Samozřejmě druhý díl jsem nainstaloval hned po prvním a hned od intra mě čekal šok. Princ zestárl, zdrsněl, z romantického hrdiny se stal cynickým štvancem, který jde za svým stylem účel světí prostředky.
Co se stalo? Inu, když princ změnil minulost, naštval strážce času Dahaku, neporazitelného démona, který se rozhodl prince vymazat z historie a 7 let ho neúnavně štve. Teď toho ale hrdina má dost a vydává se na Ostrov času zabránit vzniku písků času jednou provždy a tím i zastavit Dahaku.
Ruku v ruce s touto změnou šla grafika i hratelnost. Grafika je temnější a bohužel díky absenci barev i nějakých zajímavějších prostředí subjektivně i docela ošklivější.
Hratelnost se nese v duchu krvavosti, větší obtížnosti a hrátek s časem. Princ se na Ostrově času pohybuje ve dvou rovinách a ani v jedné to není med. V současnosti je vše rozpadlé, takže najít cestu znamená balancovat na sloupech, provazech, běhat po zdech, skákat, slaňovat po lanech i praporech. A v minulosti je sice vše v celku, ale zato fungují desítky a desítky smrtících pastí, které budete proklínat. Já si jako mantru opakovat známé "to je past vedle pasti pi.o".
Ani boje nejsou žádný med, nepřátelé jsou vytvrdlejší, chytřejí a rychlejší, naštěstí je k dispozici spoustu nových komb, zbraní a hlavně princ se s tím opravdu nepáře, takže tu máme nějaké to párání, škrcení či usekávání hlav. Komu by to bylo málo, má tu sekvence úprku před Dahakou, při kterých skáčete a vyhýbáte se pastem a propastem a nesmíte udělat chybu, jinak je po Vás a jedete znovu.
Nejotravnější je ale backtracking, protože se pohybujete stále ve stejných prostředích, jen třeba přijdete z jiné strany a občas je kumšt se neztratit, nebo navázat. Fakt jsem si nepamatoval kudy jsem vlastně před 5 hodinami do té velké místnosti přišel. Naštěstí
vracení času zůstalo, stejně jako tajné fontánky, které jsou hlídány chodbami plných pastí.
A příběh? Vynikající. Nabízí podstatně více tajemství (kdo je písečný přízrak?), zvraty (identita císařovna), hraje na osudovost a víru, že co je předurčeno, nejde změnit a ke konci jsou časové hrátky skoro jak v Návrat do budoucnosti. Pokud budete hrát standartně, dočkáte se standartního konce kde zabijete císařovnu a zabráníte vzniku písků času, ale pokud budete poctivě sbírat fontánky a získáte ultimátní meč můžete poslat osudovost k čertu, zachránit císařovnu a nakopat Dahakovi jeho černou prdel.
I přes mé výtky k obtížnosti a grafice je prince samozřejmě vynikající hrou, která mě stejně jako první díl chytla a nepustila.
Co se stalo? Inu, když princ změnil minulost, naštval strážce času Dahaku, neporazitelného démona, který se rozhodl prince vymazat z historie a 7 let ho neúnavně štve. Teď toho ale hrdina má dost a vydává se na Ostrov času zabránit vzniku písků času jednou provždy a tím i zastavit Dahaku.
Ruku v ruce s touto změnou šla grafika i hratelnost. Grafika je temnější a bohužel díky absenci barev i nějakých zajímavějších prostředí subjektivně i docela ošklivější.
Hratelnost se nese v duchu krvavosti, větší obtížnosti a hrátek s časem. Princ se na Ostrově času pohybuje ve dvou rovinách a ani v jedné to není med. V současnosti je vše rozpadlé, takže najít cestu znamená balancovat na sloupech, provazech, běhat po zdech, skákat, slaňovat po lanech i praporech. A v minulosti je sice vše v celku, ale zato fungují desítky a desítky smrtících pastí, které budete proklínat. Já si jako mantru opakovat známé "to je past vedle pasti pi.o".
Ani boje nejsou žádný med, nepřátelé jsou vytvrdlejší, chytřejí a rychlejší, naštěstí je k dispozici spoustu nových komb, zbraní a hlavně princ se s tím opravdu nepáře, takže tu máme nějaké to párání, škrcení či usekávání hlav. Komu by to bylo málo, má tu sekvence úprku před Dahakou, při kterých skáčete a vyhýbáte se pastem a propastem a nesmíte udělat chybu, jinak je po Vás a jedete znovu.
Nejotravnější je ale backtracking, protože se pohybujete stále ve stejných prostředích, jen třeba přijdete z jiné strany a občas je kumšt se neztratit, nebo navázat. Fakt jsem si nepamatoval kudy jsem vlastně před 5 hodinami do té velké místnosti přišel. Naštěstí
vracení času zůstalo, stejně jako tajné fontánky, které jsou hlídány chodbami plných pastí.
A příběh? Vynikající. Nabízí podstatně více tajemství (kdo je písečný přízrak?), zvraty (identita císařovna), hraje na osudovost a víru, že co je předurčeno, nejde změnit a ke konci jsou časové hrátky skoro jak v Návrat do budoucnosti. Pokud budete hrát standartně, dočkáte se standartního konce kde zabijete císařovnu a zabráníte vzniku písků času, ale pokud budete poctivě sbírat fontánky a získáte ultimátní meč můžete poslat osudovost k čertu, zachránit císařovnu a nakopat Dahakovi jeho černou prdel.
I přes mé výtky k obtížnosti a grafice je prince samozřejmě vynikající hrou, která mě stejně jako první díl chytla a nepustila.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Příběh, cestování časem, obtížná ale výborná hratelnost
Proti: Subjektivně grafika, pasti pasti pastičky.