Druhý z datadisků navazuje na předchozí Mafia II: Zrada Jimmyho. Asi takto bych jej pro začátek mohl uvést. Skutečnost je ovšem taková, že nebýt úvodní mise a zhruba dvou závěrečných, rozdíl oproti prvnímu datadisku moc patrný není.

Jimmyho odplata totiž spočívá ve stále stejných úkolech podmíněné ne již tak šibeničními časovými limity, takže pokud by mi jej někdo podstrčil a řekl, že stále pokračuji v předchozí Jimmyho zradě, hravě mu na to skočím.

Opět jsou na pořadu dne téměř primitivní krádeže aut, které jsou jen občas ztíženy větší ostražitostí policejních hlídek a opět tu jsou vraždy klíčových postav mafiánského podsvětí, které jsou pečlivě střeženy spoustou ostrých hochů se samopaly. Musím uznat, že utkání s nimi jsou z hlediska akce velice vydařené a při troše štěstí a dobré taktice se dá jejich průběh o něco více častěji zkrátit, a to nejčastěji pomocí vozidel, které lze použít jako zbraň i jako prostředek k úniku a tím tak do značné míry šetří munici potřebnou k vyčištění od desítky nepřátel, jejichž počty obzvlášť v posledních misích značně přibývají.

Co dodat? Komu první datadisk nesedl, radím, aby se k tomuto druhému ani nepřibližoval, jelikož, jak jsem psal v úvodu, oba jsou takřka nerozpoznatelné. Já naštěstí k drsňákovi Jimmymu určité sympatie stále chovám a přes všechny výtky jsem si jeho nevýrazný příběh poměrně užil. Ale zároveň s tím musím chtě nechtě říct, že kvalit základního druhého dílu ani jeden z obou datadisků bohužel nedosahuje.