V jednoduchosti je síla a MDK je hrou, která to na 100% dokazuje. Na MDKčka si pamatuju ještě z 90. let z jedné brněnské herny, kdy jsem nechápal, proč hraju za chlápka se špičatou hlavou a proděravělým padákem :) Byla to ale parádní řežba a tou je MDK dodnes.
V každém ze šesti kol Vás čekají tři fáze. Seskok na cíl, který komplikuje radar a rakety, ale pokud jste šikovní, můžete posbírat cestou pár bonusů. Fáze číslo tři je odlet tunelem, který různě zatáčí a vy se snažíte dohonit energo bonus. A hlavní fáze je prakticky nonstop řežba v nějakém z kol. Ale jaká! MDK je uzpůsobené rychlé akci, takže kulometu nikdy nedojdou náboje, vyplatí se nevypínat běh a ovládání je naprosto perfektní. Hrdina zaměřuje víceméně automaticky pokud míříte aspoň přibližným směrem k monstrům a i když ne, tak je na obrazovkách většinou takový bordel, že stejně něco trefujete.
Nejrůznější variace příšer na Vás útočí ze vzduchu i ze země, nechybí respawnery, stíhačky i větší lodě, tužší protivníci na plošinkách se spoustou životů a další a další. Nejlepší na tom je, že na easy nepředstavují výraznější hrozbu, pokud se rychle hýbete, běháte, strafujete a nepouštíte prst ze spouště. Na tu destrukci máte kromě základního kulometu občas i upgradovaný, který je asi 5* silnější, bomby, občas nějakou srandičku typu návnada, tornádo či kladivo.
Samozřejmě jen se střílením by to byla brzy nuda, takže je tu ale jen jako doplněk pár vedlejších činností. Skáčete po plošinkách, přičemž k plachtění můžete použít padák. Používáte sniperku, kterou se dají odstřelovat hlavy nepřátel za štítem, děla z lodi a nebo také posílat mortarové granáty do různých puklin.
A není to tak úplně bezduché. Po vyčištění nějaké arény musíte najít cestu dál a občas to není tak jednoduché. Většinou je to o tom něco odstřelit, někam doletět, ale najdou se i špeky typu střelbou posunout nakladač na plošinku a vypnout silové pole. Na konci každého kola Vás čeká boss, který není vždy jen otázkou hrubé síly, zejména ten poslední je slušná výzva. Ale nic na co by se nedalo přijít a zrealizovat, na frustraci se tu nehraje.
To vše ve stylové temné grafice, která občas překvapí nějakým až animákovitým úletem, či vykouzlí nečekanou scenérii zimní krajinky.
Chyb je jen pár:
1: Hra je opravdu kraťoučká. Za 3-4 hodiny na easy je dohráno. Za mě to zas tak velký minus není, má to spád a drajv, ale někomu to může vadit.
2. Absence příběhu. MDK nemá ani intro, každá mise je ve stylu "nad město přilétá loď, zničit". Něco je v manuálu, ale žvanění šíleného vědce se mi nechtělo číst. Outro se ovšem povedlo, málokdy člověk vidí v outru sestřih hry s nějakým klipem, v tomto případě nějakým francouzským poprockem.
3. Ani za boha jsem nepřišel na to, jak hru z GOG spustit na klasické 19ce LCD monitoru bez černých pruhů ze všech stran. Nevím jestli je chyba u mě, nebo ve hře, ale zážitek byl poloviční.
I přes chybičky je MDK stále parádní frenetická akce se skvělým ovládáním.
V každém ze šesti kol Vás čekají tři fáze. Seskok na cíl, který komplikuje radar a rakety, ale pokud jste šikovní, můžete posbírat cestou pár bonusů. Fáze číslo tři je odlet tunelem, který různě zatáčí a vy se snažíte dohonit energo bonus. A hlavní fáze je prakticky nonstop řežba v nějakém z kol. Ale jaká! MDK je uzpůsobené rychlé akci, takže kulometu nikdy nedojdou náboje, vyplatí se nevypínat běh a ovládání je naprosto perfektní. Hrdina zaměřuje víceméně automaticky pokud míříte aspoň přibližným směrem k monstrům a i když ne, tak je na obrazovkách většinou takový bordel, že stejně něco trefujete.
Nejrůznější variace příšer na Vás útočí ze vzduchu i ze země, nechybí respawnery, stíhačky i větší lodě, tužší protivníci na plošinkách se spoustou životů a další a další. Nejlepší na tom je, že na easy nepředstavují výraznější hrozbu, pokud se rychle hýbete, běháte, strafujete a nepouštíte prst ze spouště. Na tu destrukci máte kromě základního kulometu občas i upgradovaný, který je asi 5* silnější, bomby, občas nějakou srandičku typu návnada, tornádo či kladivo.
Samozřejmě jen se střílením by to byla brzy nuda, takže je tu ale jen jako doplněk pár vedlejších činností. Skáčete po plošinkách, přičemž k plachtění můžete použít padák. Používáte sniperku, kterou se dají odstřelovat hlavy nepřátel za štítem, děla z lodi a nebo také posílat mortarové granáty do různých puklin.
A není to tak úplně bezduché. Po vyčištění nějaké arény musíte najít cestu dál a občas to není tak jednoduché. Většinou je to o tom něco odstřelit, někam doletět, ale najdou se i špeky typu střelbou posunout nakladač na plošinku a vypnout silové pole. Na konci každého kola Vás čeká boss, který není vždy jen otázkou hrubé síly, zejména ten poslední je slušná výzva. Ale nic na co by se nedalo přijít a zrealizovat, na frustraci se tu nehraje.
To vše ve stylové temné grafice, která občas překvapí nějakým až animákovitým úletem, či vykouzlí nečekanou scenérii zimní krajinky.
Chyb je jen pár:
1: Hra je opravdu kraťoučká. Za 3-4 hodiny na easy je dohráno. Za mě to zas tak velký minus není, má to spád a drajv, ale někomu to může vadit.
2. Absence příběhu. MDK nemá ani intro, každá mise je ve stylu "nad město přilétá loď, zničit". Něco je v manuálu, ale žvanění šíleného vědce se mi nechtělo číst. Outro se ovšem povedlo, málokdy člověk vidí v outru sestřih hry s nějakým klipem, v tomto případě nějakým francouzským poprockem.
3. Ani za boha jsem nepřišel na to, jak hru z GOG spustit na klasické 19ce LCD monitoru bez černých pruhů ze všech stran. Nevím jestli je chyba u mě, nebo ve hře, ale zážitek byl poloviční.
I přes chybičky je MDK stále parádní frenetická akce se skvělým ovládáním.
Jack Keane 2: The Fire Within