Jsem fanda do vlaků, do Japonska a do toho všeho ještě pracuji v japonské firmě. Ideální kombinace k tomu, abych byl na tuhle hru strašně hodný. Ale nebudu, protože to bych pak musel za trest sníst kilo sushi a na závěr 2 ryby fugu.

Začátek samozřejmě vypadá lákavě - pokud tedy překousnete, že je hra komplet v japonštině a až na pár položek v menu je veškeré nastavování metodou pokus - omyl. Kromě nezbytného tutorialu hra nabízí vlaky od nulté série až po Nozomi N700, takže 5 jednotek. Dále pak volnou jízdu po celé trati z Ósaky do Fukuoky (všech 19 stanic) a 30 scénářů s jízdním řádem a různými úseky. Poslední položkou v menu už je jen galerie fotek a videí a nebyli by to Japonci, aby tam nedali také fotky bento krabiček s jídlem.

Jak se to hraje? Ovládání je primitivní, na starosti je pouze "plyn" a brzda a není to žádný simulátor, ale totální arkáda. Jenže výsadou japonských vlaků je přesnost, o které by se ČD jen zdálo, takže náplní hry je dojíždět na vteřinu přesně a taky zastavovat na centimetr přesně. A to už žádná sranda není. Toto je v každé Densha De Go hře, ale na těch městských tratích se to dá poměrně jednoduše odhadovat, jak rychle jet a kdy začít brzdit, tady je to v těch třistakilometrových rychlostech o dost obtížnější. Jsou tu samozřejmě přítomny kontrolní body, které s tím pomůžou, ale obtížnost je opravdu na levelu japonského železničáře. A protože nic jiného náplní hry není, tak se chtě nechtě zanedlouho dostaví repetitivnost.

Grafika nevypadá zle, ale jen do doby, než se vlak rozjede. Viditelnost je totiž tak 200 metrů a objekty doskakují jak v dobách PS1. A upřímně, vypadá to fakt příšerně a k čemu je pak fajn pocit rychlosti, když hra nestíhá vykreslovat ani v tunelech. Takže nějaké kochání se tratí nepřipadá v úvahu. Stejný problém trápí jak PC, tak PS2 verzi, protože PC port je kopie 1:1. Po zvukové stránce hra neurazí ani nenadchne. Otravná je pouze JEDNA audiostopa během hry, která sice ze začátku zní příjemně, ale po půl hodině už je to na mlácení hlavou o zeď, protože se opakuje cca po dvou minutách. Určitě se to někde v nastavení dá vypnout, ale to dají asi jen ti, kteří tomu rozsypanému čaji rozumí.

Jak je asi jasné, hra je pouze pro totální nadšence a asi je to i jediná možnost, jak se s Shinkansenem na monitorech a TV projet. Potěší ještě drobnosti ve formě roztomilých postaviček, které si prozpěvují, když jedete dobře a mračí se, když jedete jak s hnojem. A občasné animace cestujících, kteří se chystají vystoupit, telefonují nebo hodí strašlivou tlamu, když zabrzdíte moc prudce. Ale hratelnosti to nic nepřidá. A v Japonsku se dokonce prodávala i edice s kopií řídícího pultu, ale takový magor, abych to sháněl, to nejsem ani já...