Česká Amiga scéna byla v druhé polovině 90.let stále silná a Edna byla původně vyvíjena právě na Amigu, což je s ohledem na rok vydání poněkud překvapující, nicméně vydavatel, který stál i za, díky uvadající platformě zapadlým, dungeonem Magic Island: The Secret Of Stones nakonec vcelku logicky rozhodl, že Edna bude pouze na PC. Výsledkem je hra, která v roce 1997, tedy v době nezadržitelného boomu prvních 3d akcelerátorů, působila na absolutní většinu hráčů velmi zastarale jako hra z rubriky Klasika a dokonce vyšla pouze pod DOS, což byl v té době už v negativním slova smyslu unikát.

Edna měla být jakousi poctou budgetové sérii Dizzy od Codemasters, ktará byla velmi populární na přelomu 80. a 90. her, ale dnes si na ni vzpomene už málokdo. Hry ze série Dizzy v sobě kombinovaly prvky 2d plošinovky s adventurou, tedy sbíráním a používáním předmětů a krátkými rozhovory s postavami. Hratelnost byla poměrně netradiční, celá série byla populární především na osmibitech a za zmínku z dnešního pohledu stojí snad jedině pravděpodobně nejlepší díl série The Fantastic Adventures of Dizzy, který vyšel i na PC. Edna si z Dizzyho vzala to dobré, ale bohužel i to špatné, díky čemu série nakonec skončila a nepodařilo se jí resuscitovat ani na Kickstarteru a o moc lépe si nakonec u hráčů nevedla ani Edna.

Hlavní kladnou stránkou hry je rozhodně nádherná 2d pixelartová grafika, do které jsem se zamiloval už kdysi při čtení recenze ve Score. U stylu grafiky je vidět, že Edna byla původně připravována na Amigu a fanoušci vizuálního pojetí her jako Darkmere: The Nightmare's Begun si u Edny určitě přijdou na své. Autoři především uměli pracovat se zobrazením přírody a lesa, kde se odehrává první část. Druhá část hry, která se odehrává ve hradě, a ze které nikde nejsou žádné screenshoty, protože se tam dostal málokdo, je bohužel už méně atraktivní, jakoby autoři nevěděli jak zajímavě vykreslit stále se opakující šedé chodby hradu. O to více pak vynikne grafika z lesa s desítkami unikátních obrazovek, když se tam Edna koncem hry vrátí. Amigácký vizuální styl hry dobře doplňuje i hudba, ale velkým záporem na rok 97 je absence dabingu a slabší jsou i animace na začátku i konci hry, které vypadají jako z úplně jiné hry. Zvláštní je i pojetí textů i dialogů ve hře, které jsou ve verších střídavé kvality, ale celkový dojem je pozitivní i díky několika originálním a nečekaným scénáristickým nápadům. Ostatně i samotný námět a příběh, ve kterém hráč ovládá starou čarodějnici, která se mstí králi, je netradiční a s výjimkou Morguly v Ishar: Legend of the Fortress si nevzpomenu na hru, kde by měla stará čarodějnice ovládaná hráčem podobně zásadní úlohu.

Trochu problematická je bohužel hratelnost a zde se negativně projevuje vliv Dizzyho i původní platformy. Z Dizzyho si hra bere především inventář omezený pouze na 3 předměty, takže hráč velkou část hry skladuje a přenáší předměty z místa na místo, což je neuvěřitelně frustrující především v případě záseku v kombinaci s místy velmi zmatenou navigací v poměrně rozsáhlém herním světě. Trochu nadbytečný plošinovkový element je v lese prakticky odstraněn a vrací se až v hradě, kdy Edna občas musí přeskočit myš, jinak přijde o jeden ze tří životů, ale autoři se v tomto případě raději měli plně soustředit na adventurní složku. Amigu hra připomíná především na svou dobu nečekaně tvrdým přístupem k hráčům a těžkopádným ovládáním. Hra nemá žádné menu, opouští se klasickým DOSovým příkazem na ukončení programu, pozice na uložení hry je pouze jedna a není problém si jediný save přemazat v případě, kdy hráč omylem zmáčkne vedlejší klávesu. I přes všechna negativa Edna není špatná hra a její dohrání je slušnou výzvou pro všechny fanoušky českých her a ručně kreslené grafiky.