Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Prince of Persia: The Forgotten Sands

Prince of Persia: Zapomenuté Písky

18.05.2010
11.06.2010
10.06.2019
kompatibilní
72
113 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Prince of Persia: The Forgotten Sands je dalším dílem jak celé série Prince of Persia, tak i druhou kapitolou hry Prince of Persia: The Sands of Time. Hra se tedy odehrává v jakési pauze mezi díly The Sands of Time a Warrior Within a vypráví o princově přeměně na krvelačného válečníka. Na začátku hry přijíždí princ při své výpravě do Azadu do království svého staršího bratra Malika, aby nasbíral nějaké zkušenosti. Malikovo království je ale obléháno armádou nepřátelských vojsk a princ se rozhodne použít sílu prastarých písků. Ta sice nepřátele zažehná, ale s nimi i spojence, a tak začíná princovo dobrodružství plné boje s obrovskými skupinami nepřátel.

Nový díl samozřejmě kromě nové grafiky a příběhu doznal i změnám v hratelnosti. Souboje s nepřáteli jsou obohaceny o nové akrobatické kousky, dále budete mít nově možnost ovládat i živly jako je voda, kterou budete moci změnit v pevnou hmotu. To vám pomůže například při šplhání.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Vydání Forgotten Sands bylo pro mě překvapením. Oproti rebootu z roku 2008 to byl nepochopitelný krok zpátky k původní trilogii, ale o to víc jsem byl překvapen, jak vlastně hra působí svěže a zábavně.

Příběh je i tentokrát spíše klasický (záchrana bratra, potažmo celého království), ale pro potřeby hry postačí. Hratelnost je stejná jako u všech ostatních dílů. Přehopsat pár plošinek, sejmout pár monster, sundat bosse a to samé až do konce. Však to znáte.

Hra je však, jak je v současnosti zvykem, notně zjednodušená. Obtížnost je oproti trilogii úplně někde jinde, ale že by mi to vadilo, to se opravdu říci nedá. V pozdějších fázích hry princ dostane do ruky různé speciální schopnosti, které v poslední třetině tvůrci velmi intenzivně snaží kombinovat, což by bez jistých kompromisů v ovládání nešlo moc dobře umačkat. Hraní jde velmi příjemně od ruky, nikde jsem se dlouho nezdržoval a nechal se unášet dynamickou akrobacii a souboji s hordami písečných monster. Souboje jsou tentokrát hodně jednoduché, veskrze jde jen o tom mačkat tlačítko a vyhýbat se útokům. Díky výborné fyzice a velkých hordám nepřátel mě ale souboje bavily z celé série asi nejvíce. Nefrustrují, ale baví a tak to má být, leč někdy mi princ připadal spíš jako terminátor, než živá smrtelná bytost.

Grafika je jedním slovem výborná, je příjemně ostrá a na hardware hodně nenáročná. Po stránce fyziky je to parádně rozhýbané, s kamerou jsem rovněž problémy nezaznamenal. Technicky nemám vůbec co vytknout.

Doporučuju hrát hru v původní verzi, český dabing je příšerný, špatně synchronizovaný a samotný princ zní jako namyšlenej debil.

Pro: grafika, pohyby a animace celkově, tempo hry, fyzika, závěrečný boj s bossem

Proti: český dabing, krátkost, klišé příběh, přeci jen trochu vaření z vody

+22
  • PC 50
Sága pokračuje...bohužel...

Jak mám tu původní písečnou trilogii rád, tak mi Zapomenuté Písky přišly už od oznámení naprosto zbytečné. Jaké však bylo mé nekonečné překvapení při zjištění, že je ta hra ještě mnohem zbytečnější, než se prezentovala.

Tvůrci kladli důraz na to, že se hra odehrává mezi prvním a druhým dílem. Budeme tedy svědky zrození Dahaky, Strážce Času, která chce zabitím našeho Prince dosáhnout nastolení pořádku. Princ však svému osudu uniká, čím dál víc ale upadá do zoufalství, jelikož Dahaka je vždy jen o krok za ním. Z mladého hejska se tak postupně stává nemilosrdný válečník, který je pro svůj život ochotný udělat cokoliv. Pěkný, co? Škoda, že nic z toho tam není. Místo toho dostaneme nudnou variaci na první díl, kde písečná armáda (která s Písky Času nemá nic společného btw) ovládne království Princova bratra (o kterém nikdo v životě neslyšel btw) a Princ to musí zase celé vyřešit. Mohlo se to odehrávat před prvním dílem, mohlo se to odehrávat po třetím díle, s trochou představivosti se to mohlo odehrávat i během prvního dílu, ale nejlepší by bylo, kdyby se to neodehrávalo vůbec. Jak říkám, ještě zbytečnější, než jsem čekal.

Tak jo, příběh o ničem, ale co soubojový systém, o kterém jsem ve dvojce tak básnil? Že díky kombům a akrobacii to není jenom o bezduchém "drcení" levého tlačítka? Tak ty komba a akrobacii v soubojích vzali a nechali tam jenom to "drcení" levého tlačítka. Takhle se dělají hry!

Jediné plus vidím v přeskakování plošinek, kdy bylo třeba správně časovat skoky, zastavovat čas a tak. To mě jako jediné docela bavilo, ale ani tohle není bez ztráty kytičky. Samotná animace totiž často působí hrozně prkenně a nepřirozeně, což je zarážející o to víc, že o dva roky starší Assassins Creed a ani starší Princové podobným problémem netrpěly. + Princ je v nové grafice vážně ošklivý.

Shrnutí:
Jako takhle: hrát se to dá, ale je to zbytečná nuda. Jde z toho cítit kalkul. "Jo, lidi měli rádi Písečnou trilogii, tak jim dáme 1,5tý díl, který v rámci série ani nedává moc smysl." Naštěstí byli tvůrci natolik prozřetelní, že hru pojmenovali Zapomenuté Písky. Nic jiného než zapomnění si totiž nezaslouží.

Komenty k ostatním dílům:
Prince of Persia: The Sands of Time
Prince of Persia: Warrior Within
Prince of Persia: The Two Thrones
+21
  • PC 70
Před 6 lety jsem si zahrál "moderní" trilogii Prince of Persia, komentáře na ni byly jedny z prvních co jsem tu psal. A byl jsem nekriticky unešen ještě takovým tím dětským způsobem, jakým jsem se uměl kdysi dívat na hry. Po letech jsem se k sérii vrátil a znovu se bavil hrátkami s časem, osudovostí, psychologií postav, parádní leč místy nelidsky obtížnou akrobacií mezi spoustou pastí a smrtícími souboji, leč už s mírným odstupem. A napadlo mě zkusit navazující díl z roku 2010, který jsem nakonec s vypětím sil mého prastarého hardwaru rozjel.

Zapomenuté písky jsou v kontextu trilogie takový herní popík. Nic proti popíku, já ho mám rád, moc to po člověku nechce, snadno se to poslouchá, ale nic moc extra Vám to nedá.

Sice jsem měl snížené detaily, ale stejně mě přišlo, že grafika za těch pět let moc pokroku neudělala. Mimo úvodní mise s armádou útočící na hrad a monumentálního finále na levitujících troskách to extra podívaná není, dokonce bych řekl že někde lokace z Two Thrones byly hezčí. Totéž platí i pro animace - po bombastickém intru je zbytek jen v enginu hry a outro je vysloveně odfláknuté. Žádná scéna typu překvapivý útok obyvatel na monstra z Two Thrones se bohužel nekoná.

Příběh sliboval překlenout most mezi prvním a druhým dílem, ukázat jak se z naivního mladíka stal cynický zabiják a odhalit první střetnutí s Dahakou. Byly to ovšem plané sliby, nic podobného ve hře nenajdete. Stejně jako psychologii, vývoj postav, osudovost, hrátky s časem. Prince zkrátka přijíždí do města, kterému vládne jeho bratr Majid a které je pod útokem nepřátel. Po zahřívacích bitkách Majid na obranu vypustí Šalamounovu armádu, což jsou opět prokletá písečná monstra a následuje honička všemi možnými lokacemi za cílem zatnout písečňákům tipec, Není to průšvih, jemně se to dotýká mytologie džinů a legendy o králi Šalamounovi, sleduje to proměnu Majida, ale chybí tomu jakákoliv hloubka trilogie.

Hratelnost je v podstatě skoro stejná a přesto jiná. Až na pár drobných změn (šplh po cihlách, vybíhání plošinek) zůstalo ovládání stejné, totéž platí o všech možných pastech, sloupech, mezerách na ručkování, běhání po zdech a odskakování. Jen je to všechno o dost jednodušší. U pastí či skoků nemáte pocit, že Vás autoři škodolibě sledují jak Vám to nejde, málokdy se stane že nevíte ani kam jít a pokud ano tak jak, většinu pasáží dokážete zvládnout napoprvé, napodruhé. Checkpointy jsou všude, zdraví i písky času (zde modrá energie) se nachází na každém kroku, takže žádné modlení za to aby za touhle šílenou sérii skoků byla už ta prokletá savovací studna se nekoná.

Ze začátku je to až tak jednoduché, že jsem si říkal, jestli si autoři nedělají srandu, ale nakonec postupně přituhuje a v posledním kole přijde nečekaný brutál (sériové vodopády) u čeho jsem si v tom šíleném prstokladu polámal všechny prsty.

Jestliže skoky a parkour celkově se zjednodušily, tak souboje jsou už úplná zívačka. Princ se s tím nepáře, v brutálních kombech seká desítky, stovky nepřátel na jednu hromadu, problémy nedělají ani bossové a dokonce i toho posledního jsem zabil napoprvé. Jaký rozdíl proti Dahakovi z dvojky či Vezírovi z trojky. Je to prostě debilní klikfest, na který se ale vizuálně dobře kouká.

A nakonec novinky. Tou hlavní je zbytečný "RPG" systém, kde hledáte a sbíráte zkušenosti a odemykáte si vlastnosti. Jsou to 4 bojová kouzla na které jsem se vykašlal (kromě nesmrtelnosti na posledního bosse). Šel jsem do věcí z trilogie a vytunil si sílu útoků s mečem, zdraví a zásoby energie na vracení času, Namísto fontánek s vylepšením života a získávání lepších zbraní tak hledáte skryté sarkofágy ve kterých jsou nějaké zkušenosti, což zdaleka není tak uspokojující jako najít vylepšující fontánku či nový meč v trilogii.

Další věci jsou postupně získávané schopnosti. Skákání přes supy a let od nich je dementní. Obnova starých míst pro další postup se povedla. A zmražování vody (na vodopádové stěny, vodotryskové tyče či sloupy) je naprosto úžasné. Problém je, že ve finále to autoři matlají všechno dohromady a nedá se to uklikat. Kromě WASD na pohyb, space na skoky, R na vracení času a myši na otáčení a běhání po stěnách potřebujete prst na Ctrl (C) - odskoky od supů, Alt (obnova prostředí), Shift na mrazení (musí se držet) a třeba proskakování a bleskurychlé mražení/rozmražování vody mě naprosto odrovnalo prsty i klávesnici.

Celkově? Příběhově, graficky, souboji i prostředím je to zkrátka slabší odvar trilogie. I tak mě to celkem bavilo, ale rozhodně nijak nestrhlo.
+18
  • PC 65
Jakožto fanoušek původní trilogie jsem se těšil na rozvití příběhu mezi jedničkou a dvojkou. No...nevím, co jsem čekal. Před těžkým zklamáním hru zachránili občas libové novinky. Hlavním kamenem úrazu, je dnes už zastaralý koncept hry, na což hra doplácí v největší míře. Již tu byl v roce 2003 a 3 stejné hry v tomto duchu už každému stačili.

Hra nemůže konkurovat "novému" pojetí mlátiček jako Enslaved či Castlevanie. Autoři vsadili na ověřený a zajetý systém, ale věděli, že jen tak jim to neprojde, proto do hry přidali několik zajimavých a taky ne zcela cool novinek. Ty pro mne ne zcela boží si vypujčili od svých kolegů a třeba inspirace God of War III je zcela patrná(největší kopie je přeskakování na ptácích-harpie:) ne, že by to nefungovalo, ale tohle sme viděli tu, tohle zas onde, takže člověk z toho odvařený není. Co se mi ovšem moc líbilo, byla schopnost zastavovat vodu a obnovovat staré části našeho koridoru. Člověk si užije hodně zajímavých momentů, ač to mohlo být 2x tak čupr, to nejepičtější má být slajd z točitého schodiště? Really? Ty schopnosti se dali spojit do lepších "svazků" :).

Když jsem hru zapnul, byl sem v šoku a myslel si, že autoři si ze mne dělají srandu. Měl sem pocit, že jsem si zapl ňákého staršího PoPa, absolutně žádná změna. OMG! Grafika? OMG! Dyť je rok 2010!!! První třetinu hry, kdy nemá hráč žádné schopnosti a je to "obyčejný" PoP, tak to byla strašlivá nuda! Měl jsem chuť disk zahodit. Naštěstí přišlo povedené zastavování vody a konečně to začlo být trochu intenzivnější a dynamičtější. Souboje jsou děsná nuda. Sekání je omezeno na jedno tlačítko a to už dnes opravdu nestačí. Dlouho sem se srovnával s tím, že ve hře není mé oblíbené krytí. To sem si dycky v soubojích vychutnával. Bohužel. Takže se souboje omezí pouze na neustálé kutálení se. Bylo celkem fajn, že souboje se alespoň povznesli na boj s velkou skupinou nepřátel, jenže ti jsou strašně tupí a pomalí. Tím i narážím na jednoduchost a triviálnost celé hry. Není to žádná výzva. Souboje jsou samy o sobě jednoduché, navíc přibily schpnosti, kterým dáte písečňákům pěkně na řiť. Ač stačil jen vír a zmražování a mohl jsem se s druhým prstem šťourat v nose...Finální boss? Pche :D jen repetivní otročina. Tohle není Dahaka, kde sem nechal veškeré mé nervy.(Pro mne nejtěžší boss s kterým jsem se kdy setkal ve hrách, samozřejmě na nejtěžší obtížnost, Kayleena byl vklidu) Už samotná "akrobacie" není výzva:(. Na nový "move set" sem si zvykal dlouho a bylo mi smutno, že 3x něco zmáčknu a sem nahoře. Pasti stále stejné, tady nebyl ani prostor pro chyby, bez nápadu. Jen zdlouhavé repetivní chvíle. Tady sem si mohl zoufat, že princ je tak blbý a před okrajem zastaví, což vedlo , že mě praštila houpající se kláda. :X Kde jsou ty časy, kdy přepadl a utomaticky se chytl... bylo peklo si zvykat na tyhle nové manýry.

Nervy jsem ztrácel klasicky z přihlouplé kamery a stím spojené ovládání, které pokaždé dělalo něco jiného a v jiných směrech. Je fajn, že u pák stačí stisknout tlačitko, princ se automaticky přiblíží a chytne. Ovšem to točení ani v PoPech tak dementní nebylo. Například 2 otočky uděla ok a 3ti točí naopak, to byla očista :X. Hádanky bych nebral jako hádanky, spíše další otročina s něčím točit...tam k myšlení teda moc nebylo.

A ten příběh, co mne tak zajímal? Nastavovaná nudná kaše, bratr je navíc pěkný vůl, bez kterého by byl o5 klid, je to v podstatě samostatná odbočka s úplně jiným princem...Prince of Persia: Warrior Within zkrátka nic nepřekoná v příběhu, hratelnosti, hudbě a stylizaci. Proto by Ubi nemělo PoPa už nadále znásilňovat a posunout se dál a hlavně na nový engine OMG!

Pro: pár světlých momentů, zastavování vody, obnovování zničených částí, vír

Proti: zastaralý koncept, grafika/engine!,kamera, JEDNODUCHOST,příběh,začátek,nové pohyby,absence KRYTÍ

+15
  • PS3 75
Pamatuji si, jak jsem o tuhle hru měl v mladších letech veliký zájem. Vypadala dobře a byla zatím nejmodernějším Princem (to platí dodnes). I přesto mi trvalo celých 9 let, než jsem si hru pořídil. Tehdy i za přízračné dvě devítky, 99 korun. S velkou nadsázkou jsem tomu říkal nejlepší nákup v mém životě. Další 4 roky mi trvalo, než jsem si jí konečně zahrál. Trvalo mi tedy celých 13 let, než jsem si splnil tento jeden dětský den.  

Herní výzva 2023 – 3. Císařův pekař / Pekařův císař
Odůvodnění: Hlavní hrdina je Perský princ.  

Předešlou trilogii jsem nikdy nedohrál. V dětství jsem si všechny tři rozehrál, ale v každém díle jsem došel tak za půlku hry a potom se nějak ztratil a už jsem nevěděl, jak pokračovat. Pokud nepočítám reimaginaci Prince z roku 2008, tak jsou Zapomenuté písky můj první dohraný Prince z Persie. Zážitek to byl hodně fajn, oprášil jsem svůj starý PS3 a překvapilo mě, jak skvěle na něm hra běží. Občasné pády snímků sem tam byli a rozmazanější grafika už je taky znát ale většinu času to bylo stabilní a hlavně mi to nebránilo v tom si hru užít.  

I když mě hra bavila, zklamání se též dostavilo. Nemohu se zbavit silného pocitu „jednohubkovosti“. Dohrál jsem jí moc rychle, odehrávala se pouze v jedné lokaci (to není nutně ke škodě) a soubojový systém byl až příliš primitivní. Skládá se z pár základních úderů + silných úderů a kopanců. Nakombinovat taky moc kreativně nejdou. Dále tu jsou elementární nadpřirozené schopnosti, které jsou fajn doplněk a mnohdy urychlili souboje ale chtělo by to víc. Více komplexnější souboják by tomu rozhodně slušel.  

Důležitější je ale typická Princova akrobacie a ta je zde opět vyšperkována na jedničku. Šplhání a skákání je jedno velká radost. Pasti občas správně potrápí a mechanika zamrzání vody taky dala zabrat mému mozku, než jsem přišel na správné načasování a hlavně jaká tlačítka či spouště na ovladači mám zmáčknout, které podržet, pustit a tak dále. Místy mě pozlobila kamera a s tím spojené Princovo nepochopení, kam přesně skočit nebo se chytit, protože se mi nejednou stalo, že se nestačil zachytit zamrzlé vody nebo skočil kousek vedle, než správně měl. Naštěstí jsem se mohl snadno opravit, díky Pískům času. Úžasné jsou taky animace, když třeba Princ přemrští skok a jen tak tak se zachytí o následující tyč nebo chůze po zdech, která díky modernějším technologiím působí realističtěji.  

Příběh moc komentovat nebudu, je akorát tak jednoduchý, aby se v něm člověk neztratil a aby ho snáze pochopil. Neoslnil mě ale ani neurazil. Postavy v něm byli fajn, hlavně Princ a jeho případné hlášky, které na tomhle malém písečku stihnul utrousit. Ještě pochválím hudební doprovod od Steva Jablonskyho, jeho „Main Theme“ se krásně poslouchá.  

Ve finále je škoda, že jsem se ke hře nedostal dříve, určitě by mě uchvátila více, ale i teď to byla parádní jízda a takového Prince bych si přál i na současné generaci konzolí (PS5, Xbox Series), s nejmodernější grafikou, animacemi a haptickou odezvou či adaptivními spouštěmi na ovladači by to určitě byla slast. Jen to udělat trochu velkolepější ale ne zase přehnaně velké a dlouhé, jak to Ubisoft dělá s moderními hrami. A taky žádný open-world!

Pro: Akrobacie, animace, stav PS3 verze

Proti: Příliš primitivní combat, krátká herní doba

+15