Dlouhou dobu jsem měl náladu na nějakou relaxační nenásilnou hezkou hru ve stylu Journey či Abzû. A to mi AER Memories of Old skutečně splnil. Kvalit výše zmíněných her sice nedosahuje, ale přesto se jedná o fajn jednohubku na jedno či dvě odpoledne.

Hráč se chopí hrdinky, která se vydává na obligátní pouť za záchranou již poněkud zdevastovaného světa. Kouzlo hry ale tkví v mírumilovnosti celého zážitku. Hráče nečeká žádný boj, nýbrž exploring, hádanky a sbírání příběhových střípků. Ani ona devastace není nijak ponurého rázu. Svět byl roztříštěn na malé levitující ostrovy rozeseté po nebesích. Po nich se hrdinka přesouvá občas pěšky, ale daleko častěji proměněná do podoby ptáka. Hratelnost je vskutku primitivní a krom létání a nějakého toho zkoumání malého otevřeného světa na hráče čeká trojice (resp. šestice) dungeonů, ukrývajících jednoduché puzzly. Po vysbírání hrstky achievementů a přečtení několika poschovávaných svitků je ale svět zcela prázdný a není v něm moc co dělat, což je trochu škoda. Na druhou stranu, hra nezdržuje žádným zbytečným balastem a prostě mě nechá v poklidu poletovat krajinou a za tónu líbivého soundtracku se kochat minimalistickým, leč přitažlivým vizuálem.

Journey to ovšem není a trochu mi tam chyběly nějaké silnější emoce, zejména v podobě odzbrojujícího vyvrcholení. Jakmile trochu opadne opojení z něčeho nového, křivka zábavnosti začne trochu klesat. Naštěstí AER Memories of Old není nikterak dlouhá hra a i se 100% vysbíranými achievementy nezabere více, než 5 hodin. Já ji zvládl na jeden zátah.

Btw, ovládání je v úplně pohodě, do země jsem nalétl jen asi 2x ze začátku, než jsem si osvojil ovládání, a do vesnice na začátku se hráč vůbec vracet nemusí (v rámci příběhu, logicky, akorát na konci).