Perestroice jsme s kamarády přezdívali "Zpívající žáby", protože pět červených tvorů, podobajících se zmíněným obojživelníkům, vždy po skončení hry na obrazovce tancovalo a podle nás i zpívalo. Přes PC speaker bylo slyšet jen několik tónů, ale když jsem hru díky zvukové kartě slyšel po letech i s opravdovým zvukem, zjistil jsem, že jsme měli pravdu a žáby opravdu zpívají čačača.

Jde o hříčku, ve které je mimo úvodní obrazovky veškerý text v azbuce, ale jednoduché ovládání lze pochopit i tak. Horší je to s dokončením. I přes několikeré rozehrání se mi to nikdy nepodařilo a zpívající pětici jsem viděl daleko dříve, než po posledním levelu.

Perestroika byla jednou ze tří her, které jsem hrával na třiosmšestce u kamaráda na chatě, ale jak Ski or Die, tak Lemmings běželi daleko častěji, protože obě hry svou hratelností daleko převyšují frustrující skákání po mizejících leknínech.