Hned zkraje vypálím jako projektil z Rail Gunu šokující zjištění – největší nevýhodou Quake II 64 je existence Doomu 64… Proč? Protože Doom 64 dokázal v lecčems zastínit i původní hru. Ať už to byly nové zbraně, celkově temnější atmosféra nebo zkrátka nové rozmanité levely nabízející několik plezantně masakrálních momentů. Samozřejmě něčeho takového mohl Doom 64 docílit v prvé řadě díky tomu, že Nintendo 64 představovalo pokročilejší hardware oproti počítačům v době vzniku původní hry, a tedy nejen, že se nemusel omezovat, on se mohl i posouvat dál.
Quake II 64 na to musí jít přesně opačně, neboť výkon Nintenda 64 s 93,75 MHZ procesorem a 4,5 MB RAM už by na standardní počítačovou verzi Quake II jednoduše nestačil. Je tedy na místě Nintendovské verzi vyčítat uzavřenější level design a absenci zběsilé akce s mnoha modely na obrazovce najednou? Asi není. Technická omezení znamenala značné kompromisy. Jenže co na to hráč, který si bezmála o čtvrt století později nainstaluje famózní remastered verzi a se zklamaným úšklebem na tváři začne hru hodnotit?
Inu, je to o přístupu. Mně, to nedá a stáří a limity hry zohledním, jiný nemusí být tak tolerantní… Quake II 64 tedy, jak již bylo naznačeno, musí obsahovat změněný level design, na druhou stranu střípků z původní hry zde naleznete jen pramálo. Práce rozhodně nebyla odbytá, protože na míru Nintenda 64 byla ušita prakticky celá nová singleplayerová kampaň. Značně krátká ovšem. Jakkoli počet misí 39 může působit uspokojivě, některé úrovně ani nezaznamenáte, protože v průběhu plynulého přechodu mezi místnosti Vám hra pouze oznámí, že se nacházíte v další misi. Předpokládám, že v těch místech se v konzolové verzi nacházely loadingové pauzy. Celkově do tří hodin máte dohráno.
Obtížnost rozhodně není závratná, jak bylo řečeno, nemůžete čelit mnoha přátelům najednou, přičemž žádných nových, tužších monster se nedočkáte. Na Hard úplně na pohodu, možná Nightmare verze by byla hrát to bez myši na gamepadu. Taktéž nečekejte žádné přespříliš sofistikované puzzly, hledání klíčů a cestování tam a zpět. Kampaň je koncipována jako cestování po planetách, takže backtracking prakticky není možný. Pouhým nahlížením do okolních chodeb jaksi mimoděk objevíte všechny klíče a pouhým postupem vpřed objevíte dveře, do kterých je lze použít. Quake II 64 tedy vnímám jako nostalgickou exkurzi do minulosti, která nejspíš dokázala uspokojit hráče v roce 1999, avšak dnes potěší spíše jen pamětníky…
Quake II 64 na to musí jít přesně opačně, neboť výkon Nintenda 64 s 93,75 MHZ procesorem a 4,5 MB RAM už by na standardní počítačovou verzi Quake II jednoduše nestačil. Je tedy na místě Nintendovské verzi vyčítat uzavřenější level design a absenci zběsilé akce s mnoha modely na obrazovce najednou? Asi není. Technická omezení znamenala značné kompromisy. Jenže co na to hráč, který si bezmála o čtvrt století později nainstaluje famózní remastered verzi a se zklamaným úšklebem na tváři začne hru hodnotit?
Inu, je to o přístupu. Mně, to nedá a stáří a limity hry zohledním, jiný nemusí být tak tolerantní… Quake II 64 tedy, jak již bylo naznačeno, musí obsahovat změněný level design, na druhou stranu střípků z původní hry zde naleznete jen pramálo. Práce rozhodně nebyla odbytá, protože na míru Nintenda 64 byla ušita prakticky celá nová singleplayerová kampaň. Značně krátká ovšem. Jakkoli počet misí 39 může působit uspokojivě, některé úrovně ani nezaznamenáte, protože v průběhu plynulého přechodu mezi místnosti Vám hra pouze oznámí, že se nacházíte v další misi. Předpokládám, že v těch místech se v konzolové verzi nacházely loadingové pauzy. Celkově do tří hodin máte dohráno.
Obtížnost rozhodně není závratná, jak bylo řečeno, nemůžete čelit mnoha přátelům najednou, přičemž žádných nových, tužších monster se nedočkáte. Na Hard úplně na pohodu, možná Nightmare verze by byla hrát to bez myši na gamepadu. Taktéž nečekejte žádné přespříliš sofistikované puzzly, hledání klíčů a cestování tam a zpět. Kampaň je koncipována jako cestování po planetách, takže backtracking prakticky není možný. Pouhým nahlížením do okolních chodeb jaksi mimoděk objevíte všechny klíče a pouhým postupem vpřed objevíte dveře, do kterých je lze použít. Quake II 64 tedy vnímám jako nostalgickou exkurzi do minulosti, která nejspíš dokázala uspokojit hráče v roce 1999, avšak dnes potěší spíše jen pamětníky…
