Jsou studia která občas vydají hodně dobrou hru a pak taková, která vydávají jednu za druhou. Raven patří někam mezi, ale vyloženě nic špatného jsem od nich nehrál. A Heretic rozhodně počítám mezi to nejpovedenější. V krátkosti lze hru považovat za fantasy variaci na Doom, ale přináší tolik nového, že takové zkratkovité hodnocení není fér. Engine se dočkal řádky nových funkcí od inventáře po létání. Spolu s komplexnější stavbou většiny levelů to přináší mnohem propracovanější a taktičtější zážitek.
Především možnost využít předměty až na tom nejvhodnějším místě je velké plus. Ono zesílení zbraně se prostě hodí hlavně na bosse nebo do kritické situace a ne na likvidaci běžného osazenstva. Navíc, zesílení zbraně neznamená jen větší účinek, zbraně se často dočkají výrazné proměny. Místo výbušné střely je plamenomet a variace na plazmovou pušku spustí po silném zásahu smrtonosný déšť. Společně s možností změnit protivníky v kuřata jde o skvělé zpestření nejen do kampaně, ale i do multiplayeru. Dobré je, že i když jsem nejvíce využíval kuši (jakási obdoba brokovnice z Dooma), tak své místo má každý kousek výbavy a asi žádný jsem nenechával ležet ladem. To není moc časté, v mnoha hrách naopak vystačím s jedním dvěma kousky.
Ve hře více hráčů sice Heretic nikdy nezastíní Doom, ale přesto jsem v něm strávil desítky hodin. Na ty přepady ze vzduchu, vystřelení vejce a následné nahánění splašeného kuřete se nedá zapomenout. Větší variabilita sice vede k trochu pomalejší, ale o to překvapivější hře. V době vydání jsem se dostal ke klasické verzi o třech epizodách, které považuji za velmi povedené. Postup je plynulý, neustále je něco nového a obtížnost roste také rozumně. Po porážce hlavního bosse D'Sparila navíc vše působí uzavřeně. Když jsem později v nějakém výprodeji koupil krabicovou verzi, tak mě velmi překvapila přítomnost dalších dvou epizod. Tato, dnes už v podstatě výhradní, verze značně prodlužuje herní dobu. Narostla obtížnost a to především ve čtvrté epizodě. Levely jsou ještě zamotanější, ale nikdy jsem si je neoblíbil tolik jako původní.
K Hereticu se nevracím tak často ani nehraji tolik fanouškovských projektů jako u Dooma, ale přesto ho považuji za jednu z nejoblíbenějších FPSek. Ale ačkoliv je Heretic v mnohém vylepšen a nabízí více možností, Doom díky své vyladěnosti působí lépe. Přesto je to hra, kterou jednoznačně doporučuji a neměl by ji minout nikdo, kdo má rád tento žánr.
Především možnost využít předměty až na tom nejvhodnějším místě je velké plus. Ono zesílení zbraně se prostě hodí hlavně na bosse nebo do kritické situace a ne na likvidaci běžného osazenstva. Navíc, zesílení zbraně neznamená jen větší účinek, zbraně se často dočkají výrazné proměny. Místo výbušné střely je plamenomet a variace na plazmovou pušku spustí po silném zásahu smrtonosný déšť. Společně s možností změnit protivníky v kuřata jde o skvělé zpestření nejen do kampaně, ale i do multiplayeru. Dobré je, že i když jsem nejvíce využíval kuši (jakási obdoba brokovnice z Dooma), tak své místo má každý kousek výbavy a asi žádný jsem nenechával ležet ladem. To není moc časté, v mnoha hrách naopak vystačím s jedním dvěma kousky.
Ve hře více hráčů sice Heretic nikdy nezastíní Doom, ale přesto jsem v něm strávil desítky hodin. Na ty přepady ze vzduchu, vystřelení vejce a následné nahánění splašeného kuřete se nedá zapomenout. Větší variabilita sice vede k trochu pomalejší, ale o to překvapivější hře. V době vydání jsem se dostal ke klasické verzi o třech epizodách, které považuji za velmi povedené. Postup je plynulý, neustále je něco nového a obtížnost roste také rozumně. Po porážce hlavního bosse D'Sparila navíc vše působí uzavřeně. Když jsem později v nějakém výprodeji koupil krabicovou verzi, tak mě velmi překvapila přítomnost dalších dvou epizod. Tato, dnes už v podstatě výhradní, verze značně prodlužuje herní dobu. Narostla obtížnost a to především ve čtvrté epizodě. Levely jsou ještě zamotanější, ale nikdy jsem si je neoblíbil tolik jako původní.
K Hereticu se nevracím tak často ani nehraji tolik fanouškovských projektů jako u Dooma, ale přesto ho považuji za jednu z nejoblíbenějších FPSek. Ale ačkoliv je Heretic v mnohém vylepšen a nabízí více možností, Doom díky své vyladěnosti působí lépe. Přesto je to hra, kterou jednoznačně doporučuji a neměl by ji minout nikdo, kdo má rád tento žánr.
Sołtys