Pokud bych z RPG chtěl vytáhnout především příběh, tak ho nenabaluju tunou bezvýznamných dungeonových bitek, kterých je v Icewind Dale II bezpočet. Celé to pak hrozně hezky funguje, ale tohle onu hru šíleně shazuje. Nebo mně to alespoň tak přišlo. Co naplat, že hra se od Baldur´s Gate nijak nezměnila. Snaží se být od všeho trochu a pak z toho celku není vlastně vůbec nic.

Příběh je takový jednoduchý, nic zásadního nečekejte. Nicméně mě chvílemi dost bavil, chvílemi až moc. Líbilo se mi i to, že ačkoliv máte úkolů několik, u všech přesně víte, kam jít a co udělat. Nijak to hlavu nezamotá, a to je dobře. Horší už je to se samotnými bitkami, které mě vůbec nebaví. Nevím, jestli jsem z Baldur´s Gate vyrostl, ale přijde mi, že to na tehdejší dobu mělo daleko lepší systém a to jak inventáře, tak samotného boje. Nemůžu si pomoct. Tady je hrozně těžké se do hry pořádně dostat abych s čistou hlavou mohl říct. Ano, jsem na hře závislý stejně jako jsem byl na Baldur´s Gate, ale co Baldur, stačí i jiná RPG. Pro mě je hrozně důležitý příběh v RPG hrách a když ten chvílemi klame, tak je to pak těžké.

Icewind Dale II jsem ale nakonec dohrál. Prokoukal jsem u něj několik filmů, ale dohrál jsem ho. To, že jsem u něj koukal na filmy jenom a jenom svědčí, že samotné bitvy prostě nebyly to pravé ořechové a nejhorší je, že jich bylo až zbytečně hodně. Tvůrci chtěli příběh nebo čistou dungeonovku? To je v RPG obrovský rozdíl.