Druhá část Harryho od Lega se nikterak velice neodchyluje od prvního dílu, takže můj tamní komentář platí v podstatě i zde. Pár odlišností se najde, a bohužel mi to často přijde jako někde krok vpřed a někde krok zpět. Opět dohráno s mými dvěma dcerami.
Technicky se na tom druhý díl lépe, je zde možnost vyššího rozlišení a vyšší snímkovací frekvence. Bohužel vývojáři zprasili plynulost, takže se (minimálně u mě) hra každých pár sekund škubne, zvlášť velkých pohybech scény (a to i když si nastavíte základních 60 Hz). Naštěstí to dokázal spravit lhp2-performance-fix, ale dost dlouho jsem skřípal zuby, než jsem na to přišel. Za zmínku také stojí podezřele dlouhé nahrávací obrazovky, oproti prvnímu dílu.
Výrazně méně často se nám stávalo, že bychom narazili na rozbitý skript, a věci by nechtěly fungovat dle očekávání (i když pár takových míst tam také bylo). Ale v opačném spektru zase přibylo situací, kdy jsme měli pocit, že jsme už zkusili vše na vše, nic nás neposouvá dál, a že ta hra prostě rozbitá být musí. Ve skutečnosti vybrané postavy mají nějakou zvláštní schopnost, kterou mohou dělat pouze ony a nikdo jiný, ale na daném místě není nijak indikováno, že je potřeba tento systém využít. Takže například máte v partě postavu, co umí opravovat rozbité stroje. Tato schopnost není u postavy nijak znázorněna, takže to nelze zjistit, naposledy jste ji použili před měsícem nebo dvěma (protože hraní s dětmi trvá dlouho), takže si na to už vůbec nevzpomínáte, a v daném místě se vám nezobrazí vůbec žádná výzva (typu zmáčkněte X pro interakci, což se jinak běžně znázorňuje na každém rohu). Pokud navíc ona nezbytná postava s vámi běhá v partě jako člen ovládaný počítačem, tak máte zásek na hodinu. Protože přepnout se na náhodnou postavu, dojít na neoznačené místo a zmáčknout neoznačené tlačítko, to chce hodně štěstí, anebo nervů. Několik takových situací jsme museli řešit studiem záznamů her na YouTube. Tento designérský přístup mi přijde u rodinné hry fascinující.
Oproti prvnímu dílu mám pocit, že se zkrátily jednotlivé kapitoly (nebo my jsme se o tolik zlepšili v rozbíjení každého kamínku, pod kterým se může skrývat klíčový předmět), takže nebyl takový problém s odehráním celé kapitoly, aby se hra uložila. Volné skládání kostiček lega (jeden z neotravnějších a nejméně funkčních aspektů prvního dílu - jak ironické u hry od Lega) vývojáři zde naštěstí vypustili. Orientace v prostoru při skákání zůstala stejně problematická jako předtím, spousta smrtí je způsobena nemožností odhadnout hloubku. Hádanky jsou stále často vysoce nelogické, případně dělané hodně na efekt než na logiku, takže je nutné rozbít každou kytičku a kámen pro postup vpřed a kouzlit na vše, co se dá.
Celkově tedy dávám stejné hodnocení jako prvnímu dílu. Za každé zlepšení přišlo i nějaké negativum, takže dohromady to vyjde zhruba nastejno.
Celkové hodnocení: Dobrá
Technicky se na tom druhý díl lépe, je zde možnost vyššího rozlišení a vyšší snímkovací frekvence. Bohužel vývojáři zprasili plynulost, takže se (minimálně u mě) hra každých pár sekund škubne, zvlášť velkých pohybech scény (a to i když si nastavíte základních 60 Hz). Naštěstí to dokázal spravit lhp2-performance-fix, ale dost dlouho jsem skřípal zuby, než jsem na to přišel. Za zmínku také stojí podezřele dlouhé nahrávací obrazovky, oproti prvnímu dílu.
Výrazně méně často se nám stávalo, že bychom narazili na rozbitý skript, a věci by nechtěly fungovat dle očekávání (i když pár takových míst tam také bylo). Ale v opačném spektru zase přibylo situací, kdy jsme měli pocit, že jsme už zkusili vše na vše, nic nás neposouvá dál, a že ta hra prostě rozbitá být musí. Ve skutečnosti vybrané postavy mají nějakou zvláštní schopnost, kterou mohou dělat pouze ony a nikdo jiný, ale na daném místě není nijak indikováno, že je potřeba tento systém využít. Takže například máte v partě postavu, co umí opravovat rozbité stroje. Tato schopnost není u postavy nijak znázorněna, takže to nelze zjistit, naposledy jste ji použili před měsícem nebo dvěma (protože hraní s dětmi trvá dlouho), takže si na to už vůbec nevzpomínáte, a v daném místě se vám nezobrazí vůbec žádná výzva (typu zmáčkněte X pro interakci, což se jinak běžně znázorňuje na každém rohu). Pokud navíc ona nezbytná postava s vámi běhá v partě jako člen ovládaný počítačem, tak máte zásek na hodinu. Protože přepnout se na náhodnou postavu, dojít na neoznačené místo a zmáčknout neoznačené tlačítko, to chce hodně štěstí, anebo nervů. Několik takových situací jsme museli řešit studiem záznamů her na YouTube. Tento designérský přístup mi přijde u rodinné hry fascinující.
Oproti prvnímu dílu mám pocit, že se zkrátily jednotlivé kapitoly (nebo my jsme se o tolik zlepšili v rozbíjení každého kamínku, pod kterým se může skrývat klíčový předmět), takže nebyl takový problém s odehráním celé kapitoly, aby se hra uložila. Volné skládání kostiček lega (jeden z neotravnějších a nejméně funkčních aspektů prvního dílu - jak ironické u hry od Lega) vývojáři zde naštěstí vypustili. Orientace v prostoru při skákání zůstala stejně problematická jako předtím, spousta smrtí je způsobena nemožností odhadnout hloubku. Hádanky jsou stále často vysoce nelogické, případně dělané hodně na efekt než na logiku, takže je nutné rozbít každou kytičku a kámen pro postup vpřed a kouzlit na vše, co se dá.
Celkově tedy dávám stejné hodnocení jako prvnímu dílu. Za každé zlepšení přišlo i nějaké negativum, takže dohromady to vyjde zhruba nastejno.
Celkové hodnocení: Dobrá
Kingdom Come: Deliverance II