Když Headlander začíná, tak vše -- vysvětlování principů, úvod do příběhu, krásná grafika -- nasvědčuje tomu, že vás čeká epický zážitek. ALE: Headlander je hra plná ALE.
Můžete svojí hlavou přistát a ovládat jakoukoliv kreaturu. ALE: ty kreatury jsou všechny stejné. Umí se pohybovat vlevo a vpravo a některé střílet, přičemž nejpodstatnější rozdíl je jejich barva a to, kolik paprsků vyjde z jejich laseru při výstřelu. Fakt tvůrce nenapadlo přidat kreatury co lozí po zdech, létají, schovávají se, nebo hází granáty?
Headlander má příběh, který obsahuje zvraty, postupné odkrývání pozadí událostí a filosofický podtext. ALE: Konci se nedá v žádném případě říkat "rozuzlení", protože podobně jako u Fahrenheit přinese více otázek než odpovědí a budete cítit směs WTF a podvedení, že jste ten příběh kdy prožívali.
Headlander odměňuje prozkoumávání. ALE: Všechno "prozkoumávání" se sestává ze zcela monotónního vlétávání do poklopů, za které získáte poměrně insignifikantní vylepšení života / energie / rychlosti. A všechny tyto poklopy jsou vidět na mapce. "Hledání tajemství" je pak prostě jen "koukání na mapu a hledání poklopů, kde jsem ještě nebyl". A jako ultimátní fuck you od tvůrců budou některé poklopy zataraseny překážkou, kterou lze překonat až díky schopnosti nabyté později ve hře. Není nad forced backtracking.
Celkově tedy: Headlander není špatná hra. Pokud hledáte hloupou střílečku v krásném sci-fi prostředí, vzhůru do toho. Pokud čekáte originální hru plnou variability, neotřelých principů a strategických možností, ušetřte si zklamání.
Můžete svojí hlavou přistát a ovládat jakoukoliv kreaturu. ALE: ty kreatury jsou všechny stejné. Umí se pohybovat vlevo a vpravo a některé střílet, přičemž nejpodstatnější rozdíl je jejich barva a to, kolik paprsků vyjde z jejich laseru při výstřelu. Fakt tvůrce nenapadlo přidat kreatury co lozí po zdech, létají, schovávají se, nebo hází granáty?
Headlander má příběh, který obsahuje zvraty, postupné odkrývání pozadí událostí a filosofický podtext. ALE: Konci se nedá v žádném případě říkat "rozuzlení", protože podobně jako u Fahrenheit přinese více otázek než odpovědí a budete cítit směs WTF a podvedení, že jste ten příběh kdy prožívali.
Headlander odměňuje prozkoumávání. ALE: Všechno "prozkoumávání" se sestává ze zcela monotónního vlétávání do poklopů, za které získáte poměrně insignifikantní vylepšení života / energie / rychlosti. A všechny tyto poklopy jsou vidět na mapce. "Hledání tajemství" je pak prostě jen "koukání na mapu a hledání poklopů, kde jsem ještě nebyl". A jako ultimátní fuck you od tvůrců budou některé poklopy zataraseny překážkou, kterou lze překonat až díky schopnosti nabyté později ve hře. Není nad forced backtracking.
Celkově tedy: Headlander není špatná hra. Pokud hledáte hloupou střílečku v krásném sci-fi prostředí, vzhůru do toho. Pokud čekáte originální hru plnou variability, neotřelých principů a strategických možností, ušetřte si zklamání.
Pro: krásná grafika a setting, kvazioriginální princip
Proti: nesmyslně zakončený příběh, nízká variabilita