Po vydání kompletní verze jsem se konečně také pustil do této předělávky Half-Lifu. Původní hru jsem dohrál asi dvakrát, v době vydání a pak později spolu s oběma datadisky. Source verzi asi před 8 lety. Nemám tedy zrovna přímé srovnání a u mnoha částí si nejsem jist jak moc se liší a jak selhává má paměť. Grafika je každopádně o dost lepší, jediné co vypadalo trochu divně byla baterka, obzvláště v úzkých prostorách. Na Black Mese je vidět kus poctivé práce a hraní Source je teď už opravdu zbytečnost. Technicky nejsou s hraním žádné potíže. Pochválit musím i nové části soundtracku, k hraní se hodí a dají se poslouchat i samostatně.
Největší změnou jsou každopádně prodloužené Surface Tension a vše od Xenu dále. První jmenovaný mě opravdu bavil a jde o příjemné prodloužení s klasickou HL atmosférou. Xen a navazující kapitoly jsou graficky moc hezky udělané. Svět Xenu vypadá opravdu živě a jde o značný posun. Původní Xen mi nikdy moc nevadil a i když šlo jednoznačně o slabší část hry, tak alespoň netrvala dlouho. Zde mám naopak pocit, že to nejhorší je prodlouženo skoro přes únosnou hranici. Nudu z cesty vzhůru (dopravní pásy) k Nihilanthovi naštěstí spraví povedený finální souboj.
Další výtky patří Black Mese, stejně jako originálnímu Half-Lifu. Opravdu mě nebaví zdlouhavá úvodní sekvence ani průchod čističkou odpadů. I skákací sekvence byly nějak únavnější než jsem si pamatoval, a to jsem nedávno hrál Turoka, kde jsem si nestěžoval. Naopak zbytek výzkumného komplexu jsem si užil a základní hratelnost je stále dobrá. Přestřelky s nepřáteli, hledání cesty a aktivace různých zařízení (silo, lambda core) patří k tomu nejlepšímu. Je zajímavé, že jsem nedávno hrál Blue Shift, který většinu těch otravných prvků neobsahuje.
Jako celek tedy musím Black Mesu hodnotit níže než původní hru. Počet vylepšení nevyrovná prodloužení nepovedených částí a samotná lepší grafika to nezachrání. Je to přitom dost škoda, protože stačilo zkrátit/změnit neoblíbené části a mohla vzniknout daleko lepší hra. Každopádně se těším jak dopadnou předělávky datadisků, protože u nich nyní překvapivě cítím větší potenciál. Pro mě tedy Black Mesa zůstane spíše platformou pro modifikace, kterých byla u HL vždy hojnost. Pokud se k prvnímu dílů někdy vrátím, zůstanu u originálu.
Největší změnou jsou každopádně prodloužené Surface Tension a vše od Xenu dále. První jmenovaný mě opravdu bavil a jde o příjemné prodloužení s klasickou HL atmosférou. Xen a navazující kapitoly jsou graficky moc hezky udělané. Svět Xenu vypadá opravdu živě a jde o značný posun. Původní Xen mi nikdy moc nevadil a i když šlo jednoznačně o slabší část hry, tak alespoň netrvala dlouho. Zde mám naopak pocit, že to nejhorší je prodlouženo skoro přes únosnou hranici. Nudu z cesty vzhůru (dopravní pásy) k Nihilanthovi naštěstí spraví povedený finální souboj.
Další výtky patří Black Mese, stejně jako originálnímu Half-Lifu. Opravdu mě nebaví zdlouhavá úvodní sekvence ani průchod čističkou odpadů. I skákací sekvence byly nějak únavnější než jsem si pamatoval, a to jsem nedávno hrál Turoka, kde jsem si nestěžoval. Naopak zbytek výzkumného komplexu jsem si užil a základní hratelnost je stále dobrá. Přestřelky s nepřáteli, hledání cesty a aktivace různých zařízení (silo, lambda core) patří k tomu nejlepšímu. Je zajímavé, že jsem nedávno hrál Blue Shift, který většinu těch otravných prvků neobsahuje.
Jako celek tedy musím Black Mesu hodnotit níže než původní hru. Počet vylepšení nevyrovná prodloužení nepovedených částí a samotná lepší grafika to nezachrání. Je to přitom dost škoda, protože stačilo zkrátit/změnit neoblíbené části a mohla vzniknout daleko lepší hra. Každopádně se těším jak dopadnou předělávky datadisků, protože u nich nyní překvapivě cítím větší potenciál. Pro mě tedy Black Mesa zůstane spíše platformou pro modifikace, kterých byla u HL vždy hojnost. Pokud se k prvnímu dílů někdy vrátím, zůstanu u originálu.
Cabal