Nedlouho po odehrání prvního Dooma se mi do rukou dostal i Heretic, ve kterém se jako v jedné z mála doomovek poprvé vyskytoval inventář. Já jeho služeb však moc nevyužíval, protože jsem pořádně nevěděl jak se do něj dostanu.

Co jsem ale využíval hojně byla většina zbraní. Pomocí elfí hole střílející krystaly, jejíž náboje se válely téměř všude, éterické kuše či speciálních rukavic, jsem zabíjel vše od Gargoyly až po Golema, který mi nevím proč připadal jako panáček Michelin.

Občas jsem se přitom prolétl vzduchem, nebo se má postava stala neviditelnou, či dokonce nesmrtelnou. Díky těmto výše zmíněným činnostem a také díky skvělému hudebnímu doprovodu, se mi Heretic vryl do paměti, kde mu navždy bude patřit čestné místo.