Výborná kooperativní survival hra. Vyberte si jednu z pestrých postav a hra vás plivne do nehostinného "burtonovského" prostředí, kde musíte jediné - přežít. Sehnat jídlo, pořídit suroviny na oheň a později nějaké zbraně či nějaký ten vynález, jako třeba gril nebo barometr.

Hra vám sama o sobě neříká, co máte dělat a jak. Na všechno si musíte přijít sami skrze herní zkušenost. A stejně jako život vám nedá nic zadarmo - ale o to jsou následné úspěchy a zlepšení odměňující a zábavné. A samozřejmě ve více lidech se zábava násobí.

Rozhodně doporučuji.

GH: Aerosmith je jakýsi samostatný datadisk ke GH4. Nepřidává nic nového a vybočuje pouze tím, co naznačuje název - většinu obsahu tvoří kapela Aerosmith.
Tento fakt pak rozhoduje do jaké míry se vám hra bude líbit. Hratelnost je stejná jako všechny další díry (to znamená dobrá). Sice zde najdeme písně i jiných skupin, ale jedná se o skladby pouze dodatkové.
Aerosmith je bezesporu skvělá kapela, ale to neznamená, že každá jejich píseň se hodí do tohoto typu hry. Každý, kdo nějaké GH hrál má svůj oblíbený styl. Někdo rád vybrnkává sóla, někdo rád buší akordy ... a problém této hry je, že většina písní je v podobném stylu, tudíž začne nudit dříve a vy se rádi vrátíte spíš k pestřejším dílům jako GH3.

Když budete mít chuť na Guitar Hero, sáhněte po třetím, čtvrtém nebo pátém dílu. I v nich najdete nějaký Aerosmith song. Tahle hra nic navíc nepřináší. To si jednoduše pusťte nějakou písničku. Třeba Dream On. Nebo Walk This Way. A nebo Sweet Emotion. Či Janie´s Got A Gun. A nebo třeba Dude.

Because you don´t want to miss a thing :)

Můj nejoblíbenější ročník a jakási stará nostalgická vzpomínka. Každý má asi nějakou takovou hru u které začínal. V mém případě to bylo právě NHL 98, které běželo na monitoru, když jsem od táty dostal jako dárek počítač. V tu dobu jsem věděl prd o nějaké NHL, jména jako Gretzky, Lindros apod. mi byla cizí a tajuplný pojem "icing" byl pro mě záhadou.

NHL 98 mě naučilo mít rád hokej a sportovní hry obecně. Byl jakousi vstupní branou i k další sériím, jako FIFA a NBA. Hra samotná splňuje, nebo ve své době splňovala, vše, co by jste očekávali. Skvělý arkádový hokej a hratelnost, možnost hrát myší, takže se dalo vyblbnout ve dvou u jednoho pc a super zvuk a hudba.
Dnes už by to hrál asi málokdo, ale jako vzpomínka a pohled na to, "kde to vše začalo" to má svou cenu.

Náhodně generovaná 2D akce, která je založena na výtečné hratelnosti a humoru.

Vyberete si postavu, kdy každá má nějakou drobnou výhodu oproti ostatním a spustíte se výtahem přímo do akce. Čeká vás pět poschodí plná nepřátel v podobě nejrůznějších zbraní, patron, kouzelných projektilů a něčím, co ani popsat nejde. Sbíráte zbraně a vylepšovátka, což je sakra potřeba, protože s každým dalším patrem obtížnost citelně stoupá. Nutno říct, že pokud se vám nepodaří nasbírat nějaké pěkné zbraně či boosty, nebudete mít v dalších patrech moc šanci. Celé je to okořeněné drobnými questy, občas se vám podaří zachránit nějakou postavu, která vám při dalším hraní může prodat něco užitečného či i na nějaký ten tajný level se dá narazit. Čeká vás ale hodně restartů, než se vám podaří hru dokončit.

Tahle hra ale není o tom ji dohrát, ale o hraní samotném. Jak zpívá Mňága - "I cesta může být cíl."

Příznivci této hry se shodují - nechtějte o ní dopředu nic vědět, ale určitě jí dejte šanci.

Čeká vás skutečně nevšední zážitek, akorát se nesmíte bát většího množství textu a odložit případné předsudky k manga stylu.

Herní výzva 2018 - 8. "V zemi nikoho"

Pro ty, co hráli původní hru a obě holky jim přirostly k srdci, tak je to povinná, i když nic moc navíc přidávající záležitost. Jedno oko nezůstane suché.