Jestli mi nějaká hra evokuje spojení "umělecká adventura", tak je to tato. Grafika je na rok vydání moc pěkná, a celý příběh a průběh hraní je takový klidný, magický, tajuplný. Ze začátku jsem měl LOOM ve škatulce "někdy vyzkoušet", ale pak jsem si pustil LOOM Audio Drama (bohužel není součástí digitální distribuce na GOG, ani přímo ve hře, musíte si na to přijít zjistit sami) a byl jsem plně zaháčkovaný. Ono audio je jakýsi prolog ke hře a bez poslechnutí fakt hru nehrejte, protože obsahuje zásadní uvedení do světa a příběhu.
Příběh prologu, kde existují různé cechy s různými schopnostmi, mi hodně evokoval knihu Zrada, ale to jsem si uvědomil, až když jsem uviděl jméno Orson Scott Card v závěrečných credits (nicméně údajně na hře nepracoval a jen poskytl pár připomínek). Příběh samotné hry už potom zas tak odzbrojující není, je to poměrně jednoduché a klasické "zneškodni záporáka", a přičítám to tomu, jak je hra krátká a v jaké době vyšla - technologie jim prostě neumožnila nacpat do hry spoustu zajímavého děje. Co se mi ovšem moc líbilo, je to, s jakou nebývalou vnitřní logikou funguje kouzlení (či tkaní) v popsaném světě. Svět je jako koberec, skládá se z nitek, které se proplétají. Cech tkalců umí tyto nitky tkát, a ovlivňovat tak věci kolem sebe. Tkaní a hudba jsou příbuzné záležitosti, vždyť roztočení špulky příze s určitou frekvencí samozřejmě vydává tón. Proto ve hře tkáte pomocí krátkých melodií. A pokud máte správně trénovaný sluch a dáváte pozor, tak můžete světu kolem sebe naslouchat a naučit se nové tkací melodie pozorováním - proto vás téměř prázdná kapající nádoba naučí kouzlo vyprázdnění nebo zírající noční sovy naučí kouzlo noční vidění. A většinu kouzel lze obrácením melodie i odkouzlit - danou nitku rozplést. Všechno je to takové přirozené a elegantní.
Samotná hra je výrazně jednodušší než adventury starého kalibru, co jsem měl čest hrát (např. Discworld). Díky tomu, že nemáte inventář, a interaktivních prvků není mnoho, tak je kombinatorika "co všechno tu lze vyzkoušet?" výrazně příznivější. I tak jsem samozřejmě sklouznul k návodu, protože jsem sketa a nemám čas na řešení zákysů. Ale troufám si tvrdit, že LOOM by mohla být jedna z mála adventurních her, které bych byl asi schopen dohrát bez návodu, kdybych si s ní pár dní lámal hlavu (ne že by tam nebyla těžká místa, ale v rámci možností je vše logické).
Celkově tedy výborný umělecký dojem, perfektni audio prolog, zajímavý svět, rozumná obtížnost, ale i krátký a poněkud primitivní příběh ve hře. Velká škoda, že slíbená dvě pokračování z plánované trilogie byly zrušeny.
Celkové hodnocení: Výborná
Příběh prologu, kde existují různé cechy s různými schopnostmi, mi hodně evokoval knihu Zrada, ale to jsem si uvědomil, až když jsem uviděl jméno Orson Scott Card v závěrečných credits (nicméně údajně na hře nepracoval a jen poskytl pár připomínek). Příběh samotné hry už potom zas tak odzbrojující není, je to poměrně jednoduché a klasické "zneškodni záporáka", a přičítám to tomu, jak je hra krátká a v jaké době vyšla - technologie jim prostě neumožnila nacpat do hry spoustu zajímavého děje. Co se mi ovšem moc líbilo, je to, s jakou nebývalou vnitřní logikou funguje kouzlení (či tkaní) v popsaném světě. Svět je jako koberec, skládá se z nitek, které se proplétají. Cech tkalců umí tyto nitky tkát, a ovlivňovat tak věci kolem sebe. Tkaní a hudba jsou příbuzné záležitosti, vždyť roztočení špulky příze s určitou frekvencí samozřejmě vydává tón. Proto ve hře tkáte pomocí krátkých melodií. A pokud máte správně trénovaný sluch a dáváte pozor, tak můžete světu kolem sebe naslouchat a naučit se nové tkací melodie pozorováním - proto vás téměř prázdná kapající nádoba naučí kouzlo vyprázdnění nebo zírající noční sovy naučí kouzlo noční vidění. A většinu kouzel lze obrácením melodie i odkouzlit - danou nitku rozplést. Všechno je to takové přirozené a elegantní.
Samotná hra je výrazně jednodušší než adventury starého kalibru, co jsem měl čest hrát (např. Discworld). Díky tomu, že nemáte inventář, a interaktivních prvků není mnoho, tak je kombinatorika "co všechno tu lze vyzkoušet?" výrazně příznivější. I tak jsem samozřejmě sklouznul k návodu, protože jsem sketa a nemám čas na řešení zákysů. Ale troufám si tvrdit, že LOOM by mohla být jedna z mála adventurních her, které bych byl asi schopen dohrát bez návodu, kdybych si s ní pár dní lámal hlavu (ne že by tam nebyla těžká místa, ale v rámci možností je vše logické).
Celkově tedy výborný umělecký dojem, perfektni audio prolog, zajímavý svět, rozumná obtížnost, ale i krátký a poněkud primitivní příběh ve hře. Velká škoda, že slíbená dvě pokračování z plánované trilogie byly zrušeny.
Celkové hodnocení: Výborná
Sine Mora