Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

The Count Lucanor

  • PC 80
Není nad to mít na Databázi her kamarády a občas si nechat doporučit nějaké hry. Zrovna The Count Lucanor mi před dalekými časy doporuči M.a.t.t. a s radostí mohu konstatovat, že teď přišla její chvíle.

The Count Lucanor na první dobrou vypadá jako takové ty stařičké japonské RPGčka. Nekonečná, s epickým příběhem, dost se opakující. To ale naštěstí pro tuto hru neplatí, byť příběh, můžeme říct, epický vlastně docela i je.

Hans je mladík, žije v chalupě se svojí matkou, ale na to, jak je mladý, už má roupy a tak se matce začne vzpouzet. Tohle ho nebaví, tamto ho štve. "Mami, já chci do světa", praví. A tak začíná jeho příběh. Okamžitě jsem pochopil, že tady jsem s těmi japonskými RPGčky vedle, jak ta jedla. Inspirace je sice v grafice, ale hodně rychle si uvědomíte, že tohle je spíš takový 16ti bitový Dink Smallwood. Hans tak na své výpravě poměrně rychle spadne do průseru, respektive do spár Hraběte Lucanora a v tu ránu se rozjíždí hodně napínavý, temný a místy dost krvavý příběh na nějakých 5 hodin hraní.

Příběh je obrovské plus celé hry. Na to, jak dětská je Vaše postava, je prostředí kolem Vás prosáklé hrůzou a krví až běda. Myslím si, že kdejaké dítě by z takové výpravy chytlo psotník dřív, než by vůbec přišlo na to, co to je. I já jsem kolikrát měl co dělat, abych si nestřík do textilu. Hra pak vybízí ke klasickému procházení místnostmi, hledání klíčů a pokračování příběhem dál, až do zdárného konce, kterých je pět, což je víc, než by Vás vůbec napadlo.

Samostatný odstavec si určitě zaslouží ukládání hry. To totiž funguje tak, že nacházíte mincičky a těmi si pak uložíte pozici u fontány uprostřed hradu. Jednou mě museli zabít, abych se probral skoro na začátku hry, po druhé jsem si to vypnul, abych druhý den zjistil, že jsem opět skoro na začátku hry. Takže až na potřetí jsem sklízel patřičné ovace, když jsem havranovi vložil do spár mincičku, aby došlo k uložení hry.

The Count Lucanor je ale i přesto hodně zábavnou a neotřelou hrou s odkazem na 16ti bit. Je dlouhá tak akorát, kreslená ještě víc tak akorát, aby všem, kteří mají podobný styl rádi, dělala radost. a s příběhem, který mě překvapil ze všeho nejvíce. S příběhem, který si zaslouží potlesk, protože právě příběh dělá hru tak zajímavou, jaká ve skutečnosti je. Za málo peněz je tohle opravdu dost muziku. Více, než bych vůbec čekal.

Pro: Chytlavá a nápaditá adventura z vrchu, která vládne neotřele temným příběhem s pěti různými konci, hezkou grafikou a neopakujícími se nápady.

Proti: K mínusu můžeme zmínit třeba absenci dabingu, malé množství nepřátel, popřípadě poměrnou jednoduchost děje, ale sper to ďas, já se bavil.

+10 +11 −1