Před 6 lety jsem si zahrál "moderní" trilogii Prince of Persia, komentáře na ni byly jedny z prvních co jsem tu psal. A byl jsem nekriticky unešen ještě takovým tím dětským způsobem, jakým jsem se uměl kdysi dívat na hry. Po letech jsem se k sérii vrátil a znovu se bavil hrátkami s časem, osudovostí, psychologií postav, parádní leč místy nelidsky obtížnou akrobacií mezi spoustou pastí a smrtícími souboji, leč už s mírným odstupem. A napadlo mě zkusit navazující díl z roku 2010, který jsem nakonec s vypětím sil mého prastarého hardwaru rozjel.
Zapomenuté písky jsou v kontextu trilogie takový herní popík. Nic proti popíku, já ho mám rád, moc to po člověku nechce, snadno se to poslouchá, ale nic moc extra Vám to nedá.
Sice jsem měl snížené detaily, ale stejně mě přišlo, že grafika za těch pět let moc pokroku neudělala. Mimo úvodní mise s armádou útočící na hrad a monumentálního finále na levitujících troskách to extra podívaná není, dokonce bych řekl že někde lokace z Two Thrones byly hezčí. Totéž platí i pro animace - po bombastickém intru je zbytek jen v enginu hry a outro je vysloveně odfláknuté. Žádná scéna typu překvapivý útok obyvatel na monstra z Two Thrones se bohužel nekoná.
Příběh sliboval překlenout most mezi prvním a druhým dílem, ukázat jak se z naivního mladíka stal cynický zabiják a odhalit první střetnutí s Dahakou. Byly to ovšem plané sliby, nic podobného ve hře nenajdete. Stejně jako psychologii, vývoj postav, osudovost, hrátky s časem. Prince zkrátka přijíždí do města, kterému vládne jeho bratr Majid a které je pod útokem nepřátel. Po zahřívacích bitkách Majid na obranu vypustí Šalamounovu armádu, což jsou opět prokletá písečná monstra a následuje honička všemi možnými lokacemi za cílem zatnout písečňákům tipec, Není to průšvih, jemně se to dotýká mytologie džinů a legendy o králi Šalamounovi, sleduje to proměnu Majida, ale chybí tomu jakákoliv hloubka trilogie.
Hratelnost je v podstatě skoro stejná a přesto jiná. Až na pár drobných změn (šplh po cihlách, vybíhání plošinek) zůstalo ovládání stejné, totéž platí o všech možných pastech, sloupech, mezerách na ručkování, běhání po zdech a odskakování. Jen je to všechno o dost jednodušší. U pastí či skoků nemáte pocit, že Vás autoři škodolibě sledují jak Vám to nejde, málokdy se stane že nevíte ani kam jít a pokud ano tak jak, většinu pasáží dokážete zvládnout napoprvé, napodruhé. Checkpointy jsou všude, zdraví i písky času (zde modrá energie) se nachází na každém kroku, takže žádné modlení za to aby za touhle šílenou sérii skoků byla už ta prokletá savovací studna se nekoná.
Ze začátku je to až tak jednoduché, že jsem si říkal, jestli si autoři nedělají srandu, ale nakonec postupně přituhuje a v posledním kole přijde nečekaný brutál (sériové vodopády) u čeho jsem si v tom šíleném prstokladu polámal všechny prsty.
Jestliže skoky a parkour celkově se zjednodušily, tak souboje jsou už úplná zívačka. Princ se s tím nepáře, v brutálních kombech seká desítky, stovky nepřátel na jednu hromadu, problémy nedělají ani bossové a dokonce i toho posledního jsem zabil napoprvé. Jaký rozdíl proti Dahakovi z dvojky či Vezírovi z trojky. Je to prostě debilní klikfest, na který se ale vizuálně dobře kouká.
A nakonec novinky. Tou hlavní je zbytečný "RPG" systém, kde hledáte a sbíráte zkušenosti a odemykáte si vlastnosti. Jsou to 4 bojová kouzla na které jsem se vykašlal (kromě nesmrtelnosti na posledního bosse). Šel jsem do věcí z trilogie a vytunil si sílu útoků s mečem, zdraví a zásoby energie na vracení času, Namísto fontánek s vylepšením života a získávání lepších zbraní tak hledáte skryté sarkofágy ve kterých jsou nějaké zkušenosti, což zdaleka není tak uspokojující jako najít vylepšující fontánku či nový meč v trilogii.
Další věci jsou postupně získávané schopnosti. Skákání přes supy a let od nich je dementní. Obnova starých míst pro další postup se povedla. A zmražování vody (na vodopádové stěny, vodotryskové tyče či sloupy) je naprosto úžasné. Problém je, že ve finále to autoři matlají všechno dohromady a nedá se to uklikat. Kromě WASD na pohyb, space na skoky, R na vracení času a myši na otáčení a běhání po stěnách potřebujete prst na Ctrl (C) - odskoky od supů, Alt (obnova prostředí), Shift na mrazení (musí se držet) a třeba proskakování a bleskurychlé mražení/rozmražování vody mě naprosto odrovnalo prsty i klávesnici.
Celkově? Příběhově, graficky, souboji i prostředím je to zkrátka slabší odvar trilogie. I tak mě to celkem bavilo, ale rozhodně nijak nestrhlo.
Zapomenuté písky jsou v kontextu trilogie takový herní popík. Nic proti popíku, já ho mám rád, moc to po člověku nechce, snadno se to poslouchá, ale nic moc extra Vám to nedá.
Sice jsem měl snížené detaily, ale stejně mě přišlo, že grafika za těch pět let moc pokroku neudělala. Mimo úvodní mise s armádou útočící na hrad a monumentálního finále na levitujících troskách to extra podívaná není, dokonce bych řekl že někde lokace z Two Thrones byly hezčí. Totéž platí i pro animace - po bombastickém intru je zbytek jen v enginu hry a outro je vysloveně odfláknuté. Žádná scéna typu překvapivý útok obyvatel na monstra z Two Thrones se bohužel nekoná.
Příběh sliboval překlenout most mezi prvním a druhým dílem, ukázat jak se z naivního mladíka stal cynický zabiják a odhalit první střetnutí s Dahakou. Byly to ovšem plané sliby, nic podobného ve hře nenajdete. Stejně jako psychologii, vývoj postav, osudovost, hrátky s časem. Prince zkrátka přijíždí do města, kterému vládne jeho bratr Majid a které je pod útokem nepřátel. Po zahřívacích bitkách Majid na obranu vypustí Šalamounovu armádu, což jsou opět prokletá písečná monstra a následuje honička všemi možnými lokacemi za cílem zatnout písečňákům tipec, Není to průšvih, jemně se to dotýká mytologie džinů a legendy o králi Šalamounovi, sleduje to proměnu Majida, ale chybí tomu jakákoliv hloubka trilogie.
Hratelnost je v podstatě skoro stejná a přesto jiná. Až na pár drobných změn (šplh po cihlách, vybíhání plošinek) zůstalo ovládání stejné, totéž platí o všech možných pastech, sloupech, mezerách na ručkování, běhání po zdech a odskakování. Jen je to všechno o dost jednodušší. U pastí či skoků nemáte pocit, že Vás autoři škodolibě sledují jak Vám to nejde, málokdy se stane že nevíte ani kam jít a pokud ano tak jak, většinu pasáží dokážete zvládnout napoprvé, napodruhé. Checkpointy jsou všude, zdraví i písky času (zde modrá energie) se nachází na každém kroku, takže žádné modlení za to aby za touhle šílenou sérii skoků byla už ta prokletá savovací studna se nekoná.
Ze začátku je to až tak jednoduché, že jsem si říkal, jestli si autoři nedělají srandu, ale nakonec postupně přituhuje a v posledním kole přijde nečekaný brutál (sériové vodopády) u čeho jsem si v tom šíleném prstokladu polámal všechny prsty.
Jestliže skoky a parkour celkově se zjednodušily, tak souboje jsou už úplná zívačka. Princ se s tím nepáře, v brutálních kombech seká desítky, stovky nepřátel na jednu hromadu, problémy nedělají ani bossové a dokonce i toho posledního jsem zabil napoprvé. Jaký rozdíl proti Dahakovi z dvojky či Vezírovi z trojky. Je to prostě debilní klikfest, na který se ale vizuálně dobře kouká.
A nakonec novinky. Tou hlavní je zbytečný "RPG" systém, kde hledáte a sbíráte zkušenosti a odemykáte si vlastnosti. Jsou to 4 bojová kouzla na které jsem se vykašlal (kromě nesmrtelnosti na posledního bosse). Šel jsem do věcí z trilogie a vytunil si sílu útoků s mečem, zdraví a zásoby energie na vracení času, Namísto fontánek s vylepšením života a získávání lepších zbraní tak hledáte skryté sarkofágy ve kterých jsou nějaké zkušenosti, což zdaleka není tak uspokojující jako najít vylepšující fontánku či nový meč v trilogii.
Další věci jsou postupně získávané schopnosti. Skákání přes supy a let od nich je dementní. Obnova starých míst pro další postup se povedla. A zmražování vody (na vodopádové stěny, vodotryskové tyče či sloupy) je naprosto úžasné. Problém je, že ve finále to autoři matlají všechno dohromady a nedá se to uklikat. Kromě WASD na pohyb, space na skoky, R na vracení času a myši na otáčení a běhání po stěnách potřebujete prst na Ctrl (C) - odskoky od supů, Alt (obnova prostředí), Shift na mrazení (musí se držet) a třeba proskakování a bleskurychlé mražení/rozmražování vody mě naprosto odrovnalo prsty i klávesnici.
Celkově? Příběhově, graficky, souboji i prostředím je to zkrátka slabší odvar trilogie. I tak mě to celkem bavilo, ale rozhodně nijak nestrhlo.
Jack Keane 2: The Fire Within