Potřetí do té samé řeky (ok, spíš tunelu) se mi i přes nesporné kvality jedničky i dvojky paradoxně moc nechtělo. Navíc se mi trochu hůře kousal fakt, že se Arťom ze stísněného moskevského podzemí vydal na výlet lokomotivou po povrchu zemském. Přišlo mi, že tím hra trochu ztrácí svoji unikátní tvář a rozhodnutí mě nenadchlo ani z hlediska příběhu a pozadí zdejšího "světa" (byť je pravda, že přečtené mám pouze první dvě knihy ze série... takže to klidně může být "kánon"). Po pár hodinách se naštěstí pocit ze hry výrazně zlepšil a kvalitou se hra svým předchůdcům prakticky vyrovná.

Venkovních lokací není tolik, ale jsou rozsáhlé, rozmanité a zajímavé. Hra Vás naštěstí občas zavře i do nějakého toho bunkru či spletitého komplexu, takže rozhodně neplatí, že Metro je teď třeba celé odstřílet v polootevřených plání Ruska. Na nich už většinou není nezbytná maska, byť ikonického soptění přes filtry si i tak užijete dosyta. Ve svých otevřenějších pasážích Metro silně evokuje sérii S.T.A.L.K.E.R. Ke ztrátě identity však nakonec naštěstí nedošlo. Hratelnost je tak opět velmi povedená. Základ zůstal stejný, přibylo pár novinek v podobě rozsáhlejší správy zbraní a poměrně jednoduchého crafting systému. Zpočátku se mi hra moc dobře neovládala, ale to je jen o zvyku. Pocit ze střelby opět parádní a štěkavé zvuky rezavých zbraní si zaslouží jedničku. O něco horší známku by si odnesl dabing, minimálně ten anglický, který místy tahal za uši.

Moc mě hra nebavila ve chvíli, kdy se jala delší časové úseky vyprávět. Námět je zajímavý, scénář řekněme nekonzistentní, ale na "střílečku" rozhodně v pohodě. Až u třetího dílu mi však přišlo již regulérně stupidní, že hlavní hrdina nemluví. Hra je tak plná groteskních scén, kdy postavy k hlavnímu hrdinovi promlouvají (či se ho dokonce na něco ptají) a ten prostě jen jako kus retarda kouká před sebe. Hlavně, že mezi kapitolami Arťom hráči vesele vypráví, co bylo a co ho teď čeká. V Exodu toto rozhodnutí už vyloženě bije do očí a nulová interaktivita v poměrně četných rozhovorech mi tentokrát trochu vadila. Způsob vyprávění trochu házel klacky pod nohy příběhu i jinak poměrně zajímavým a sympatickým postavám (až na Plukovníka, ten mě sral konzistentně až do konce).

Možná na tom nese zásluhu i nový monitor, ale teď již pár let starý Exodus vypadá opravdu hezky. Zejména rozsáhlé venkovní oblasti jsou zpracovány parádně a výhledy jsou dech beroucí. Rozhodně bych pochválil i leveldesign po drtivou většinu hry. Slabší byla snad jen trochu utahaná poslední kapitola příběhu, kde je soubojů jen minimum, zvlášť když zohledníte požadavky jedné z trofejí.

Metro Exodus nabízí pár skutečně silných okamžiků a "výlet" do podzemního bunkru v hoře Yamantau budou slabší povahy možná rozdýchávat. Něco do sebe má však každá z lokací a dost se mi líbily pouštní pláně u vyschlého Kaspického moře, jež se ke slovu dostane kolem poloviny hry. Nutno podotknout, že v rámci série je Exodus bezesporu nejdelší.

Ač bych tak Exodus asi neoznačil za nejlepší díl trilogie, rozhodně za svými předchůdci nezaostává. Je možné, že potřetí prolézat stanice moskevského metra by již prostě nefungovalo a rozhodnutí autorů vzít Arťoma s kamarády na výlet dalo autorům potřebnou svobodu. Stále hodně povědomá hra tak přináší dost nového na to, aby si hráč opět užil kus parádní zábavy.

Hráno jako součást Herní výzvy 2025 – " 10. Crash: Dohraj hru, ve které narazíš na havarované letadlo, popř. v ní dojde k hráčem nezaviněné havárii letadla. – Hardcore varianta /V první otevřené mapě s názvem Taiga lze narazit na havarované civilní letadlo, jehož trosky je možné prozkoumat./

Hodnocení na DH v době dohrání: 82 %; 248. hodnotící;  fyzická kopie na disku