Starcraft legendami opředená hra, která se v mém mládí v hernách hrála opravdu často. Taky jedna z mála strategií, která mě lákala vyzkoušet a jedna z top her roku 1998, kterou jsem nikdy nedohrál. Takže jsem do toho prásknul a hru si sehnal. Bohužel mě opět utrvrdila v tom, že nejsem a nikdy nebudu stratég. Ale popořadě.
Graficky to odpovídá zhruba době vzniku, nekonají se žádné dechberoucí scenérie jako třeba v nových Command and Conquer, ani jsem se nezděsil se slovy "co to proboha je" jako když jsem nedávno zkusil spustit první Warcraft. Trošku mě zklamaly animace, na které jsem se těšil, ale jsou v mizerném rozlíšení, je jich málo a až na pár scén (skupina vojáků s bombou v lodi, útok pavouků na základnu) nejsou ani nijak objevné.
Příběhově je to určitě zajímavé. Na výběr máte ze tří ras - Terrané (lidé), Zergové (něco jako vetřelci mixnutí s brouky z Hvězdné pěchoty) a Protossové (řekněme něco jako predátoři s náznaky starého Říma a náboženství). Vřele doporučuji hrát v tomto pořadí neboť kampaně navazují a jsou pěkně zamotané. Trošku si zaSPOIeruju, protože bez toho to nepůjde.
Za Terrany se víceméně babráte na vlastním písečku - nejprve pracujete pro vládu, po odhalení původu invaze Zergů pomáháte sympatickému rebelovi, ze kterého se na konec stane bezohledný maniak na cestě k moci. Za Zergy se snažíte ochránit novou agentku a poté rozpoutáte invazi na svět Protossů. A za Protossy čelíte invazi na vlastní planetě i fanatické radě, která odmítá uznat, že klíčem k porážce Zergů a jejích vůdce Overminda může být "kacířská" sekta. Příběh sice nějak dopadne, ale cítil jsem, že dohrát datadisk, dověděl bych se víc, ale už jsem na to neměl sílu.
On Starcraft je totiž velice těžký. Misí je 3*10, rozjezdové mise jsou pouze za Terrany, kde zhruba v půlce kampaně přituhne a už je to jen a jen horší. Ovládání a princip je přitom stejný jako v kterémkoliv díle Command and Conquer - budujete základnu, upgradujete budovy, postupem v misích dostáváte nové jednotky, nechybí věžičky, podpůrné stavby. Stejně tak označování jednotek, posílání do boje atd je stejné, jedinou nevýhodou je strop toho kolik jednotek označíte (max 12).
Každá rasa přitom staví jinak - lidé mají normálního "harvestra" který zároveň staví budovy a jednotky objednávají ve fabrice. Protossové to mají podobně, ale budovy musí stát poblíž energetických center. A Zergové mají hnízdo. Kolem hnízda se potulují larvy, které můžete zmutovat v jednotky. A jednou z těch jednotek je dron, kterého můžete zmutovat v budovu; ta musí stát na určitém podkladu. Přiznávám zvyknout si to mi dalo trošku zabrat, ale to je to nejmenší.
Zásadní problém je, že soupeř má obrovská kvanta jednotek, neustále útočí, Vám peníze přitékají sakra pomalu, ještě pomaleji se staví a navíc každá jednotka má dle principu "kámen nůžky papír" vůči jednomu soupeři výhody a vůči druhému nevýhody. Zkrátka chce to zapomenout na zdrcující přesilu ultimátních jednotek, kombinovat, přemýšlet, mixovat jednotky, ovládat více skupiny najednou - tedy přesně to co neumím.
No nakonec jsem si své jednotky našel.
U Terranů Siege tanky - tank, který se změní v artilérii a později Battleshipy - parádní vesmírnou loď, destruktivní jak proti létajícím, tak pozemským cílům.
U Zergů jsem se spoléhal na Mutalisky, letecké jednotky vhodné pro boj se vzdušnými protivníky, které se dokáží změnit na Guardiany výborné na bombardování (bohužel se nezmění zpět).
A u Protossů u mě vyhráli Dragooni se slušnou palebnou silou a později Carriery, bitevní vzducholodě, které vypouští samostatně bojující drony.
No byl to boj. Co boj spíše peklo. Přiznám opět, že v některých misích jsem si musel pomoc cheaty (peníze) a že jsem byl rád za obecně nenáviděné "chodící mise", kdy jsem nečelil tisícihlavé přesile. Každopádně Starcraft je bezesporu dobrá hra, pokud jste hráli Warcrafty či Command and Conquer a chcete si zahrát něco podobného ale těžšího z té doby, stojí za vyzkoušení.
Graficky to odpovídá zhruba době vzniku, nekonají se žádné dechberoucí scenérie jako třeba v nových Command and Conquer, ani jsem se nezděsil se slovy "co to proboha je" jako když jsem nedávno zkusil spustit první Warcraft. Trošku mě zklamaly animace, na které jsem se těšil, ale jsou v mizerném rozlíšení, je jich málo a až na pár scén (skupina vojáků s bombou v lodi, útok pavouků na základnu) nejsou ani nijak objevné.
Příběhově je to určitě zajímavé. Na výběr máte ze tří ras - Terrané (lidé), Zergové (něco jako vetřelci mixnutí s brouky z Hvězdné pěchoty) a Protossové (řekněme něco jako predátoři s náznaky starého Říma a náboženství). Vřele doporučuji hrát v tomto pořadí neboť kampaně navazují a jsou pěkně zamotané. Trošku si zaSPOIeruju, protože bez toho to nepůjde.
Za Terrany se víceméně babráte na vlastním písečku - nejprve pracujete pro vládu, po odhalení původu invaze Zergů pomáháte sympatickému rebelovi, ze kterého se na konec stane bezohledný maniak na cestě k moci. Za Zergy se snažíte ochránit novou agentku a poté rozpoutáte invazi na svět Protossů. A za Protossy čelíte invazi na vlastní planetě i fanatické radě, která odmítá uznat, že klíčem k porážce Zergů a jejích vůdce Overminda může být "kacířská" sekta. Příběh sice nějak dopadne, ale cítil jsem, že dohrát datadisk, dověděl bych se víc, ale už jsem na to neměl sílu.
On Starcraft je totiž velice těžký. Misí je 3*10, rozjezdové mise jsou pouze za Terrany, kde zhruba v půlce kampaně přituhne a už je to jen a jen horší. Ovládání a princip je přitom stejný jako v kterémkoliv díle Command and Conquer - budujete základnu, upgradujete budovy, postupem v misích dostáváte nové jednotky, nechybí věžičky, podpůrné stavby. Stejně tak označování jednotek, posílání do boje atd je stejné, jedinou nevýhodou je strop toho kolik jednotek označíte (max 12).
Každá rasa přitom staví jinak - lidé mají normálního "harvestra" který zároveň staví budovy a jednotky objednávají ve fabrice. Protossové to mají podobně, ale budovy musí stát poblíž energetických center. A Zergové mají hnízdo. Kolem hnízda se potulují larvy, které můžete zmutovat v jednotky. A jednou z těch jednotek je dron, kterého můžete zmutovat v budovu; ta musí stát na určitém podkladu. Přiznávám zvyknout si to mi dalo trošku zabrat, ale to je to nejmenší.
Zásadní problém je, že soupeř má obrovská kvanta jednotek, neustále útočí, Vám peníze přitékají sakra pomalu, ještě pomaleji se staví a navíc každá jednotka má dle principu "kámen nůžky papír" vůči jednomu soupeři výhody a vůči druhému nevýhody. Zkrátka chce to zapomenout na zdrcující přesilu ultimátních jednotek, kombinovat, přemýšlet, mixovat jednotky, ovládat více skupiny najednou - tedy přesně to co neumím.
No nakonec jsem si své jednotky našel.
U Terranů Siege tanky - tank, který se změní v artilérii a později Battleshipy - parádní vesmírnou loď, destruktivní jak proti létajícím, tak pozemským cílům.
U Zergů jsem se spoléhal na Mutalisky, letecké jednotky vhodné pro boj se vzdušnými protivníky, které se dokáží změnit na Guardiany výborné na bombardování (bohužel se nezmění zpět).
A u Protossů u mě vyhráli Dragooni se slušnou palebnou silou a později Carriery, bitevní vzducholodě, které vypouští samostatně bojující drony.
No byl to boj. Co boj spíše peklo. Přiznám opět, že v některých misích jsem si musel pomoc cheaty (peníze) a že jsem byl rád za obecně nenáviděné "chodící mise", kdy jsem nečelil tisícihlavé přesile. Každopádně Starcraft je bezesporu dobrá hra, pokud jste hráli Warcrafty či Command and Conquer a chcete si zahrát něco podobného ale těžšího z té doby, stojí za vyzkoušení.
Jack Keane 2: The Fire Within