S Legend of Kyrandia 2 jsem se poprvé setkal těsně před zaregistrováním se na Databázi, proto ji nemám okomentovanou. V rámci oddechu od 3D akčních her jsem se rozhodl si druhý díl zopakovat a chybějící komentář doplnit. Druhý díl je zvláštní. Mezi hráčskou obcí bude navždy zapsán jako "ten díl bez Malcolma". Co si budeme povídat, tato ikonická postava hře chybí. A když se castingu nezúčastnil ani hrdina prvního dílu Brandon, otěže musí převzít někdo jiný: žena, blondýnka, čarodějnice - Zanthia. Zanthia je fajn. Něžně vypadající plavovláska má věru vybroušený jazyk. Dnešnímu hráči to asi nepřijde, ale zařadit ženu jako hlavní hrdinku hry byl před příchodem Tomb Raider od Westwoodu odvážný tah.
Hra je rozdělená do pěti oddělených celků, přičemž po dohrání každého z nich se Zanthia převleče a vyprázdní se jí inventář. Likvidace nepotřebných předmětů je v rámci hry dobrý nápad a ve své době se jednalo o originální postup. Hráč tak neměl zahlcen inventář zbytečnými předměty jako v Discworld ale také v mnohem modernějším Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš. Inventář pojme 20 předmětů. Stále je to málo, přesto je to v sérii nejrozsáhlejší inventář. Nechápu, proč třetí díl inventář opět zredukoval. Hrál jsem remasterovanou CD verzi s vyžehlenou grafikou a namluvenými dialogy. Hra vypadá i zvučí výborně (včetně namluvení dialogů). Hudebně to není žádný zázrak a při zákysu začne být repetitivní hudba otravná. Z hlediska kompatibility s dnešními stroji je hra vyladěná, spadla mi jen jednou a většinu postupu mi zachránil autosave.
Oproti dalším dvěma dílům hra neobsahuje bludiště. První tři akty jsou poměrně jednoduché, značně přituhne až na konci čtvrtého, který je zakončen pekelným puzzlem (stroj na duhu). Hra neobsahuje dead endy, puzzle na konci posledního aktu je zábavný a konec obsahuje i akční vložku a jediné místo, v rámci kterého se ve hře dá umřít. Z hlediska technického provedení ani hratelnosti nemám významnějších výhrad.
Slabinou hry je bohužel příběh. Jak uvádí John Mirra, původ a motivace hlavního záporáka je vysvětlen ve čtvrtém aktu asi třemi větami. Záporák je nezajímavý a kvalit Malcolma nedosahuje ani náhodou. Samotná hra se nemůže rozhodnout, čím je. Opět je to road trip po zajímavých nesouvisejících prostředích, která autoři vymysleli a na poslední chvíli se je snažili nějak dějově propojit. Počáteční pohádka pokračuje přes podzemí s dinosaury a závěrečný souboj ve strojovně Kyrandie byl extrémně podivný. Ozubená kola zapadají do Kyrandie asi jako velbloud do Grónska.
Druhá Kyrandia je dobrá hra a zábavná adventura. Hra odsýpá, dobře se hraje, puzzly dobře potrénují hráčovu inteligenci. Zanthia je jako hrdinka zábavná, její vztah-nevztah a jiskření s takydobrodruhem Marcem potěší. Jediným mínusem, zato významným, je tedy příběh. Možná je to ode mě přehnaný požadavek, ale dle mého názoru adventura dobrý příběh potřebuje. A tady Kyrandia 2 selhává. Kdo tento nedostatek zkousne, určitě se při hraní dobře pobaví a všem hráčům doporučuji celou sérii včetně prostředního dílu vyzkoušet. Kyrandia jsou totiž živoucí dějiny, aspoň tedy v ČR.
Hra je rozdělená do pěti oddělených celků, přičemž po dohrání každého z nich se Zanthia převleče a vyprázdní se jí inventář. Likvidace nepotřebných předmětů je v rámci hry dobrý nápad a ve své době se jednalo o originální postup. Hráč tak neměl zahlcen inventář zbytečnými předměty jako v Discworld ale také v mnohem modernějším Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš. Inventář pojme 20 předmětů. Stále je to málo, přesto je to v sérii nejrozsáhlejší inventář. Nechápu, proč třetí díl inventář opět zredukoval. Hrál jsem remasterovanou CD verzi s vyžehlenou grafikou a namluvenými dialogy. Hra vypadá i zvučí výborně (včetně namluvení dialogů). Hudebně to není žádný zázrak a při zákysu začne být repetitivní hudba otravná. Z hlediska kompatibility s dnešními stroji je hra vyladěná, spadla mi jen jednou a většinu postupu mi zachránil autosave.
Oproti dalším dvěma dílům hra neobsahuje bludiště. První tři akty jsou poměrně jednoduché, značně přituhne až na konci čtvrtého, který je zakončen pekelným puzzlem (stroj na duhu). Hra neobsahuje dead endy, puzzle na konci posledního aktu je zábavný a konec obsahuje i akční vložku a jediné místo, v rámci kterého se ve hře dá umřít. Z hlediska technického provedení ani hratelnosti nemám významnějších výhrad.
Slabinou hry je bohužel příběh. Jak uvádí John Mirra, původ a motivace hlavního záporáka je vysvětlen ve čtvrtém aktu asi třemi větami. Záporák je nezajímavý a kvalit Malcolma nedosahuje ani náhodou. Samotná hra se nemůže rozhodnout, čím je. Opět je to road trip po zajímavých nesouvisejících prostředích, která autoři vymysleli a na poslední chvíli se je snažili nějak dějově propojit. Počáteční pohádka pokračuje přes podzemí s dinosaury a závěrečný souboj ve strojovně Kyrandie byl extrémně podivný. Ozubená kola zapadají do Kyrandie asi jako velbloud do Grónska.
Druhá Kyrandia je dobrá hra a zábavná adventura. Hra odsýpá, dobře se hraje, puzzly dobře potrénují hráčovu inteligenci. Zanthia je jako hrdinka zábavná, její vztah-nevztah a jiskření s takydobrodruhem Marcem potěší. Jediným mínusem, zato významným, je tedy příběh. Možná je to ode mě přehnaný požadavek, ale dle mého názoru adventura dobrý příběh potřebuje. A tady Kyrandia 2 selhává. Kdo tento nedostatek zkousne, určitě se při hraní dobře pobaví a všem hráčům doporučuji celou sérii včetně prostředního dílu vyzkoušet. Kyrandia jsou totiž živoucí dějiny, aspoň tedy v ČR.
Pro: Zábavná hlavní hrdinka, puzzly, autosave, kvalitní grafika a namluvení dialogů, jiskření mezi hrdinkou a... hm... Marcem.
Proti: Slabý příběh, při zákysu repetitivní hudba.