Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Martin / 28 let / ČR - kraj Ústecký

Komentář

Přejít na komentáře

Kingdoms of Amalur: Reckoning

  • PC 70
Těžko říct co mě k téhle hře přivedlo. Při prvním pohledu jsem měl za to, že jde o další mmorpgčko, takže jsem jí ani nechtěl dát šanci, ale naštěstí jsem narazil na zmínku o celkem dobrých soubojích a skutečnosti, že jde o čisté rpg, takže nakonec tu šanci dostala :)

V první řadě musím říct, že to s těmi souboji není zase tak hustý, ale pár věcí mě velmi mile překvapilo. V první řadě musím zmínit to, co mě zaujalo jako první a tím jsou tzv. „feablades“ což jsou dvě zahnuté a oboustranné čepele, které má například Ilidan ve Warcraft III: Reign of Chaos. Přeci jen ne v každé hře máte možnost si s nimi zasekat a já už tak nějak mám ve zvyku dávat přednost ve hrách estetičnosti před efektivností, takže nějaké meče, kladiva a hole se u mě v inventáři nikdy dlouho neohřáli. Druhou velmi zajímavou zbraní byli dva disky, které se dají házet po vzoru Xeny po nepřátelích a po zásahu se vrátí do ruky. Jakmile jsem tyto dvě zbraně na začátku hry viděl, tak jsem věděl, že s nimi to budu kosit až do konce hry už jen kvůli tomu jak se mi líbili jejich útoky.

Zbraní je však ve hře o dost víc a u každé je trochu jiná taktika. K dispozici máte navíc ještě krátké/dlouhé hole, dýky, luky, meče a kladiva a díky možnosti si kdykoliv během hry nechat resetnout body, které jste dali do schopností, není problém se třeba v polovině hry přeorientovat na jinou zbraň. Tuto možnost jsem však ani jednou nevyužil, protože moje disky v kombinaci se magií mi vyhovovali až do konce.

Samotný bojový systém mi udělal docela radost. S každou zbraní máte k dispozici několik různých typů útoků, které si u ní můžete odblokovat. Při boji s mečem jde spíše o taktiku uhni/vykryj a udeř, ale s disky to již byla větší zábava hlavně díky většímu dosahu.
K dispozici máte také magii, která mi však zvláště později přišla trošku moc silná. Během hry jsem hrál jako kombinace zloděje a mága, takže jsem naštěstí k silným kouzlům se dostal až skoro na konci hry, ale jakmile jsem je měl tak jsem byl skoro nezastavitelný a to jsem neměl ani ty úplně nejsilnější. To mě poměrně na konci zklamalo, protože jsem čekal nějakou zajímavou kombinaci zabíjení ze stínu a kouzlení, ale na konci již nemělo cenu zlodějské dovednosti používat, když stačilo dvakrát seslat bleskovou bouři a všechno leželo.

Navzdory kouzlům na konci hry jsem však s obtížností (hrál jsem na hard) byl poměrně spokojený. Sice nikdy souboje nebyli příliš těžké, ale pokud narazíte na partu nepřátel, kde víc než dva z nich kouzlí tak již je to občas celkem problém. A zvlášť z počátku tím, že jsem kombinoval dva stromy dovedností, jsem nebyl příliš silný, takže při boji s některými těžšími tužšími nepřáteli jsem si tu hru i párkrát musel nahrát.

Celkově mi tahle stránka hra přišla v pohodě. Kde to začalo trochu skřípat je ten zbytek. V první řadě jsou to bugy, ale naštěstí jsem nenarazil na nic co bych nedokázal nějak přejít, takže takový problém bych v tom neviděl.

Další věcí je příběh, který je poměrně tuctovou záležitostí a kromě celkem i z mého pohledu zajímavého začátku toho nemá moc co nabídnout. A nějaký pocit atmosférického světa jak byl propagován mi také unikal. Celkově na mě svět nepůsobil příliš přesvědčivě, ale to možná způsobila grafika ve stylu Wowka, takže jsem si často připadal, jako kdybych běhal někde po Azerothu.

Nakonec ještě zmínil questy, které nebyli až tak hrozné jak jsem čekal. Nějaké přines tohle, nebo zabij 10 tohohle narazíte spíše výjimečně. Nezkoušel jsem sice všechny nepovinné úkoly, ale některé z těch, které jsem prošel mě překvapili svojí zajímavostí a občas i promyšleností. Bohužel však skutečnost, že za ně byla spíše minimální odměna mě moc nemotivovala k tomu je dělat, ale některé ke konci hry si skutečně vyplatilo vyzkoušet.

Pro: souboje

Proti: občasné bugy a menší nedomyšlenosti

+15(16-1)