Po dohrání obou dílů NOLF jsem se pustil i do vlastní Bondovské hry Nightfire, která se mi kdysi na první dohrání celkem líbila. Nightfire není špatná střílečka, ale ve srovnání s NOLF neobstojí díky spoustě nedotažených detailů.

Jako obvykle začnu příběhem. Příběh je typicky bondovský s nějakým padouchem, který chce zničit svět, je protkaný velkolepými animacemi (obsahově, nikoliv formou), ale docela nedotažený. Jedna v animacích chybí titulky, ať už misích, mezi nimi nebo i v rádiovém vysílání, druhak neobsahuje žádné překvapení, zvraty, ani velkolepost. Bond jde prostě od bodu A do bodu B za likvidací padoucha, cestou potká pár nezajímavých a nedůležitých ženských a nakonec svět zachrání bez jediného vzrušujícího okamžiku. Ani s bondovskou písničkou se tvůrci nevytáhli, je to taková variace na pop přelomu tisícileti bez výraznějšího hudebního motivu.

Grafika je standartní, neurazí, nepřekvapí, ale ničím nenadchne (snad až na poslední misi). Nicméně jednotlivé prostředí jsou zpracovány slušně a nikde jsem neměl pocit že to tvůrci odflákli. Za zmínku stojí ovšem bugy typu plavající mrtvoly či zbraně ve vzduchu.

A hratelnost? Bond se podívá celkem do devíti misí, což se zdá málo, ale některé mise jsou obrovské. A zatímco ze začátku bude tvůrce proklínat - na letišti se musíte schovávat, japonská úroveň plná stále stejných pokojů je neskutečné bludiště, v druhé půlce se to zlepší. Útěk z monumentálního mrakodrapu, několika fázové dobývání ostrovní pevnosti nebo "bonusová" mise ve vesmíru jsou perfektní.

Tvůrci hru ozvláštnili, takže v průběhu misí přibývají úkoly, nechybí pochopitelně nejrůznější bondovské udělátka jako laser v hodinkách, kotva v mobilu nebo brýle na různé pohledy a pokud se Vám zadaří, můžete najít v každém kole pár secretů nebo tzv. "bond moves". V takovém případě uděláte něco, co by udělal filmový Bond - například vystřelíte hák nad střílející strážného vyjedete nad něj a cestou ho skopnete. V několika misích nechybí stealth - čili uspávací šipky či paralyzér, vyhýbání se kamerám a opatrný postup.

Bohužel samotná střílecí část je přinejlepším průměrná. Nepřátelé mají prazvláštní umělou inteligenci, občas zamrznou a čučí do blba a hlavně když do nich střílíte, chvíli nereagují a pak se zničehonic svalí. Oslím můstkem se dostává ke zbraním, které mi přišly nedopilované - možná kvůli mizernému modelu poškození či nepřesnosti. Nikdy nevíte, jestli se trefujete nebo ne, což třeba u brokovnice nablízko není zrovna to pravé ořechové. Výbušniny Vás zraní i na velkou dálku, rotační kulomet se moc dlouho roztáčí a je šíleně nepřesný, P90 střílí pouze jednotlivé rány, sniperka je strašně tuhá... navíc tvůrci Vám v určitých pasážích nedají na výběr čím chcete bojovat, čili dobré samopaly ze začátku ke konci zkrátka nenajdete.

Nakonec jsem si na to všechno zvykl, protože Nightfire není špatně udělaná hra, mise mě od řekněme třetiny hry bavily a finále je lahůdkové. Nicméně do špičky 3D akcí i z té doby má dost daleko.