Tohle je první hra ze série NHL, kterou jsem měl to štěstí si zahrát a jak sportovní hry vcelku nemusím, tak tohle je jedna z mála výjimek, co mi sedla a co jsem hrál a dohrál vícekrát.

Když NHL 2000 poprvé běžela na počítači mého strýce, tak jsem byl uchvácen již při shlédnutí intra, které je podle mého mínění jedno z nejlepších vůbec. Přehledné menu prohlubovalo mé nadšení a možnost vytvořit si svého vlastního hráče, kterému jste nemohli dát ke každé jeho vlastnosti stovku, jako je tomu u novějších verzí (u starších nevím, protože jsem se s nimi nesetkal), mě utvrdila v kvalitním zpracování této hry. Další předností byla výměna hráčů, kde Vám tým nevyměnil svého nejlepšího hráče za Vašeho o poznání horšího, ale buďto si za něj vyžádal třeba až tři průměrné hráče, což by Váš tým samozřejmě velice oslabilo anebo hráče nechtěl vyměnit vůbec (např. Pittsburgh se nechtěl o nějaké výměně Jágra vůbec bavit). Před zápasem mě ještě příjemně překvapil hlas Petra Vichnara, který říkal kdo, s kým a kde hraje.

Samotná hra měla dobrou hratelnost a na svoji dobu i výbornou grafiku. Svým vytvořeným hráčem jsem nahrával Martinu Ručinskému (hrál jsem za svůj oblíbený tým Montreal) nebo jsem dával góly sám a vyhrál jsem vše, co se vyhrát dalo - bodování, střelce, nováčky, …, a pak také s celým (převážně českým) týmem i vytoužený Stanley Cup. Jedinou chybou hry, kterou si nesla už z předchozích ročníků, byla jednoduchost docílení branky prakticky odkudkoli, která se ale v převaze kladných stránek ztratí.

Po malé přestávce jsem se dostal k NHL 2003 a od té doby hraji všechny novější ročníky (kromě NHL 06) a to jak sezónu, tak multiplayer s bratrem nebo kamarádem. Moc mě tedy mrzí fakt, že NHL 10 vyšlo jen na konzolích.