Když jsem se dozvěděl, že po nepříliš dobře přijatém Double Exposure přeci jen dojde na další pokračování s Max, měl jsem jako fanoušek snad všech dílů obrovskou radost. A že dojde i na návrat Chloe? Dobře, vzhledem k událostem v Double Exposure by to mohlo dávat smysl, ale hlavně jsem chtěl ať to jako celek do sebe zapadá a není to jen laciný fan service. Každopádně na hraní jsem byl zase slušně nahypovaný.
A příběh jde hned do akce, protože už po pár minutách je tu oheň devastující celý kampus a návrat Maxiiny staré schopnosti časového skoku prostřednictvím fotky a současně i možnost přetáčet čas. A tak má celý víkend na to, aby požáru zabránila. Následný návrat Chloe byl v prvních okamžicích fakt podivný, protože dle mého rozhodnutí z jedničky by měla být mrtvá. Nejprve jsem si tak myslel, že se jedná o scény z různých realit, ale poté, co se holky těsně minuly u Snapping Turtle, bylo jasné, že se společně se Safi do jedné reality dostala právě i Chloe. A možná je to i dobře, protože pokud by se kromě přetáčení času řešily i dvě paralelní reality, bylo by toho asi moc a bylo by obtížné se v tom všem neztratit.
Ikonická dvojice je tedy zpět a opakovaná scéna, kdy Chloe v poslední chvíli dorazí autem a vytáhne Max z průseru se celkem povedla. Ale zpět k hlavnímu příběhu. Několikrát jsem se podivil, proč Max svoji staronovou schopnost víc nevyužívá. Typický příklad ve scéně, kdy se snaží tajně odhalit Safi přes materiál ve složce, kterou mají různí lidé. Celou dobu si říkám, proč to Max řeší tak nějak nenápadně, když může bez problému "násilím" vzít složku, prohlédnout si ji a vrátit čas. Ve výsledku to vlastně sedí na povahu Max, protože přesně tento styl získání stop předvede Chloe o pár scén později, když ukradne Safiinu kabelku.
V druhé polovině příběhu pak dobře kumuluje napětí. Třeba taková Abraxas párty byla fakt povedená, když se Max nevědomky zdrogovala. Moje finále nakonec vyšlo 50/50. S Chloe jsem byl u odhalení žháře úspěšný, ale s Max mi to bohužel nevyšlo. Byl jsem si jistý, že za tím stojí Vinh nebo Safi a říkal jsem si, že volba Vinha by byla moc zřejmá a že Safi něco dál tají. Prostě jsem čekal větší plot twist a nakonec jsem byl za trubku a zvolil špatně. No nevadí, při druhém průchodu hrou se mi už povedlo zachránit všechny.
Příběhu určitě pomohlo, že už spoustu postav známe z Double Exposure, nebo i to, že hra poprvé není nijak rozdělena na kapitoly a tak příběh prostě postupně graduje. Plus hraní za Chloe tomu dává jiný pohled a také jiný přístup. Také je fajn, že se zde vrací její přesvědčovací minihra z Before the Storm. Mezi napínavými scénami dojde i na několik těch spíše oddechových jako Time Dojo s Mosesem nebo pokus o polibek na loďce a je tu taky možnost si poslechnout podcasty některých vedlejších postav a dozvědět se další zajímavé informace, které mohou pomoct s rozhodováním. A taky sem tam dojde i na mé oblíbené relaxování a zaposlouchávání se do hudby. Ta se mimochodem opět povedla a soundtrack si dodnes pravidelně pouštím v autě nebo v práci.
A jaký je vlastně můj názor na návrat Chloe? Tak trochu to ničí původní význam prvního dílu, ale myslím si, že to stálo za to. Příběh je za mě celkově povedený a i když na původní první díl nemá, přišel mi o dost zábavnější než ten v Double Exposure. Ani mi tu nechybí nějaké finální morální rozhodnutí, kde bych měl vybírat tu méně špatnou možnost. Prostě se buď podaří zachránit všechny a nebo taky ne, jako v případě mého prvního průchodu hrou. Samotný happy end možná znamená už definitivní konec Max a Chloe, možná i Life is Strange samotného. Ale sakra, já mám ten koncept hry rád a tak si budu pořád přát další pokračování. Ať už s nimi, nebo třeba s Alex, Steph, Danielem nebo Seanem. A nebo s někým úplně jiným.
A příběh jde hned do akce, protože už po pár minutách je tu oheň devastující celý kampus a návrat Maxiiny staré schopnosti časového skoku prostřednictvím fotky a současně i možnost přetáčet čas. A tak má celý víkend na to, aby požáru zabránila. Následný návrat Chloe byl v prvních okamžicích fakt podivný, protože dle mého rozhodnutí z jedničky by měla být mrtvá. Nejprve jsem si tak myslel, že se jedná o scény z různých realit, ale poté, co se holky těsně minuly u Snapping Turtle, bylo jasné, že se společně se Safi do jedné reality dostala právě i Chloe. A možná je to i dobře, protože pokud by se kromě přetáčení času řešily i dvě paralelní reality, bylo by toho asi moc a bylo by obtížné se v tom všem neztratit.
Ikonická dvojice je tedy zpět a opakovaná scéna, kdy Chloe v poslední chvíli dorazí autem a vytáhne Max z průseru se celkem povedla. Ale zpět k hlavnímu příběhu. Několikrát jsem se podivil, proč Max svoji staronovou schopnost víc nevyužívá. Typický příklad ve scéně, kdy se snaží tajně odhalit Safi přes materiál ve složce, kterou mají různí lidé. Celou dobu si říkám, proč to Max řeší tak nějak nenápadně, když může bez problému "násilím" vzít složku, prohlédnout si ji a vrátit čas. Ve výsledku to vlastně sedí na povahu Max, protože přesně tento styl získání stop předvede Chloe o pár scén později, když ukradne Safiinu kabelku.
V druhé polovině příběhu pak dobře kumuluje napětí. Třeba taková Abraxas párty byla fakt povedená, když se Max nevědomky zdrogovala. Moje finále nakonec vyšlo 50/50. S Chloe jsem byl u odhalení žháře úspěšný, ale s Max mi to bohužel nevyšlo. Byl jsem si jistý, že za tím stojí Vinh nebo Safi a říkal jsem si, že volba Vinha by byla moc zřejmá a že Safi něco dál tají. Prostě jsem čekal větší plot twist a nakonec jsem byl za trubku a zvolil špatně. No nevadí, při druhém průchodu hrou se mi už povedlo zachránit všechny.
Příběhu určitě pomohlo, že už spoustu postav známe z Double Exposure, nebo i to, že hra poprvé není nijak rozdělena na kapitoly a tak příběh prostě postupně graduje. Plus hraní za Chloe tomu dává jiný pohled a také jiný přístup. Také je fajn, že se zde vrací její přesvědčovací minihra z Before the Storm. Mezi napínavými scénami dojde i na několik těch spíše oddechových jako Time Dojo s Mosesem nebo pokus o polibek na loďce a je tu taky možnost si poslechnout podcasty některých vedlejších postav a dozvědět se další zajímavé informace, které mohou pomoct s rozhodováním. A taky sem tam dojde i na mé oblíbené relaxování a zaposlouchávání se do hudby. Ta se mimochodem opět povedla a soundtrack si dodnes pravidelně pouštím v autě nebo v práci.
A jaký je vlastně můj názor na návrat Chloe? Tak trochu to ničí původní význam prvního dílu, ale myslím si, že to stálo za to. Příběh je za mě celkově povedený a i když na původní první díl nemá, přišel mi o dost zábavnější než ten v Double Exposure. Ani mi tu nechybí nějaké finální morální rozhodnutí, kde bych měl vybírat tu méně špatnou možnost. Prostě se buď podaří zachránit všechny a nebo taky ne, jako v případě mého prvního průchodu hrou. Samotný happy end možná znamená už definitivní konec Max a Chloe, možná i Life is Strange samotného. Ale sakra, já mám ten koncept hry rád a tak si budu pořád přát další pokračování. Ať už s nimi, nebo třeba s Alex, Steph, Danielem nebo Seanem. A nebo s někým úplně jiným.
