Jednoho krásného dne Josephu Seedovi přeskočilo, poněkud netradičním způsobem si vypořádal rodinné závazky a stal se mesiášem na full time. Protože mu followeři naskakovali jak vygumované blondýně na instagramu, rozhodla se čtveřice nesourodých policajtů, že by mu velice slušelo chytat se mříží zevnitř. Naprosto nečekaně se to však této čtveřici nepovedlo a Zelenáč je ten, který to všechno musí zachránit.
Na úvod bych měl říct, že moje hodnocení bude trochu odlišné od ostatních. Žádný z předchozích dílů jsem totiž nedohrál ani do poloviny. FC1 - moc hard, FC2 - moc respawnů a nuda, FC3 - věže a nutnost zabít 300 medvědů, abych si vyrobil peněženku, FC4 - nehrál jsem vůbec. Takže spousta věcí tu pro mě byla nových.
Po dokončení úvodního ostrůvku (a docela vtipného pomrknutí ohledně šplhání na věže) jsem se rozhodl nejdříve prozkoumat, jaké druhy vyžití skýtá tento kraj. Takže jsem si zarybařil, potýkal se s divokou faunou, prolezl pár prepperských doupat, zachránil několik lidí, projel se na člunu po jezerech a řekách, procházel se po lesích a kochal se prostředím... Hope County pro mě představuje jednu z nejlépe nadesignovaných map ve hrách vůbec. Je tu i přes slušnou velikost minimum hluchých míst, kromě krásného grafického zpracování je to i parádně nazvučené. Dokázal bych zde strávit spoustu hodin i kdyby tu žádná dějová linka nebyla a v podstatě jsem si většinu hry prošel pěšky, i když fast travel a všemožné dopravní prostředky tu samozřejmě jsou.
Peggies prozatím moc neotravovali, ale po nějaké době nastal čas k jejich postupné redukci, protože to obyvatelstvo se i přes hromadu silných řečí samo nezachrání, že jo. Příležitostí k tomu je hodně, protože respawn se tu využívá ve velké míře. V extrémním případě mi stačilo oběhnout chajdu a byli tam zase. K postupu příběhem je pak nutné plnit konkrétní úkoly. Tohle považuju za dobré rozhodnutí, protože kdyby se expilo za každou mrtvolu, šel bych po půl hodině na prvního ze sourozenců. Nejvíc mi asi sedlo osvobozování základen po tichošlápovsku. Nutno říct, že základny jsou na to vyloženě nachystané, protože vždy je poblíž nějaké vyvýšené místo, odkud se dá vše zmapovat a připravit si plán. Pro někoho to může být mínus, ale já u hry vyloženě relaxoval, takže pro mě ne. Peněžní bonus za prvotní deaktivaci alarmů taky nebyl zanedbatelný. Dalšími možnostmi je likvidace svatyň, sil, road blocků, náklaďáků, osvobozování unesených lidí... a jestli to bude rambo stylem nebo sabotážemi, to už záleží na momentální náladě. Paráda.
U každé oblasti jsou mezistupně, kdy už si záporáci řeknou, že by vás měli trochu vyklidnit. Vyšlou skript... tedy jakože elitní jednotku, která si nezadá s Jedi mastery, protože mě dokázali trefit pod vodou, zašitýho ve sklepě, v letadle nebo v tunelu. To byla první z věcí, která mě otrávila (doslova), holt ani open world není úplně open. John Seed dělá jen takové menší bububu, protože vždy na pohodu utečete. Od Jacoba se musíte prostřílet přes přeludy (nebo ne?) a Faith má o ráji představy jak Horst Fuchs, ta jen mele a mele a mele. Každopádně v poslední fázi už se jede naostro a boss fighty jsou relativně ok. Tady jsem taky při druhém hraní narazil na error, kdy po likvidaci Johna mi vedlejší postavy povídaly o smrti Eliho, jenže ten se ještě těšil plnému zdraví.
No a tohle je v podstatě celá náplň hry - nagrindovat dostatek bodů, zlikvidovat jednoho ze sourozenců a jde se na dalšího. Ani toto jako mínus neberu, protože tempo jsem si určoval podle nálady. Stejně tak plnění určitých věcí k získání perků. Zdaleka jsem nesplnil všechny a bodů bylo akorát tolik, abych si Zelenáče upravil k obrazu svému. Vedlejší úkoly jsou klasika (ubraň kostel, zlikviduj x aut, osvoboď tolik a tolik lidí), ale najde se i pár minipříběhů, kdy mi asi nejvíc utkvěl v paměti ten konspirační ufo pošuk :-) Hlavní linka se mi taky docela zamlouvala. Ano, je v ní děr jak v ementálu a logiku bych (nebo v chování postav) většinu času hledal marně, ale konec (ten nejdelší) nebyl vůbec špatný a přinutil mě pak nad hrou ještě chvíli přemýšlet. Jen škoda, že Joseph neměl víc prostoru, jeho postava by si určitě zasloužila víc vytěžit.
Jdeme pro změnu chvíli nadávat.
Všude se nachází příliš mnoho lékárniček, zbraní a munice (na střední obtížnost, na easy je to jako hrát s nesmrtelností). V kontrastu s tím zase dost dlouho trvalo, než jsem si mohl rozšířit arzenál zbraní alespoň na 3. Sice jsem si pár kousků vymazlil, ale stačí něco sebrat omylem a zjištění, že jdu na neškodného jelena s raketometem, místo s lukem, zrovna nepotěší. Alespoň, že různých zbraní je slušný výběr (a pocit ze střely je fajn) a dají se pořídit i u lovců v divočině, ne jen na základnách.
Crafting mi tu přišel trochu navíc a kromě výroby výbušnin jsem ho nepoužíval. A stejně jako u zbraní, nikdy se nestalo, že bych něco nemohl vyrobit, protože dílů se všude povalovaly mraky.
AI Peggies odpovídá jejich IQ, takže zmrzlá makrela. 5 jich postřílím, dalších 5 chvílí pobíhá okolo a huláká a po minutě to vzdají a vrátí se ke svojí rutině. A když už si mě náhodou všimnou, tak jen stačí mačkat spoušť, protože před hlaveň už naběhnou sami. Oproti tomu někteří z těch, kteří brání základnu, trpí jasnovidectvím. Protože několikrát se rozeřvaly alarmy i když jsem byl ještě půl kilometru daleko. Taky se evidentně množí dělením, protože skoro všichni vypadali stejně :-) A stejně "inteligentní" jsou i parťáci, kteří jsou schopni civět na granát pod nohama a ani se nehnout. Kromě prvního pokusu jsem je už dále nikdy nevyužil.
A poslední věc, hlavní linka se dá dohrát za 3 večery, včetně toho grindu.
Už je to nějaký dlouhý, tak to zakončím. Tématicky a zasazením se mi FC5 parádně trefilo do vkusu. Nádherný kus země obsazený militantními náboženskými fanatiky, to si říkalo o nákup naslepo. Sice vrchol nadšení přišel dost brzy po začátku (No one's coming to save you), ale i tak se mi povedlo si po většinu času ten entuziasmus udržet. A to i přes spoustu nelogičností, blbostí a chyb. K dohrání hry jsem se totiž kvůli zabugované AI dokopal až na druhý pokus, ale nelituju ani minuty a i když mám hlavní linku dohranou, ještě se milerád do Hope County vrátím.
Na úvod bych měl říct, že moje hodnocení bude trochu odlišné od ostatních. Žádný z předchozích dílů jsem totiž nedohrál ani do poloviny. FC1 - moc hard, FC2 - moc respawnů a nuda, FC3 - věže a nutnost zabít 300 medvědů, abych si vyrobil peněženku, FC4 - nehrál jsem vůbec. Takže spousta věcí tu pro mě byla nových.
Po dokončení úvodního ostrůvku (a docela vtipného pomrknutí ohledně šplhání na věže) jsem se rozhodl nejdříve prozkoumat, jaké druhy vyžití skýtá tento kraj. Takže jsem si zarybařil, potýkal se s divokou faunou, prolezl pár prepperských doupat, zachránil několik lidí, projel se na člunu po jezerech a řekách, procházel se po lesích a kochal se prostředím... Hope County pro mě představuje jednu z nejlépe nadesignovaných map ve hrách vůbec. Je tu i přes slušnou velikost minimum hluchých míst, kromě krásného grafického zpracování je to i parádně nazvučené. Dokázal bych zde strávit spoustu hodin i kdyby tu žádná dějová linka nebyla a v podstatě jsem si většinu hry prošel pěšky, i když fast travel a všemožné dopravní prostředky tu samozřejmě jsou.
Peggies prozatím moc neotravovali, ale po nějaké době nastal čas k jejich postupné redukci, protože to obyvatelstvo se i přes hromadu silných řečí samo nezachrání, že jo. Příležitostí k tomu je hodně, protože respawn se tu využívá ve velké míře. V extrémním případě mi stačilo oběhnout chajdu a byli tam zase. K postupu příběhem je pak nutné plnit konkrétní úkoly. Tohle považuju za dobré rozhodnutí, protože kdyby se expilo za každou mrtvolu, šel bych po půl hodině na prvního ze sourozenců. Nejvíc mi asi sedlo osvobozování základen po tichošlápovsku. Nutno říct, že základny jsou na to vyloženě nachystané, protože vždy je poblíž nějaké vyvýšené místo, odkud se dá vše zmapovat a připravit si plán. Pro někoho to může být mínus, ale já u hry vyloženě relaxoval, takže pro mě ne. Peněžní bonus za prvotní deaktivaci alarmů taky nebyl zanedbatelný. Dalšími možnostmi je likvidace svatyň, sil, road blocků, náklaďáků, osvobozování unesených lidí... a jestli to bude rambo stylem nebo sabotážemi, to už záleží na momentální náladě. Paráda.
U každé oblasti jsou mezistupně, kdy už si záporáci řeknou, že by vás měli trochu vyklidnit. Vyšlou skript... tedy jakože elitní jednotku, která si nezadá s Jedi mastery, protože mě dokázali trefit pod vodou, zašitýho ve sklepě, v letadle nebo v tunelu. To byla první z věcí, která mě otrávila (doslova), holt ani open world není úplně open. John Seed dělá jen takové menší bububu, protože vždy na pohodu utečete. Od Jacoba se musíte prostřílet přes přeludy (nebo ne?) a Faith má o ráji představy jak Horst Fuchs, ta jen mele a mele a mele. Každopádně v poslední fázi už se jede naostro a boss fighty jsou relativně ok. Tady jsem taky při druhém hraní narazil na error, kdy po likvidaci Johna mi vedlejší postavy povídaly o smrti Eliho, jenže ten se ještě těšil plnému zdraví.
No a tohle je v podstatě celá náplň hry - nagrindovat dostatek bodů, zlikvidovat jednoho ze sourozenců a jde se na dalšího. Ani toto jako mínus neberu, protože tempo jsem si určoval podle nálady. Stejně tak plnění určitých věcí k získání perků. Zdaleka jsem nesplnil všechny a bodů bylo akorát tolik, abych si Zelenáče upravil k obrazu svému. Vedlejší úkoly jsou klasika (ubraň kostel, zlikviduj x aut, osvoboď tolik a tolik lidí), ale najde se i pár minipříběhů, kdy mi asi nejvíc utkvěl v paměti ten konspirační ufo pošuk :-) Hlavní linka se mi taky docela zamlouvala. Ano, je v ní děr jak v ementálu a logiku bych (nebo v chování postav) většinu času hledal marně, ale konec (ten nejdelší) nebyl vůbec špatný a přinutil mě pak nad hrou ještě chvíli přemýšlet. Jen škoda, že Joseph neměl víc prostoru, jeho postava by si určitě zasloužila víc vytěžit.
Jdeme pro změnu chvíli nadávat.
Všude se nachází příliš mnoho lékárniček, zbraní a munice (na střední obtížnost, na easy je to jako hrát s nesmrtelností). V kontrastu s tím zase dost dlouho trvalo, než jsem si mohl rozšířit arzenál zbraní alespoň na 3. Sice jsem si pár kousků vymazlil, ale stačí něco sebrat omylem a zjištění, že jdu na neškodného jelena s raketometem, místo s lukem, zrovna nepotěší. Alespoň, že různých zbraní je slušný výběr (a pocit ze střely je fajn) a dají se pořídit i u lovců v divočině, ne jen na základnách.
Crafting mi tu přišel trochu navíc a kromě výroby výbušnin jsem ho nepoužíval. A stejně jako u zbraní, nikdy se nestalo, že bych něco nemohl vyrobit, protože dílů se všude povalovaly mraky.
AI Peggies odpovídá jejich IQ, takže zmrzlá makrela. 5 jich postřílím, dalších 5 chvílí pobíhá okolo a huláká a po minutě to vzdají a vrátí se ke svojí rutině. A když už si mě náhodou všimnou, tak jen stačí mačkat spoušť, protože před hlaveň už naběhnou sami. Oproti tomu někteří z těch, kteří brání základnu, trpí jasnovidectvím. Protože několikrát se rozeřvaly alarmy i když jsem byl ještě půl kilometru daleko. Taky se evidentně množí dělením, protože skoro všichni vypadali stejně :-) A stejně "inteligentní" jsou i parťáci, kteří jsou schopni civět na granát pod nohama a ani se nehnout. Kromě prvního pokusu jsem je už dále nikdy nevyužil.
A poslední věc, hlavní linka se dá dohrát za 3 večery, včetně toho grindu.
Už je to nějaký dlouhý, tak to zakončím. Tématicky a zasazením se mi FC5 parádně trefilo do vkusu. Nádherný kus země obsazený militantními náboženskými fanatiky, to si říkalo o nákup naslepo. Sice vrchol nadšení přišel dost brzy po začátku (No one's coming to save you), ale i tak se mi povedlo si po většinu času ten entuziasmus udržet. A to i přes spoustu nelogičností, blbostí a chyb. K dohrání hry jsem se totiž kvůli zabugované AI dokopal až na druhý pokus, ale nelituju ani minuty a i když mám hlavní linku dohranou, ještě se milerád do Hope County vrátím.
