Čtvrtý a poslední díl série je za mnou a opět mě to příliš nechytlo. Dá se říct, že to v podstatě s předchozími díly nemá nic společného - místo Sonnyho Bondse a Lyttonu jsme v L.A. a hrajeme za nesympatického panáka Johna Careyho.
Hned na začátku to vypadá suprově, když John musí ohledat místo činu, zapsat poznámky, vyslechnout svědky, posbírat stopy a to vše na místě vraždy jeho nejlepšího kamaráda Boba Hickmana. Brzy se ukazuje že jde o práci sériového vraha, který oběti mučí a zabíjí nějakým jedem, mrtvol přibývá, tlak od veřejnosti, vedení i médií roste a hrdinovi přibývají falešné stopy (gangy, bílý nácek vs. černý raper). Po příběhové stránce je to super, navíc vše končí poměrně atmosféricky v opuštěném kině, o to víc zamrzí že vrah je nějaký random tydýt, který se objeví pár minut před koncem hry.
Hratelnost je horší. Zmizelo otravné ježdění autem, ale zato mezi neustále pendlujete mezi tisícem obrazovek a hledáte co se kde změnilo. Samozřejmostí jsou chuťovky jako předměty které se objeví časem, místa kde se s Vámi nebaví, protože jste někde něco neudělali, nebo jednopixelové neviditelné předměty. Je tu i otravná byrokracie, každý den musíte na střelnici, budete vyplňovat spoustu papírů a zkrátka ten příběh nemá díky hratelnosti vůbec spád. Zpestřením je jedna střílečka a pár rychlých akcí, kdy na Vás někdo jde a musíte se bránit. Jediné co jsem si z téhle série odnesl je že policejní práce musí být neskutečná otrava.
Největším průserem je ale technická stránka. Zvolit můžete mezi dabingem či textem, což bych přežil, ale k nepřežití je grafika. Možná to v roce 1993 na 14palcovém VGA monitoru vypadalo slušně (ale dle obrázků ve starých Score fakt ne), ale dneska je hnusně renderovaná grafika s podivně nahranými (ne)herci v mizerném rozlišení prostě humáč. Je to tak rozpixelované, že v některých lokacích ani ty předměty nevidíte, vrcholem je třeba kancelář hlavního hrdiny. Zkrátka tohle ne, třetí ručně kreslený díl vypadal mnohem líp.
Takže shrnuto slušný příběh, průměrná hratelnost a ohavná grafika, dohromady 60%.
Hned na začátku to vypadá suprově, když John musí ohledat místo činu, zapsat poznámky, vyslechnout svědky, posbírat stopy a to vše na místě vraždy jeho nejlepšího kamaráda Boba Hickmana. Brzy se ukazuje že jde o práci sériového vraha, který oběti mučí a zabíjí nějakým jedem, mrtvol přibývá, tlak od veřejnosti, vedení i médií roste a hrdinovi přibývají falešné stopy (gangy, bílý nácek vs. černý raper). Po příběhové stránce je to super, navíc vše končí poměrně atmosféricky v opuštěném kině, o to víc zamrzí že vrah je nějaký random tydýt, který se objeví pár minut před koncem hry.
Hratelnost je horší. Zmizelo otravné ježdění autem, ale zato mezi neustále pendlujete mezi tisícem obrazovek a hledáte co se kde změnilo. Samozřejmostí jsou chuťovky jako předměty které se objeví časem, místa kde se s Vámi nebaví, protože jste někde něco neudělali, nebo jednopixelové neviditelné předměty. Je tu i otravná byrokracie, každý den musíte na střelnici, budete vyplňovat spoustu papírů a zkrátka ten příběh nemá díky hratelnosti vůbec spád. Zpestřením je jedna střílečka a pár rychlých akcí, kdy na Vás někdo jde a musíte se bránit. Jediné co jsem si z téhle série odnesl je že policejní práce musí být neskutečná otrava.
Největším průserem je ale technická stránka. Zvolit můžete mezi dabingem či textem, což bych přežil, ale k nepřežití je grafika. Možná to v roce 1993 na 14palcovém VGA monitoru vypadalo slušně (ale dle obrázků ve starých Score fakt ne), ale dneska je hnusně renderovaná grafika s podivně nahranými (ne)herci v mizerném rozlišení prostě humáč. Je to tak rozpixelované, že v některých lokacích ani ty předměty nevidíte, vrcholem je třeba kancelář hlavního hrdiny. Zkrátka tohle ne, třetí ručně kreslený díl vypadal mnohem líp.
Takže shrnuto slušný příběh, průměrná hratelnost a ohavná grafika, dohromady 60%.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Opravdu temný příběh, spousta mrtvol, rozdělení na 5 dní.
Proti: Otravné opakující se činnosti a přechody mezi obrazovkami, hnusná grafika.