Po dohrání třetího dílu jsem okamžitě schrastil i díl druhý, šťastný, že příběhově opět dokáže nabídnout velice chytlavé a nezapomenutelné mise. Pochopil jsem ale že v tomto případě jde do tuhého a bylo daleko složitější vše dohrát do zdárného konce. To byl také důvod, proč jsem se do jedničky ani neodvážil. Asi bych se dřív psychicky zhroutil. Vzpomínky na rozbité bakelitové zdi a rozkopnutý počítač jsou totiž nezapomenutelné. Kdo by taky zapomněl na hru, kvůli který si rozflákal počítač a myš :-)