Třetí Castlevania se vrací zpět k prvnímu dílu a klasičtější plošinovkové hratelnosti. Autoři ale neusnuli na vavřínech a i v toto díle přinášejí novinky. Postupujete sice stále kupředu z jedné úrovně do druhé, ale hra není lineární. Narazíte na několik křižovatek a druhý průchod se tak může lišit klidně třetinou úrovní. Znovu hratelnost podporují i společníci. Při své cestě můžete narazit na tři různé postavy, které poté mohou putovat s vámi. Je možné se do nich volně přepínat a každý má jiné užitečné schopnosti. V jednom průchodu je možné narazit na více než jednoho společníka a pak je jen na vás kdo s vámi dorazí do konce.

Obtížnost je nepřekvapivě vysoká a v některým případech i nefér. Přesto hra docela baví a jediné co mi opravdu vadilo je časový limit. Nejen že naštve jeho uplynutí při jinak povedeném průchodu, ale efektivně zabraňuje prozkoumávání úrovní. Některé obtížné úseky usnadní speciální schopnosti společníků. O technickém zpracování platí totéž co u prvního dílu. Grafika není nic moc, ale atmosféru má a hudba je i navzdory omezením povedená. Ve výsledku přináší Castlevania III zajímavé novinky, ale i několik nepříjemností. Hodnotím tak stejně jako jedničku. Hrál jsem dvakrát, jednou s Syphou a podruhé s Alucardem.