Unreal byl ve své době zjevením. V roce 1998 jsem dostal první počítač, stařičkou 486 a zatímco jsem prvně dohrával klasiky jako UFO, Dungeon Master 2 nebo Doom, snil jsem, že si jednou zahraju hry jako Unreal nebo Half Life, jediný opravdový konkurent na poli 3D akcí v té době. Ta grafika! Ty efekty! Hru jsem dohrál prvně někdy po 6-7 letech od vzniku a i tehdy vypadala vizuálně moc pěkně. Jak to dopadlo dnes?

Unreal byl počátkem nové generace 3D akcí, kdy mizela ručně kreslená grafika, mizelo členění do epizod a nenavazujících misí, zakončených zmáčknutím tlačítka (Duke Nukem) nebo dveřmi Exit (Doom). Přinesl navazující kola, kde plynule přecházíte z jednoho prostředí do druhého a ač se dnes zdá divné projít středověký hrad a po krátké procházce údolím narazit na vesmírnou loď, na tu dobu to byla paráda. Jinak je to ale doomovka jak řemen. Zapomeňte na lineárnost, jednu cestu nebo nějaké do očí bijící hinty.

Hra je jedno velké bludiště, kde prostě musíte najít tu správnou cestu, objevit co udělat, aby se Vám otevřely dveře dále a často budete chodit dokola, škrábat se na hlavě a přemýšlet, co jste zapoměli, až přijde ten záblesk poznání (a nebo se podíváte do návodu). Samozřejmě kromě bloudění Vás čeká spousta soubojů a ty Vám dají zabrat i na nejlehčí obtížnost. Nepřátelé se rekrutují z mnoha mimozemských druhů, používají buďto kouzla nebo stejné zbraně jako Vy, jsou pekelně odolní a rychlí. Zvlášť jeden zmetek, střílející plazmové výboje běhá, kličkuje, metá kotouly a je skoro nezasažitelný. Pravda na easy nejsou zas tak nebezpeční, ale na vyšší obtížnosti Vám rozcupují ani nemrknete. Kromě standartních nepřátel jsou tu i bossové, většinou nějací obři, kteří Vás rozmáznou jedním hozeným šutrem a různá havěť, například odporní pavoukokrabi či poletuchy.

Zbraní proti nim je celkem deset a autoři si dali opravdu záležet, takže tu máme slaboučkou energickou pistoli, která se ale po pár upgradech a s násobičem energie může stát naprosto smrtící. Dále pistoli, hřebíkomet, rail gun, raketomet (lze vystřelit až pět raket zaráz), flakovou brokovnici, vystřelovač ostří (klteré se odráží a může zranit i Vás), slizomet, sniperku a rotačák. Každá zbraň má alternativní mód, který je úplně odlišný - z hřebíkometu můžete udělat brokovnici, z brokovnice nebo raketometu granátomet, jiné zbraně lze alt. střelbou nabít a vystřelit smrtící dávku. Všechny zbraně mají dvě věci společné - velice rychle Vám dojdou náboje a jsou vyvážené. S každou z nich musíte nepřítele upižlat, žádná Vám nedá výhodu, ale žádná není úplně špatná. Což znamená, že opravdu musíte měnit a střídat podle potřeby všechny. Kromě nábojů a léčení jsou ještě různé pomocné itemy - baterka, zesilovač energie nebo třeba semínka, která po zasazení vyrobí stromek s léčivým ovocem.

A to je vlastně celé - bojujete (a tady je to opravdu boj, ne střílení tupých nepřátel), hledáte cestu a to vše pěkně dlouho. Zapomeňte na dohrání po 5 hodinách, Unreal má 38 kol a zatímco některé proběhnete za pár minut, jiné klidně vydrží na hodinu hraní. Hra je obrovská a hratelnost je i dneska na 100%

A co grafika a příběh? Tady je to horší. Tvůrci se řídili Carmackovým heslem "příběh ve hře je jak příběh v pornu", takže příběh není. Nečekejte žádné zvraty, dialogy, nic. Jste anonymní vězeň, který ztroskotá na neznámé planetě, plné nepřátel a musí přežít. Občas sice narazíte na knihy, deníky či konzole s nějakým tím pozadím kde jste a kdo jsou domorodci a nepřátelé, ale to je vše. I ten konec hrdina odletí modulem a skončí ve vesmíru uprostřed ničeho je takový neinspirativní. Jste nikdo a nikým zůstanete i na konci. Musím říct, že mě to ale příliš nevadilo, je to prostě stará doomovka se soustředěním se na akci a příběh mi nechyběl.

Grafika zestárla takovým tím nepěkným způsobem, patrným u her z let 1997-2000. Nedá se to moc dobře popsat, protože ručně kreslený hry typu třeba Blood vypadají pořád celkem stejně, na první generaci renderovaných je vidět ty ostré, kamenné a chladné textury. Unreal pravda narozdíl od Quaka 1 či 2 září spoustou barev a dodnes je vidět, že ve své době to byla třída. Horší je, že je to šíleně tmavé. Ale opravdu šíleně. Nevím jestli je to novým monitorem nebo hrou, ale i s brigtness na maximum ve hře i na monitoru jsem kolikrát neviděl vůbec nic a i v osvětlených pasážích to bylo celé potemělé.

Shrnuto - Unreal je klasika. Grafika už trochu zestárla, ale hratelnost je stále perfektní.