Tak se mi konečně po letech podařilo rozjet a dokonce dohrát Prince of Persia 3D. Hru, kterou jsem navzdory všem hodnocením chtěl dlouhé roky zkusit. Pomohl o něco lepší počítač s Windows 7, nově vyladěná verze, k ní nainstalovaný Quick Time 7. A zhruba po 4 kolech, kdy mi stisknutí load začalo shazovat hru do Windows ještě jeden neoficiální patch. A světe div se, zbytek hry se obešel bez bugů (kromě pár dalších pádů do Windows).
No nestálo to za to. Prince of Persia 3D je jedním z těch nejhorších příkladů zmršených 3D pokračování klasických her, vznikajících na přelomu milénia. Tak příšernou, strašlivou hrůzu jsem už dlouho nehrál, lezlo mi to na nervy dokonce tak, že jsem to musel vždy po pár kolech vypnout a dát si zbytek dne pauzu.
Čím začít? Asi vizuálem. Animace jsou odpudivé, postavy v nich vypadají buď směšně (sultán) nebo přímo mongoloidně (princezna), kvalita filmečků i jejich obsah je otřesný.
Grafika samotná je doslova k zblití. Jako fanda starých her jsem ochotný nad spoustou věcí přivřít oko, chápu nižší rozlišení, slabší detaily, chápu i to že v určitých letech vzniku prvních 3D her to vizuálně nebylo nic moc. Ale tady se psal rok 1999, mezi 3D akcemi byly třeba druhý System Shock nebo první Alien vs. Predator, přímou konkurencí byl 100* hezčí čtvrtý Tomb Raider. Tady fungují tak maximálně animace titulní postavy a okolních bojovníků. Zbytek je děsivý - nejen rozlišení či detaily, ale i jednoduché textury, vizuálně odporné prostředí, naprosto otřesná barevná paleta. Ta grafika není jen slabá, ona je vyloženě esteticky ohyzdná. Jedovatě zelené městečko vypadá jak po jaderné apokalypse, v jednom z kol (13. kolo tuším) jsem propadl do nějakého bazénu, kde se kolem mě rozlil jakýsi barevný mišmaš a já si byl na 100% jistý, že se mi rozsypala grafika. Nerozsypala, dle youtubka to mělo vypadat přesně takhle.
Ruku v ruce s tím jde i naprosto otřesný leveldesign, kde to prostředí nedává naprosto smysl. Bez ladu a skladu jsou do vzduchu naházeny plošinky, sloupy, místnosti. Vrcholem toho všeho je naprosto příšerná čtyřkolová vzducholoď, kde tvůrci nacpali tolik věcí, které by se tam nemohly v životě vejít a samozřejmě bez jakékoliv smyslu či návaznosti. Jak kdyby si čtyřleté dítě hrálo s legem a stavělo si. V tomhle chaosu je většinou nemožné poznat, kam vlastně máte jít, kam doskočíte, kam ne a tak budete padat, chcípat a neustále Alt+Tab do návodu.
Oslím můstkem jsem se dostal k hratelnosti, která je opět příšerná. Nefungující kamera, postava která si chodí kam chce. Šíleně překombinované ovládání snad na 20 čudlíků a než hrdinu přimějete aby něco udělal (třeba otočit se, někam dokráčet, odkrokovat skok, něco obejít) tak je to doslova porod. Samozřejmě tu zůstalo peklo z původních Princů, kdy hrdina neodskočí od kraje pokud si nedáte aspoň čtyřkrokový rozběh, ale ladně seběhne do propasti bez ohledu na to jak zuřivě mačkáte skok. Autoři k tomu ještě sadisticky přidávají různé šikmé skoky, bortící se plošinky, časované akce (těch naštěstí není moc). Smutné na tom je, že je tu pár nápadů použitých v pozdější písečné trilogii - šplh po lanech, houpání na jiných lanech, ručkovací a houpací tyče, ale vše je tak děsně těžkopádné, že je to akorát k vzteku. Třeba pokud lezete po laně, tak z něj nemůžete odskočit. Ne, musíte vylézt zhruba o obrazovku výše nad úroveň toho kam chcete, velice pomalu se otočit k místu zády, pustit se a modlit se, ať hrdina dopadne na kraj a nezahučí zpátky do propasti.
Souboje stojí taky za to. Máte luk s šípy, kterých tu moc není, špatně se hledají a vystřelit z luku je tak komplikované, že než to zvládnete (vytáhnout luk, natáhnout tětivu, zaměřit šíp, pustit), tak schytáte tři šípy od soupeře. Zapomeňte, že trefíte běhajícího soupeře. A pak máte meč. Ovládání meče je "jen" na 5 tlačítek (vytáhnutí, kryt a tři druhy útoků). Souboje jsou o haluzi, někdy soupeř vykryje 100% útoků a Vám kryt funguje tak v 50% případů, někdy se Vám zuřivým mačkáním tří útoků podaří vytvořit kombo a soupeře zlikvidovat. Cokoliv kromě meče (nože, kopí) je naprosto nepoužitelné.
Pak už jsou tu jenom drobnosti. Spousta lektvarů, které netušíte co dělají. Hrdina se občas při lezení na pohybující se plošinky sám od sebe pustí. Atd atd..
Dá se něco pochválit? Inu pár posledních kol bylo docela slušných (skály, měsíční chrám). Souboje když už nic jiného tak celkem pěkně vypadají. A celkem mě bavil příběh volně navazující na dva původní díly. Sultán, princezna a princ se vydají k sultánovu bratrovi, který ale kašle na to, že je princezna vdaná a chce ji pro svého syna, polovičního tygra (bestiality incest? :D). Sultán skončí mrtvý, princezna v zajetí a princ se vydává ji zachraňovat. Ovšem i tady to hapruje... sultánův bratr z příběhu zmizí a co se s ním stalo se nikdo nedoví :)
Celkově ovšem katastrofa. Nechápu, jak v době fungujících Tomb Raiderů či třeba Drakan mohl někdo vydat takhle zmršenou third person akci a navíc zničit klasickou značku. Naštěstí za 4 roky poté přišly Písky času.
No nestálo to za to. Prince of Persia 3D je jedním z těch nejhorších příkladů zmršených 3D pokračování klasických her, vznikajících na přelomu milénia. Tak příšernou, strašlivou hrůzu jsem už dlouho nehrál, lezlo mi to na nervy dokonce tak, že jsem to musel vždy po pár kolech vypnout a dát si zbytek dne pauzu.
Čím začít? Asi vizuálem. Animace jsou odpudivé, postavy v nich vypadají buď směšně (sultán) nebo přímo mongoloidně (princezna), kvalita filmečků i jejich obsah je otřesný.
Grafika samotná je doslova k zblití. Jako fanda starých her jsem ochotný nad spoustou věcí přivřít oko, chápu nižší rozlišení, slabší detaily, chápu i to že v určitých letech vzniku prvních 3D her to vizuálně nebylo nic moc. Ale tady se psal rok 1999, mezi 3D akcemi byly třeba druhý System Shock nebo první Alien vs. Predator, přímou konkurencí byl 100* hezčí čtvrtý Tomb Raider. Tady fungují tak maximálně animace titulní postavy a okolních bojovníků. Zbytek je děsivý - nejen rozlišení či detaily, ale i jednoduché textury, vizuálně odporné prostředí, naprosto otřesná barevná paleta. Ta grafika není jen slabá, ona je vyloženě esteticky ohyzdná. Jedovatě zelené městečko vypadá jak po jaderné apokalypse, v jednom z kol (13. kolo tuším) jsem propadl do nějakého bazénu, kde se kolem mě rozlil jakýsi barevný mišmaš a já si byl na 100% jistý, že se mi rozsypala grafika. Nerozsypala, dle youtubka to mělo vypadat přesně takhle.
Ruku v ruce s tím jde i naprosto otřesný leveldesign, kde to prostředí nedává naprosto smysl. Bez ladu a skladu jsou do vzduchu naházeny plošinky, sloupy, místnosti. Vrcholem toho všeho je naprosto příšerná čtyřkolová vzducholoď, kde tvůrci nacpali tolik věcí, které by se tam nemohly v životě vejít a samozřejmě bez jakékoliv smyslu či návaznosti. Jak kdyby si čtyřleté dítě hrálo s legem a stavělo si. V tomhle chaosu je většinou nemožné poznat, kam vlastně máte jít, kam doskočíte, kam ne a tak budete padat, chcípat a neustále Alt+Tab do návodu.
Oslím můstkem jsem se dostal k hratelnosti, která je opět příšerná. Nefungující kamera, postava která si chodí kam chce. Šíleně překombinované ovládání snad na 20 čudlíků a než hrdinu přimějete aby něco udělal (třeba otočit se, někam dokráčet, odkrokovat skok, něco obejít) tak je to doslova porod. Samozřejmě tu zůstalo peklo z původních Princů, kdy hrdina neodskočí od kraje pokud si nedáte aspoň čtyřkrokový rozběh, ale ladně seběhne do propasti bez ohledu na to jak zuřivě mačkáte skok. Autoři k tomu ještě sadisticky přidávají různé šikmé skoky, bortící se plošinky, časované akce (těch naštěstí není moc). Smutné na tom je, že je tu pár nápadů použitých v pozdější písečné trilogii - šplh po lanech, houpání na jiných lanech, ručkovací a houpací tyče, ale vše je tak děsně těžkopádné, že je to akorát k vzteku. Třeba pokud lezete po laně, tak z něj nemůžete odskočit. Ne, musíte vylézt zhruba o obrazovku výše nad úroveň toho kam chcete, velice pomalu se otočit k místu zády, pustit se a modlit se, ať hrdina dopadne na kraj a nezahučí zpátky do propasti.
Souboje stojí taky za to. Máte luk s šípy, kterých tu moc není, špatně se hledají a vystřelit z luku je tak komplikované, že než to zvládnete (vytáhnout luk, natáhnout tětivu, zaměřit šíp, pustit), tak schytáte tři šípy od soupeře. Zapomeňte, že trefíte běhajícího soupeře. A pak máte meč. Ovládání meče je "jen" na 5 tlačítek (vytáhnutí, kryt a tři druhy útoků). Souboje jsou o haluzi, někdy soupeř vykryje 100% útoků a Vám kryt funguje tak v 50% případů, někdy se Vám zuřivým mačkáním tří útoků podaří vytvořit kombo a soupeře zlikvidovat. Cokoliv kromě meče (nože, kopí) je naprosto nepoužitelné.
Pak už jsou tu jenom drobnosti. Spousta lektvarů, které netušíte co dělají. Hrdina se občas při lezení na pohybující se plošinky sám od sebe pustí. Atd atd..
Dá se něco pochválit? Inu pár posledních kol bylo docela slušných (skály, měsíční chrám). Souboje když už nic jiného tak celkem pěkně vypadají. A celkem mě bavil příběh volně navazující na dva původní díly. Sultán, princezna a princ se vydají k sultánovu bratrovi, který ale kašle na to, že je princezna vdaná a chce ji pro svého syna, polovičního tygra (bestiality incest? :D). Sultán skončí mrtvý, princezna v zajetí a princ se vydává ji zachraňovat. Ovšem i tady to hapruje... sultánův bratr z příběhu zmizí a co se s ním stalo se nikdo nedoví :)
Celkově ovšem katastrofa. Nechápu, jak v době fungujících Tomb Raiderů či třeba Drakan mohl někdo vydat takhle zmršenou third person akci a navíc zničit klasickou značku. Naštěstí za 4 roky poté přišly Písky času.
Jack Keane 2: The Fire Within