O prvním Puzzle Questu jsem slyšel mnoho dobrého, ale nikdy jsem neměl možnost si ho zahrát. Druhý díl proháním na Androidu už pár měsíců a vždy je to zaručený požírač času. Navíc miluju komiksy a svět Marvelu. Takže bylo jasné, že si tuhle hru nemůžu nechat ujít. Hrál jsem ji na PC i na Androidu a obě verze jsou prakticky totožné, takže tenhle komentář se týká obou.

Začněme plusy. Spojování barevných kostiček do tří a víceřadů je stále zábavné. V téhle hře navíc operujete hned se třemi postavami, které mají schopnosti navázané na určité barvy a zároveň silné a slabé útoky, takže vás to nutí víc přemýšlet, které spojení provést pro největší zranění a potenciální superschopnost. Hra je navíc zadarmo, takže máte-li pár přebytečných minut, můžete sednout k PC nebo vytáhnout mobilní zařízení a strávit je tímhle způsobem.

A tím jsem plusy vyčerpal.

Hra je zábavná pouze do doby, kdy ji nehodláte hrát nějak vážněji, piplat si své postavy a vůbec se chovat jako člověk, co by u ní strávil rád hodiny místo pár minut. Protože pak přichází to pravé finanční peklo. Free to play se ve většině případů změní na pay to play a pay to win - pokud se vám nějaká postava během hry zraní (a věřte mi, to se stane skoro vždy), musíte buď počkat určitý čas, než se vyléčí (na začátku jsou to trapné minuty... po chvíli se to změní do hodin až dnů), nebo ji uzdravit instantně pomocí tokenu. Které občas získáte během hry, ale pokud dojdou? Žádný problém, vhoďte vývojářům do ksichtu pár dolarů či euro a pár si jich kupte. Další postavy získáte občas během hry. Občas můžete ve hře vyhrát token, díky kterému si koupíte novou. A jinak musíte platit fakt nehorázné částky - za nové postavy, za nové místo "v balíčku", kam postavu umístíte, jinak jí po pár dnech vyprší čas a zmizí, pokud chcete levelovat schopnosti, tak buď získáte znovu tutéž postavu (zní to divně, já vím, ale nedokážu to aktuálně napsat srozumitelněji) nebo zaplatíte... BTW nové postavy si kupujete naslepo, náhodně. A samozřejmě čím lepší, tím dražší.
Vývojáři do hry hážou nové eventy, kde se můžete utkat o slušné ceny s dalšími hráči, ale opět - kdo platí (hodně), má výhody.

Takže hru bych určitě doporučil PCčkářům pro strávení pár volných minut, pokud teda nemáte jednu z tisíců dalších her... Jinak raději ruce pryč, může to být horší než automaty a pokud Dark Reign propadnete, tak fakt chudák vaše kreditka :)

Na Shadowrun Returns jsem se těšil hodně a bohužel jsem zklamaný. Tahle hra připomíná svoji papírovou předlohu nejen díky popisům postav v dialozích (což je super), ale i absolutní pozorností na hlavní příběh, kde byste možnosti volby vlastní cesty spočítali na prstech jedné ruky (což už moc super není a každý schopnější PJ by to dokázal "ošéfovat" lépe než předvedli vývojáři). Z vysokých hodnocení, která se tu už povalují, soudím, že tahle hra většinu lidí uspokojí. Ale já bych se chtěl podívat po herním světě, projít se po ulicích, když už jsem v nějakém domě, tak třeba otevřít skříňku nebo prošacovat padlého nepřítele, jenže všechny tyhle věci, které by dodaly Shadowrunu dojem životnosti a reálnosti byly vynechány, aby nic nerušilo v průchodu lineárním dějem.
Bojový systém je v pohodě, interakce s těmi pár postavami, co se ve hře objeví, víceméně také (i když možnost ovlivnit cokoliv prostřednictvím voleb v dialozích je opět minimální), ale hraní mi neustále rušily divné bugy (nebo možná úmyslná rozhodnutí vývojářů, kdo ví), jako třeba že se bojový mód nepřepne do real-time ani po poslání všech nepřátel na onen svět a tak se pak všechen pohyb odehrává postupně, na tahy a s každou postavou zvlášť.
Herní doba kolem 10 hodin na normální obtížnost mi přijde zcela úměrná ceně, za kterou se hra na Steamu prodává, takže také no problemo.
Prostě jsem jen čekal nějaký menší Fallout s otevřeným světem a různými nezávislými příběhy postav a dostal místo toho lineární hru, kde je vše zkomprimováno natolik, aby vůbec nic nenarušilo jednoduchý průchod.

Tenhle komentář se bude postupně rozvíjet, jak se budu prokousávat hrou, získávat nové hodnosti a nové poznatky o jejím fungování...

Zcela neoficiální skupina CZ a SK hráčů je v outfitu (něco jako guilda) DHCZ na serveru Woodman za Terran Republic - Teamspeak je na serveru ALL4ONE - 146.255.24.158

21.11.2012 (90%) - Možná je trochu brzo na to hodnotit hru, která měla oficiální start den před tímto zápisem, ale v její betaverzi jsem strávil o trochu déle než 2 měsíce a jak se zdá, vývojářům se podařilo do ostrého startu vychytat většinu chyb a ještě stihli přidat nový kontinent.
PlanetSide 1 jsem nikdy nehrál, protože v době jeho největší slávy jsem na to neměl ani počítač, ani dostatečně rychlé připojení a hlavně jsem většinu svého herního života trávil v RPGčkách a adventurách.
PS2 je masivní. Obří kontinenty (zatím 3) rozdělené na jednotlivé sektory, o které se strhávají frenetické bitvy až s 200 hráči (alespoň to by mělo být maximum hráčů na jednom sektoru, pokud mám správné informace). Každá strana má 6 tříd vojáků plus letecký a vozový park. Ovládání vozidel není naštěstí žádná simulace, takže po troše tréninku dokáže poletovat nad krajinou i úplný zelenáč. Hráči se můžou shlukovat do skupin, skupiny do pluků a stačí mít v čele schopného stratéga a nehrát to jako idiot a zjednodušený sci-fi simulátor planetární války by byl dokonalý (jenomže nežijeme v ideálním světě, takže zatím většina lidí pobíhá jak skupina šílených kamzíků ze strany na stranu a nechávají se odstřelovat skrytými snipery).
Protože je po grafické stránce co vykreslovat, slabší sestavy se můžou pořádně zapotit, nebo rovnou dostat exitus. Na nejvyšší detaily ale hra vypadá parádně (i když žádná Crysis to rozhodně není)...
F2P model s mikrotransakcemi neotravuje, po testování různých postupů v betě se docela rychle přidávají CERTy (jedna z herních měn) i neplatičům a ceny schopností a výbavy vypadají rozumně.

Čím jsem starší, tím víc mě začínají bavit multiplayerové FPS. Nebo je to možná i tím, že mám konečně počítač, který je utáhne. Po několika týdnech hraní Gotham City Impostors (tehdy ještě v placené verzi) jsem na Steamu objevil Blacklight a řekl si, že to také zkusím.

Byl jsem velice příjemně překvapen, jak je tahle od počátku F2P hra propracovaná a jak její monetizační systém nenarušuje hraní ani ve chvíli, kdy nehodláte utratit jediný dolar. Pokud chcete vývojářům vhodit něco do kasičky, můžete tak učinit nákupem herních postav, zbraní, výbavy nebo pouze okrasných předmětů a gest, ale přesto nezískáte nad neplatícími hráči skoro žádnou výhodu. Většina věcí jde získat i za herní měnu - a i když trvalý nákup vyjde na hodně (zbraň je cca 5000 ZENů, přičemž za jednu solidně provedenou hru získáte kolem 200), máte možnost si požadovanou věc pouze zapůjčit (na 1, 3 nebo 7 dnů) za malé částky, které si jednoduše vyděláte za půl hodiny hraní. Dát dohromady zbraň se všemi součástmi, které chcete, i tak vyjde na dost a proto je zde možnost půjčit si i několik už připravených pušek a pistolí, což nejsou žádná nepoužitelná šustítka, ale dobře vyvážené modely.
Některé věci můžete používat až od určitých levelů, takže i platící hráč se musí pořádně snažit a nevzniká tím převaha nad neplatiči.
Začátečníci (myslím, že do 10 nebo 13 levelu) mají vlastní uzavřené hry, což jim dává možnost vydělat si na slušnou výbavu pouze hrou a nemusí se bát, že je tam zmasakruje nějaký maník s hypersuper bambitkou se zápalnýma střelama nebo podobnou srandou.
Mapy jsou dobře sestavené a nenadržují žádné skupině, módy jsou zábavné a autoři stále přidávají do hry nové věci. Od doby, co jsem se hrou začal já, přibyly dva nové módy, několik map a mnoho předmětů.
Matchmaking je vyřešený skvěle, nikdy jsem nemusel čekat déle než minutu a protože hra jede s plnou podporou Steamu, můžete si k sobě zvát přátele přímo do hry.
B:R patří mezi nejlepší multiplayerové střílečky, co jsem měl možnost hrát a určitě mi na PC ještě nějakou dobu zůstane...

Když jsem to hrál naposledy, bylo mi kolem dvanácti, takže mé vzpomínky na Buba a Boba už nejsou úplně nejčerstvější. Tehdy jsme dlouhé hodiny seděli s kamarádem u 286 a hopsali, bublali a požírali všechno, co nám hra předhodila...
V pozdějších kolech se stupňovala obtížnost, potvory pobíhaly rychleji, design úrovní tvořil nepřehledná bludiště a vůbec to byla občas dost fuška dostat se dál.
Vůbec si nepamatuju, jestli hra měla nějakou hudbu, ale to by mohlo být i tím, že naše verze nepatřila zrovna k nejlegálnějším.

Dosti nostalgických žvástů - sice bych to dneska už asi nehrál, ale spolu s Atomic Bombermanem a Arkanoidem je to jedna z prvních věcí, co jsem měl na PC a řadí se tak mezi věci, na které asi nikdy nezapomenu.

Převážně příběhová hra, která se více než v seriálu inspiruje původním komiksem od Roberta Kirkmana (vychází i u nás, pokud jste to nezaznamenali). Uzpůsobuje tomu i grafickou stránku a vlastně i hratelnost - jde o rozpohybovaný interaktivní komiks, ale s několika uzly, ve kterých se děj rozvětvuje a přizpůsobuje hráčovým rozhodnutím.

Od Telltale games jsem toho nečekal moc a výsledek je výborný. Za nějakých 25 euro se jedná o skvělý nákup, pokud chcete víceméně lineární adventuru zpestřenou občasnou akční vložkou.

Největší nevýhodou je rozseknutí celého příběhu do pěti epizod. Každou je možné dohrát během pár hodin a na další je nutné čekat několik měsíců. Skoro jako kdyby se autoři chtěli i v tomhle přiblížit komiksu - ten také vycházel nepravidelně s dlouhými odmlkami.

I když Neoxin vytýká nedostatek hádanek a puzzlů, myslím, že to hře pouze prospívá. Můžete se tak soustředit na děj a na osudy postav a jakékoliv rébusy by působily rušivě.

Konečné hodnocení se může ještě změnit, zatím odehrány tři díly z pěti.