Přemýšlím, co mě na těch hidden objektech láká, a asi jsem na to přišel. Mám někdy chuť na jednoduchou a snadno ovladatelnou klikačku, ale přitom mám rád adventury a tohle je vcelku přijatelný kompromis, kde mám obojí. Vlastně mám ale spíš touhu po nějakém víc hardcore zpracování. Ono se to dá najít na facebooku, kde těžkou obtížností chtějí autoři docílit vylákání peněz z hráčovy kreditky. Tam je to ale obvykle skutečně jen o tom hidden objectu. Na těchhle východoevropských hidden objectech, co u nás distribuoval Špidla Data Processing, mě baví, že si to hraje na normální hru, s animacemi, dabingem, příběhem a jednoduchým adventuřením. Bohužel všechno je to takové pitomoučké a hrozně prkenné. Navíc furt dokola. Hráli jste jednu tuhle hru, hráli jste všechny.

Ale stejně mě to jednou dvakrát za rok baví.

Chci hru tohohle typu, kde ale nebude nápověda, rébusy budou trochu těžší, nepůjdou přeskočit, bude tam víc příběhu, víc dialogů a bude to příběh, co nebude úplná blbost (to poslední mi vlastně splnila pouze hned ta první, co jsem hrál Hope Lake). Pak bych byl úplně happy. Bohužel takhle si celou dobu hraní vlastně připadám trapně, že to vůbec hraju. Je mi jasné, že chtít po casual game, aby byla hardcore, je jako chtít se stravovat v Mekáči zdravě, ale i to jde! :-)