MDK 2 mě dalo zabrat. Pokud jsem prvnímu dílu něco vytýkal, autoři to ve dvojce odstranili, přesto mě paradoxně bavil první díl trochu více.
Ze začátku jsem byl nadšený. MDK 2 konečně přichází s příběhem, který je vyprávěn v enginových animacích a na začátku a na konci stylově ve stylu starých komixů. V podstatě jde o to, že po odražení první vlny ufounů, se objevuje druhá, ještě silnější. Jsou tu dva opakující se a otravní bossové a hlavní záporák chce zničit Zemi protože se prostě nudí. Celé je to pojato ve stylu hodně dementního humoru - ale v dobrém. Bavil jsem se, zejména profesor Hawkins kraluje.
Grafika šla taky nahoru. A neskutečně. Lokace jsou obrovské, velkolepé (třeba výstup na věž je na rok 2000 opravdu úžasný), pryč je černo-žluto-hnědá stylizace prvního dílu, dvojka září všemi barvami. Přitom si ale grafika drží +/- styl prvního dílu.
Krátkost a jednoduchost je také pryč. Autoři přišli s 10 koly, které jsou ale monumentální a ač to ze začátku nevypadá, i na easy pekelně těžké. Je tu spousta puzzlů a úkolů, občas si pobloudíte a nebudete tušit kam jít. Je tu milion zkratek, rozstřelitelných cest, cest co se otevřou až po zničení něčeho, teleportů. Přituhlo i v soubojích a to pořádně. Nepřátelé používají naváděné střely, míří do protipohybu, některé lze zničit za přímého boje jen sniperováním - včetně otravných věží a megaotravných kuliček, nutných pro postup dál. Kapitolou sami o sobě jsou bossové. Snad žádný nejde zničit jen obyčejnou palbou, někde musíte zasáhnout určitou část, jindy zrušit štít, zastavit dobíjení, sejmout ho nějakou stacionární zbraní. Bohužel je tu také spousta respawnu a čas do času něco, co prostě nezničíte, což mě štvalo.
Jinak u Kurta je víceméně všechno při starém, Kurt ovšem není jediný, za koho si zahrajete. Na střídačku si projedete i šíleného doktora Hawkinse a také čtyřrukého psa Maxe.
U Kurta se hra zaměřuje hodně na létání padákem, sniperování včetně přímého boje a jinak je vše až na pár maličkostí při starém.
Max je killer. Má mnohem více životů, po cestě nachází zbraně a do každé ruky si můžete vzít jinou zbraň. Což je masakr. Ještě větší masakr jsou čtyři rotačáky, to pak potvory chcípají během sekundy/dvou. Max nemá padák, ani sniperku, ale dostává jetpak, kterému pomalu dochází palivo a při snahách někam doletět/vyletět si užijete v dobrém i zlém (docházející palivo nad kyselinou nepotěší).
A profesor Hawkins pro změnu killer není. Je to vědec, má málo hitpointů, žádnou zbraň, nikam nevyskočí a tak si musíte něco vytvořit. Toaster střílející radioaktivní topinky je super :) jinak ale u Hawkinse budete především řešit puzzle, občas si užijete srandu při deaktivaci bomb a občas frustraci při bloudění. Profesor se ještě umí proměnit v Hulka, který je killer, ale příšerně neohrabaný.
Do určité fáze je vše zábavné, možná více než jednička. Pak ale obtížnost, věčný pocit že nevím co mám dělat a nekonečná kola plná složitých úkolů vyvolají spíše frustraci. Závěrečný boj je peklo - napřed zničíte bosse, který Vás vtáhne dovnitř. Uvnitř musíte ničit jeho orgány, ale boss Vás čas od času vyplivne. Pokud ne, útočí na Vás kyselinoví hadi, kterým nejde uhnout, ani je zničit a ještě je potřeba skákat/lítat nahoru a třepe se obraz.
Ve hře jsem narazil na zajímavý bug - za Kurta funguje mouselook normálně, ale Max a Hawkins mají problémy s otáčením myší. Řešení viz zajímavosti.
Ač to vypadá, že jen kritizuju, dvojka je stále výborná střílečka. Je větší, delší, hezčí a s více možnostmi než jednička, ale ta byla díky rychlému a snadnějšímu průchodu zábavnější.
Ze začátku jsem byl nadšený. MDK 2 konečně přichází s příběhem, který je vyprávěn v enginových animacích a na začátku a na konci stylově ve stylu starých komixů. V podstatě jde o to, že po odražení první vlny ufounů, se objevuje druhá, ještě silnější. Jsou tu dva opakující se a otravní bossové a hlavní záporák chce zničit Zemi protože se prostě nudí. Celé je to pojato ve stylu hodně dementního humoru - ale v dobrém. Bavil jsem se, zejména profesor Hawkins kraluje.
Grafika šla taky nahoru. A neskutečně. Lokace jsou obrovské, velkolepé (třeba výstup na věž je na rok 2000 opravdu úžasný), pryč je černo-žluto-hnědá stylizace prvního dílu, dvojka září všemi barvami. Přitom si ale grafika drží +/- styl prvního dílu.
Krátkost a jednoduchost je také pryč. Autoři přišli s 10 koly, které jsou ale monumentální a ač to ze začátku nevypadá, i na easy pekelně těžké. Je tu spousta puzzlů a úkolů, občas si pobloudíte a nebudete tušit kam jít. Je tu milion zkratek, rozstřelitelných cest, cest co se otevřou až po zničení něčeho, teleportů. Přituhlo i v soubojích a to pořádně. Nepřátelé používají naváděné střely, míří do protipohybu, některé lze zničit za přímého boje jen sniperováním - včetně otravných věží a megaotravných kuliček, nutných pro postup dál. Kapitolou sami o sobě jsou bossové. Snad žádný nejde zničit jen obyčejnou palbou, někde musíte zasáhnout určitou část, jindy zrušit štít, zastavit dobíjení, sejmout ho nějakou stacionární zbraní. Bohužel je tu také spousta respawnu a čas do času něco, co prostě nezničíte, což mě štvalo.
Jinak u Kurta je víceméně všechno při starém, Kurt ovšem není jediný, za koho si zahrajete. Na střídačku si projedete i šíleného doktora Hawkinse a také čtyřrukého psa Maxe.
U Kurta se hra zaměřuje hodně na létání padákem, sniperování včetně přímého boje a jinak je vše až na pár maličkostí při starém.
Max je killer. Má mnohem více životů, po cestě nachází zbraně a do každé ruky si můžete vzít jinou zbraň. Což je masakr. Ještě větší masakr jsou čtyři rotačáky, to pak potvory chcípají během sekundy/dvou. Max nemá padák, ani sniperku, ale dostává jetpak, kterému pomalu dochází palivo a při snahách někam doletět/vyletět si užijete v dobrém i zlém (docházející palivo nad kyselinou nepotěší).
A profesor Hawkins pro změnu killer není. Je to vědec, má málo hitpointů, žádnou zbraň, nikam nevyskočí a tak si musíte něco vytvořit. Toaster střílející radioaktivní topinky je super :) jinak ale u Hawkinse budete především řešit puzzle, občas si užijete srandu při deaktivaci bomb a občas frustraci při bloudění. Profesor se ještě umí proměnit v Hulka, který je killer, ale příšerně neohrabaný.
Do určité fáze je vše zábavné, možná více než jednička. Pak ale obtížnost, věčný pocit že nevím co mám dělat a nekonečná kola plná složitých úkolů vyvolají spíše frustraci. Závěrečný boj je peklo - napřed zničíte bosse, který Vás vtáhne dovnitř. Uvnitř musíte ničit jeho orgány, ale boss Vás čas od času vyplivne. Pokud ne, útočí na Vás kyselinoví hadi, kterým nejde uhnout, ani je zničit a ještě je potřeba skákat/lítat nahoru a třepe se obraz.
Ve hře jsem narazil na zajímavý bug - za Kurta funguje mouselook normálně, ale Max a Hawkins mají problémy s otáčením myší. Řešení viz zajímavosti.
Ač to vypadá, že jen kritizuju, dvojka je stále výborná střílečka. Je větší, delší, hezčí a s více možnostmi než jednička, ale ta byla díky rychlému a snadnějšímu průchodu zábavnější.
Jack Keane 2: The Fire Within