad nevadí, že tohle do něj pak použiji :-)
Hrál někdo Nobunaga´s Ambition Sphere of influence? Přijde mi totiž, že Stellaris tu hru totálně obšlehl, akorát zasadil do vesmíru. Ne, že by mi to vadilo, nenapadlo by mě, že udělat to ve vesmíru dá vzniknout jedné z nej 4x sci-fi strategií. Že to nenapadlo někoho dříve a jen se drželo pořád expanzivně dobyvačné agresivní šablony z Master of Orionu (který taky teda není špatný a nedám na něj dopustit, ale ta zapříběhovanost + personifikace jednotlivých odvětví pomocí vědců, generálů, politiků atd. a lehká zapříběhovanost archeologickými výzkumy z toho udělala ve Stellaris hotovou vesmírnou odysseu).
Tak nakonec jsem neodolal, zakoupil, rozehrál a panuje zatím velké nadšení.
Poraďte, vzít z GoGu, nevzít? Mám rád 4x strategie, sci-fi, ale jsem spíše na takové ty Civkoidní záležitosti, Master of Orion, Birth of the Federaqtion, Galactic Civilization 2 a pod. Do her od Paradoxu jako Europa Universalis nebo Crusader Kings se mi jaksi zatím nepovedlo proniknout a po nějakém čase jsem je vždy odložil na jindy, tak nevím, jestli by to s tou Stellaris nedopadlo stejně :-) Ale láká to moc.
@SilentWolf (24.11.2017 12:06): Čeština je, jestli na poslední verzi, to nevím. Řekl bych, že je hra přehledná i dobře pochopitelná, ale jelikož já takové hry nehraji, za pár hodin jsem z toho měl hlavu jak balon - spousty a spousty interakcí...
Hmm.. diky slevam me to hodne laka. Akorat jsem se nedokazal dostat ani do crusader kings 2 (ne ze bych se nejak snazil). Je tu nejaky privetivy tutorial? A chapu dobre, ze existuje cestina na posledni verzi hry?