Už od oznámení a vydání prvních záběrů vypadal psychologický horor Someday You'll Return
famózně. Zahrát si walking simulátor ve stylu The Vanishing of Ethan Carter, který je inspirovaný sérií Silent Hill a má v rukávu i interakce, řadu rébusů nebo bylinkářství? Představa, že se v takovém provedení podíváme i do moravských lesů, kde zažijeme krásy i hrůzy těchto míst, zněla naprosto skvěle. Ovšem tato hra je dokonalým příkladem toho, kdy platí přísloví, že „méně je někdy více“.
Someday You'll Return vypráví příběh nepříliš sympatického Daniela, který se vydává hledat svou dceru Stelu na místo, kam se již nikdy nechtěl vracet. Celá hra se odehrává ve věrně zpracovaných moravských lesích, konkrétně v přírodním parku Chřiby, který nabízí celkem rozsáhlí a částečně otevřený svět a české rekvizity v něm naleznete na každém kroku. Řídit se budete díky typickému turistickému značení na stromech a dominanty, jenž zde navštívíte, doprovází informační cedule a QR kódy, které je možno reálně naskenovat a na tyto místa se osobně vydat. Toto krásné a příjemné prostředí začne pomalu prolínat ale úplně jiný svět vytvořený z prapodivných betonových kreatur obývaných řadou monster a hlavním záporákem zvaném „Zvíře“. Příběh Daniela a Stely má velice povedený námět. Vypráví reálný problém vztahu otce a dcery a táhne hráče až do konce hry, avšak jeho provedení a vyprávění není úplně záživné. Za 15-20h herní doby se mohl děj řádně rozrůst, dočkáme se ovšem jen prodlužování stereotypními a nenápaditými pasážemi, které se od začátku hry neustále opakují. Nutno podotknout že hra obsahuje 5 konců, které se odvíjí od vašich rozhodnutí. Jedna z věcí, která bude mít vliv na konec hry, je váš mobilní telefon. Nejen že ho budete z úvodu využívat kvůli GPS a v temnotě jako baterku, ale budete z něj i odepisovat na SMS zprávy. Je pak jen na vás jakým způsobem se rozhodnete odepsat nebo budete zprávy úplně ignorovat. Příběh doplňuje i řada dalších NPC postav, které příběh doplňují a hru značně oživují.
Na Danielovu paměť se nedá absolutně spoléhat a častokrát nepoznáte, zdali lže sám sobě nebo tvrdí pravdu. Příběh Stely odhalujete díky odemykání jednotlivých částí jejího deníku nebo vzpomínkovým pasážím, které mi hodně připomínali ty ze hry Vanishing of Ethan Carter a zpřístupníte si je po vypití určitého lektvaru. Ten si vyrobíte díky možnosti bylinkářství, jako řadu dalších lektvarů, které budou nutností pro průchod hrou, nebo vám jej usnadní. Jednotlivé bylinky jsou rozmístěné různě po světě a využít je můžete buď celé, nebo jen jejich části. Zapomenout zmínit nesmím ani celkem povedený crafting, ve kterém si z nalezených surovin budete muset vyrobit řadu předmětů nutných pro průchod hrou. Jelikož jde o psychologický horor, hra kromě pár povedených creepy momentů a jumpscarů obsahuje i hororové stealth pasáže, ve kterých se budete plížit mezi děsivými monstry. Bohužel jako celek stealth spíše nefunguje a přerušuje plynulý postup příběhem. Nepřátelé vás odhalují, aniž by vás viděli a jejich umělá inteligence je na bodě mrazu. Brzy tak zjistíte, že než se zdlouhavě plížit oblastí obývanou nepřáteli je snadnější jí jednoduše proběhnout k nejbližšímu checkpointu a hold si odposlouchat jejich znepokojivý řev, který jako jeden z mála hororových prvků ve hře nahání opravdu husí kůži. Máte také možnost namíchat si jeden z lektvarů, díky kterému vás nepřátelé neuvidí, ale osobně jsem ho nevyužíval. Na své si tu přijdou hlavně milovníci rébusů. Hádanky nejsou nějak extra obtížné, ale také vás nevedou za ručičku. Musíte si dávat pozor na detaily, být pozorní a hledat jednotlivé indície k jejich vyřešení. Bohužel tu narazíme i na řadu naprosto nelogických momentů (například ve vodárně máte rozbít okno, k čemuž musíte hledat po celé hale páčidlo i přes to, že po celou hru máte u sebe dostupnou sadu nářadí včetně kladiva). Hra vám tímto často hází klacky pod nohy, a to především v druhé polovině hry. Ta se již bohužel odehrává minimálně v lesích, ale převážně v již zmíněném betonovém prostředí nebo podzemních bunkrech, které jsou extrémně repetetivní a budete v něm neustále něco podlézat, balancovat na úzkých betonových pilířích nebo šplhat po skalách. Samotné šplhání je zajímavě a originálně provedené. Za pomoci jednotlivých úchytů se postupně dostáváte až na vrchol. Ve zmíněné druhé polovině hry se toho ale našplháte tolik , že vás tato funkce omrzí stejně jako stealth pasáže.
Co ale vůbec neomrzí je grafické zpracování poháněné technologií Unreal Engine 4. Malebná krajina a hluboké lesy zde vypadají naprosto famózně a animacím postav i mimice dokážete věřit. Je obdivuhodné, čeho dvoučlenný tým CBE Software dosáhli. Pár bugů, kterými jsou problémy jako levitující předměty nebo propadávání texturou se dají omluvit a věřím, že po pár opravách bude vše v pořádku. Zážitek z vizuální stránky bohužel kazí katastrofální audio. Hlasitost hry neustále kolísá, hudba přeřvává mluvené slovo, jumpscary vás svými bassy vystřelí z křesla. Abych si na zvuk ale jen nestěžoval, celkovou atmosféru hry naprosto umocňuje famózní soundtrack v čele s Gabrielou Vermelho a jejím překrásným hlasem. Vývojáři nedávno na svém Facebooku sdíleli informaci, že hra dodatečně získá český dabing, avšak na více informací stále čekáme.
Nutno znovu zdůraznit, že psychologický horor Someday You'll Return je vytvořený víceméně dvoučlenným českým týmem. Přesto si nemohu pomoci v tom, že hra měla obrovský potenciál a bohužel se jí ho nepodařilo řádně využít. Exceluje svým detailním českým prostředím, soundtrackem a atmosférou, ale propadá u nenápaditě prodlužované herní doby, zdlouhavého vyprávění příběhu a nefungujících hororových pasáží. Hra by ideálně mohla mít 8-10 hodin, příběh by příjemně odsýpal a úkoly či prostředím by se tolik neopakovali. Takto se hra ve své druhé polovině stává mnohdy až nesnesitelně stereotypní. Vývojáři se nebránili novým prvkům v žánru, ovšem řekl bych, že by pochodili lépe, kdyby Someday You'll Return ve svém překrásném grafickém zpracování byl klasickým walking simulátorem plynule vyprávějícím dospělý a temný příběh o problémech vztahu otce a dcery.
famózně. Zahrát si walking simulátor ve stylu The Vanishing of Ethan Carter, který je inspirovaný sérií Silent Hill a má v rukávu i interakce, řadu rébusů nebo bylinkářství? Představa, že se v takovém provedení podíváme i do moravských lesů, kde zažijeme krásy i hrůzy těchto míst, zněla naprosto skvěle. Ovšem tato hra je dokonalým příkladem toho, kdy platí přísloví, že „méně je někdy více“.
Someday You'll Return vypráví příběh nepříliš sympatického Daniela, který se vydává hledat svou dceru Stelu na místo, kam se již nikdy nechtěl vracet. Celá hra se odehrává ve věrně zpracovaných moravských lesích, konkrétně v přírodním parku Chřiby, který nabízí celkem rozsáhlí a částečně otevřený svět a české rekvizity v něm naleznete na každém kroku. Řídit se budete díky typickému turistickému značení na stromech a dominanty, jenž zde navštívíte, doprovází informační cedule a QR kódy, které je možno reálně naskenovat a na tyto místa se osobně vydat. Toto krásné a příjemné prostředí začne pomalu prolínat ale úplně jiný svět vytvořený z prapodivných betonových kreatur obývaných řadou monster a hlavním záporákem zvaném „Zvíře“. Příběh Daniela a Stely má velice povedený námět. Vypráví reálný problém vztahu otce a dcery a táhne hráče až do konce hry, avšak jeho provedení a vyprávění není úplně záživné. Za 15-20h herní doby se mohl děj řádně rozrůst, dočkáme se ovšem jen prodlužování stereotypními a nenápaditými pasážemi, které se od začátku hry neustále opakují. Nutno podotknout že hra obsahuje 5 konců, které se odvíjí od vašich rozhodnutí. Jedna z věcí, která bude mít vliv na konec hry, je váš mobilní telefon. Nejen že ho budete z úvodu využívat kvůli GPS a v temnotě jako baterku, ale budete z něj i odepisovat na SMS zprávy. Je pak jen na vás jakým způsobem se rozhodnete odepsat nebo budete zprávy úplně ignorovat. Příběh doplňuje i řada dalších NPC postav, které příběh doplňují a hru značně oživují.
Na Danielovu paměť se nedá absolutně spoléhat a častokrát nepoznáte, zdali lže sám sobě nebo tvrdí pravdu. Příběh Stely odhalujete díky odemykání jednotlivých částí jejího deníku nebo vzpomínkovým pasážím, které mi hodně připomínali ty ze hry Vanishing of Ethan Carter a zpřístupníte si je po vypití určitého lektvaru. Ten si vyrobíte díky možnosti bylinkářství, jako řadu dalších lektvarů, které budou nutností pro průchod hrou, nebo vám jej usnadní. Jednotlivé bylinky jsou rozmístěné různě po světě a využít je můžete buď celé, nebo jen jejich části. Zapomenout zmínit nesmím ani celkem povedený crafting, ve kterém si z nalezených surovin budete muset vyrobit řadu předmětů nutných pro průchod hrou. Jelikož jde o psychologický horor, hra kromě pár povedených creepy momentů a jumpscarů obsahuje i hororové stealth pasáže, ve kterých se budete plížit mezi děsivými monstry. Bohužel jako celek stealth spíše nefunguje a přerušuje plynulý postup příběhem. Nepřátelé vás odhalují, aniž by vás viděli a jejich umělá inteligence je na bodě mrazu. Brzy tak zjistíte, že než se zdlouhavě plížit oblastí obývanou nepřáteli je snadnější jí jednoduše proběhnout k nejbližšímu checkpointu a hold si odposlouchat jejich znepokojivý řev, který jako jeden z mála hororových prvků ve hře nahání opravdu husí kůži. Máte také možnost namíchat si jeden z lektvarů, díky kterému vás nepřátelé neuvidí, ale osobně jsem ho nevyužíval. Na své si tu přijdou hlavně milovníci rébusů. Hádanky nejsou nějak extra obtížné, ale také vás nevedou za ručičku. Musíte si dávat pozor na detaily, být pozorní a hledat jednotlivé indície k jejich vyřešení. Bohužel tu narazíme i na řadu naprosto nelogických momentů (například ve vodárně máte rozbít okno, k čemuž musíte hledat po celé hale páčidlo i přes to, že po celou hru máte u sebe dostupnou sadu nářadí včetně kladiva). Hra vám tímto často hází klacky pod nohy, a to především v druhé polovině hry. Ta se již bohužel odehrává minimálně v lesích, ale převážně v již zmíněném betonovém prostředí nebo podzemních bunkrech, které jsou extrémně repetetivní a budete v něm neustále něco podlézat, balancovat na úzkých betonových pilířích nebo šplhat po skalách. Samotné šplhání je zajímavě a originálně provedené. Za pomoci jednotlivých úchytů se postupně dostáváte až na vrchol. Ve zmíněné druhé polovině hry se toho ale našplháte tolik , že vás tato funkce omrzí stejně jako stealth pasáže.
Co ale vůbec neomrzí je grafické zpracování poháněné technologií Unreal Engine 4. Malebná krajina a hluboké lesy zde vypadají naprosto famózně a animacím postav i mimice dokážete věřit. Je obdivuhodné, čeho dvoučlenný tým CBE Software dosáhli. Pár bugů, kterými jsou problémy jako levitující předměty nebo propadávání texturou se dají omluvit a věřím, že po pár opravách bude vše v pořádku. Zážitek z vizuální stránky bohužel kazí katastrofální audio. Hlasitost hry neustále kolísá, hudba přeřvává mluvené slovo, jumpscary vás svými bassy vystřelí z křesla. Abych si na zvuk ale jen nestěžoval, celkovou atmosféru hry naprosto umocňuje famózní soundtrack v čele s Gabrielou Vermelho a jejím překrásným hlasem. Vývojáři nedávno na svém Facebooku sdíleli informaci, že hra dodatečně získá český dabing, avšak na více informací stále čekáme.
Nutno znovu zdůraznit, že psychologický horor Someday You'll Return je vytvořený víceméně dvoučlenným českým týmem. Přesto si nemohu pomoci v tom, že hra měla obrovský potenciál a bohužel se jí ho nepodařilo řádně využít. Exceluje svým detailním českým prostředím, soundtrackem a atmosférou, ale propadá u nenápaditě prodlužované herní doby, zdlouhavého vyprávění příběhu a nefungujících hororových pasáží. Hra by ideálně mohla mít 8-10 hodin, příběh by příjemně odsýpal a úkoly či prostředím by se tolik neopakovali. Takto se hra ve své druhé polovině stává mnohdy až nesnesitelně stereotypní. Vývojáři se nebránili novým prvkům v žánru, ovšem řekl bych, že by pochodili lépe, kdyby Someday You'll Return ve svém překrásném grafickém zpracování byl klasickým walking simulátorem plynule vyprávějícím dospělý a temný příběh o problémech vztahu otce a dcery.
F.3.A.R.
Pro: Grafika, námět, české prostředí, vynikající soundtrack, hádanky a rébusy, atmosféra, hru oživující charaktery, bylinkářství, crafting
Proti: Nevyužitý potenciál, audio, otravné stealth pasáže, umělá inteligence, stereotypní druhá polovina hry, prodlužování herní doby